Menu Zavřít

Postavit dům je lehčí než před 20 lety, říká ředitel Ekonomických staveb. Na dotacích lze „ušetřit“ skoro milion a půl

24. 6. 2024
Doba čtení: 7 minut
Autor: Ekonomické stavby

Ačkoli je představa vlastního rodinného domu pro celou řadu Čechů nedosažitelná, ve skutečnosti jsme na tom lépe, než byla generace našich rodičů. Alespoň podle Davida Mencla, ředitele firmy Ekonomické stavby, jež se zabývá výstavbou domů na klíč. Do karet zájemcům o vlastní moderní nemovitost aktuálně hrají třeba štědré dotace ze strany státu, na kterých lze ušetřit až milion a půl. Do budoucna trh rozhýbou třeba vysokorychlostní tratě, které z měst, jako je Jihlava, učiní příměstskou oblast Prahy a Brna.

Slyšíme to ze všech stran: nedosažitelné hypotéky, drahé nemovitosti i materiály… Napadá mě tedy logická otázka. Vyplatí se v dnešní době vůbec stavět rodinný dům?

Budu trochu obecnější. Hodně kolem sebe slyším, že současná doba je mnohem těžší a že to rodiče měli v otázce bydlení jednodušší. Což se trochu vymyká postoji všech předchozích generací, které byly naopak přesvědčené o tom, že oproti svým předchůdcům mají život jednodušší. V Ekonomických stavbách jsme se to rozhodli prozkoumat. Dali jsme dohromady data, která říkala, za jaké peníze jsme kupovali pozemek před 20 lety, a porovnali to s tehdejší průměrnou mzdou. Zjistili jsme, že postavit dům bylo tehdy skutečně nesrovnatelně těžší.

Takže říkáte, že vyplatí?

Pokud stavím dům, vytvářím majetek, jehož hodnota roste. Nebo alespoň poslední roky rostla opravdu dramaticky. Dům, který jsem před pěti lety postavil za čtyři miliony, dnes často stojí milionů jedenáct. Samozřejmě nemůžeme stále počítat s takto velkým růstem, ale ta hodnota se nějakým způsobem bude vždycky zvyšovat. Takovýto majetek mi samozřejmě umožní dobře žít.

Vlastní byt jako nedostižný sen. Čechy stojí bydlení nejvíce z celé EU, vynaložit na něj musí téměř patnáct ročních platů
Přečtěte si také:

Vlastní byt jako nedostižný sen. Čechy stojí bydlení nejvíce z celé EU, vynaložit na něj musí téměř patnáct ročních platů

Dobře. Vy říkáte, že postavit si vlastní dům je podle vašich průzkumů stále levnější, než bylo za doby našich rodičů. Na druhou stranu to ale nic nemění na skutečnosti, že na vlastní „průměrné“ bydlení šetří Češi jako jedni z nejdéle v Evropě…

Ano, tu studii znám. Mluví ale pouze o bytech, navíc ve městech a krajských městech. A když porovnáte cenu bytů v metropolích, je jasné, že to bude vycházet špatně. Rodinný dům na nějakém rozumně zvoleném pozemku může totiž ve finále vycházet výhodněji než byt. Jeden z triků je soustředit se na nemovitosti v dojezdové vzdálenosti kolem 20 minut do Prahy. Nehledě na to, že dnes už dochází k rozvoji vysokorychlostních tratí.

Jaký vliv budou mít na trh s bydlením?

Kompletně změní Česko. Dejme tomu, že třeba z Jihlavy, kde jsou dnes relativně „levné“ pozemky, se dostanete do Prahy za necelých 30 minut. Dá se říct, že se z ní stane taková „příměstská oblast“ Prahy a Brna, kam budou lidé běžně dojíždět za zaměstnáním.

Outstream Placeholder

Bude samozřejmě pár let trvat, než se taková trať vybuduje, ale pokud teď koupíte pozemek, tak se jeho hodnota v momentě, kdy bude hotová, okamžitě zdvojnásobí, možná i ztrojnásobí. To samé platí například pro Ústí nad Labem, kde nemovitosti rovněž pořídíte levněji. Další cesta k úspoře pak vede skrze bohatou škálu různých dotací ze strany státu, kterých se nejvíce skrývá pod názvem zelená úsporám. V momentě, kdy stavíte moderní dům, vám to dokáže ušetřit spoustu peněz. My třeba pro klienty hledáme dezolátní domy na hezkém místě, využijeme dotací Oprav dům po babičce, dům zbouráme a postavíme nový.

Kolik peněz může člověk tímto způsobem získat?

Když nakombinujeme více dotací, dosáhne skoro na milion a půl. Někdy si říkám, že jsme opravdu štědrý stát.

Za energie pětistovku měsíčně

Když se vrátím ke srovnání s předchozí generací, za ty roky se způsob, jakým přistupujeme ke stavbě domů, změnil. V čem vidíte největší rozdíl?

Změnil se hned v několika parametrech, největší změnou, kterou bych já sám popsal tak, že je rozhodně na svém místě, je skutečnost, že dnešní novostavby umíme postavit energeticky extrémně úsporné. A to tak, že oproti domům, které stavěli naši rodiče, mají sedmkrát až desetkrát menší náklady na energie. Ty běžně odpovídají necelé pětistovce. Když jsem to vyprávěl svému tatínkovi, ani tomu nemohl uvěřit, byl to pro něj úplně jiný vesmír, protože on sám platil pět tisíc.

