Ekonomiky většiny zemí jsou navzájem značně propojené, takže komplikace i na pouhém jednom strategickém místě mohou vážně ohrozit prakticky celý svět. Takovou oblastí je například Hormuzský průliv, což je poměrně malá úžina mezi Íránem a Ománem. Přes zmíněnou lokalitu se totiž přepravuje většina ropy vytěžené v zemích Perského zálivu.
Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) protéká Hormuzským průlivem každý den asi 20 milionů barelů černého zlata, což je přibližně pětina světové produkce. Lokalita je tak klíčovým bodem pro globální ropný průmysl, přičemž případné zastavení trasy by na něj mělo zásadní negativní dopady. Jenže právě tento krok je podle CNN čím dál reálnější variantou.
Za vše může současná eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, do něhož se o víkendu intenzivně vložily i Spojené státy americké, které zaútočily na tři íránská jaderná zařízení. Významný poradce íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího již v reakci na nedávné ataky vyzval k tomu, aby země Hormuzský průliv zcela uzavřela.
„Fungující Hormuzský průliv je absolutně nezbytný pro zdraví globální ekonomiky. Po americkém útoku na jaderné zařízení Fordo je nyní řada na nás, abychom také zaútočili,“ uvedl Hossein Shariatmadari, šéfredaktor provládních novin Kayhan.
Zdražení může být velké
Pokud by se Írán skutečně rozhodl, že lodní dopravu Hormuzským průlivem pozastaví, ropa ze zemí Perského zálivu by se prakticky neměla jak dostat ke značné části odběratelů. Ropné tankery totiž mohou plout jen ve velmi úzkém koridoru o šířce pouhých tří kilometrů, jenž se nachází jak v ománských, tak i v íránských teritoriálních vodách.
„Právě geografická poloha dává Íránu schopnost způsobit šok na ropných trzích, zvýšit ceny ropy, podnítit inflaci a zhatit ekonomickou agendu (prezidenta Donalda) Trumpa,“ řekl expert na tuto blízkovýchodní zemi Mohammad Ali Shabani. Jeho slova přitom potvrzuje i dění na světových trzích po zmíněném nedělním americkém útoku. Ropa Brent totiž chvíli po něm vystoupala nad hranici 80 dolarů za barel, což se stalo poprvé od letošního ledna. Většinu uplynulého roku se navíc ceny černého zlata pohybovaly mezi 60 a 75 dolary za barel.
Nedělní ceny ropy jsou ovšem jen slabým odvarem toho, co by se mohlo stát, pokud by Írán Hormuzský průliv skutečně uzavřel. Třeba analytik Rob Thummel z energetické investiční firmy Tortoise Capital se domnívá, že potenciální narušení této námořní trasy by způsobilo nárůst cen dotčené strategické suroviny směrem ke sto dolarům za barel.
Největší problémy hrozí Číně
Míra dalšího zdražování ropy bude záležet především na odvetných krocích Íránu. O tom, jestli k uzavření Hormuzského průlivu dojde, či nikoliv, vedou analytici v současnosti sáhodlouhé debaty. Dle některých je takový scénář skutečně reálnou hrozbou, jiní se zase domnívají, že se to z mnoha různých důvodů nestane.
„Přítomnost posílené americké námořní flotily v regionu je podle mě důležitým odstrašujícím prostředkem. Írán si navíc nemůže dovolit naštvat své sousedy produkující ropu, kteří jsou v současném konfliktu neutrální nebo dokonce Islámskou republikou podporují. Stejně tak si nemůže dovolit vyvolat hněv Číny, která je hlavním odběratelem jeho ropy,“ řekla Vandana Hari, zakladatelka a generální ředitelka společnosti Vanda Insights, jež se zabývá sledováním energetických trhů.
Její názor potvrzuje fakt, že právě Čína je spolu s dalšími asijskými ekonomikami na ropě mířící přes Hormuzský průliv nejvíce závislá. Druhá nejlidnatější země světa v prvním čtvrtletí letošního roku odebírala skrz tuto lodní cestu asi 5,4 milionu barelů inkriminované suroviny denně, zatímco Indie a Jižní Korea dovážely 2,1 milionu, respektive 1,7 milionu barelů. Pro srovnání, USA a Evropa importovaly ve stejném období touto cestou denně pouze 400, respektive 500 tisíc barelů. Není tedy divu, že právě Číňané jsou z eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem velice rozladěni.
„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby zvýšilo úsilí o podporu deeskalace konfliktu a zabránilo tomu, aby regionální nepokoje měly větší dopad na globální hospodářský rozvoj,“ uzavřel mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun.