Ekonomické stavby ale začínaly v době, kdy nízkoenergetické bydlení v kurzu ještě nebylo. Jak vás zákazníci vnímali?

Patřili jsme k prvním stavitelům, kteří zavedli nízkoenergetický dům jako standardní řešení. Měli jsme tak pocit, že přicházíme s něčím skvělým a novým. Trh na to ale vůbec nereagoval, nikoho to nezajímalo. Dlouho mě to mrzelo, ale asi před pěti lety se situace konečně začala dramaticky měnit, lidé se najednou o energie zajímali, proto se dnes ostatně staví jen třída A a B.

Úvěry k programu Oprav dům po babičce se opozdí. Stavební spořitelny ještě neznají přesné podmínky
Přečtěte si také:

Úvěry k programu Oprav dům po babičce se opozdí. Stavební spořitelny ještě neznají přesné podmínky

A byli by naši rodiče takové domy vůbec schopní postavit?

Na jejich obranu musím říct, že v jejich době ne. Nebyly na to technologie. Další rozdíl je, že dnes stavíme na menších pozemcích, ne na dvou nebo třech kilometrech čtverečních, ale třeba na pěti stech metrech. Zároveň vznikají i výrazně menší domy – už to nejsou obří stavby s bytovými jednotkami pro další generace. Také se upouští od dříve typických sklepů, ve kterých většinou býval hlavně nepořádek.

Rozdíl je samozřejmě i v úrovni zateplení. Současné stavby jsou mnohem lépe izolované před únikem tepla, máme rovněž kvalitnější typy oken, kdy se běžně používají trojskla. Bez tepelné ztráty tak klidně mohu postavit prosklenou jižní fasádu. To by naši rodiče nemohli. A v neposlední řadě samozřejmě technologie, které pomáhají dům učinit extrémně úsporným – tedy fotovoltaika, rekuperace, tepelné čerpadlo.

Takže se ekologické bydlení stává větším trendem?

Posouvá se to kupředu. Nechci být zlý a skeptický, ale děje se to spíše kvůli peněžence než ekologii jako takové. Třeba s tou fotovoltaikou, když za vás část nákladů zaplatí stát, tak na to logicky slyšíte. To samé nízké provozní náklady. Na druhou stranu, ekologická a finanční úspora jdou ruku v ruce.

Čím menší, tím žádanější? Komplikovaná ekonomická situace nutí Čechy poohlížet se po rozměrově úspornějších nemovitostech
Přečtěte si také:

Čím menší, tím žádanější? Komplikovaná ekonomická situace nutí Čechy poohlížet se po rozměrově úspornějších nemovitostech

A pokud bychom se bavili o materiálech, vládne pořád cihla?

Takhle, my stavíme na čtyřech trzích. Kromě tuzemska jsme také na Slovensku, v Polsku a Portugalsku. A Česko je unikátní v tom, že se tu ze všech zmíněných trhů staví nejvíc dřevostaveb. Je to kolem devíti až jedenácti procent domů, i když výrobci někdy tvrdí, že je jejich podíl větší. Za nás naprostá většina klientů chce stále zděný dům.

Z jakého důvodu?

Těch je hned několik. Konkrétně já chci, aby klienti dobře bydleli a aby jejich nemovitost měla v průběhu let stále co nejvyšší hodnotu.

Co když dům do budoucna prodávat neplánují, je i pak hodnota tolik důležitá?

Je pravda, že se jedná o věc, která téměř žádného mého klienta zprvu nezajímá. Říkají: je nám jedno, jakou bude mít náš dům hodnotu za 20 let, my v něm chceme bydlet a nikdy ho neprodáme. Často se ale stane opak. Může se stát cokoli – potřebujete se například náhle odstěhovat za prací. A v takovém případě hraje cena nemovitosti opravdu důležitou roli. Je velký rozdíl, jestli za cihlu dostanete deset milionů nebo pět a půl za dřevostavbu.

Zdá se vám vlastní bydlení v Česku aktuálně nedostupné?

Technický zděný dům má dnes navíc mnohem delší životnost než dřevostavba, jejíž životnost kulminuje někdy mezi patnáctým a dvacátým rokem. On ten dům samozřejmě funguje dál. Jsou dřevěné stavby, které tu stojí 30 let, ale svoji technickou životnost už přesahují.

Čas přemýšlet o zdravém bydlení

Když jsme u toho, co bude za pár let… Jaké budou domy budoucnosti? Vy se zabýváte takzvanými iontovými domy – tedy domy, které jsou prospěšné našemu zdraví. Je například toto jedna z možných variant?

Tím jsme si naprosto jistý. Ono usilovat o větší energetickou efektivitu už nemá moc smysl. Jestli místo pětistovky měsíčně zaplatíme čtyři sta padesát, v tom už rozdíl nevidím. V tomto ohledu jsme už na špičce. Proto je čas začít stavět domy, které aktivně přispívají zdraví. Ony dnešní moderní nemovitosti už zdraví škodlivé nejsou, ale mohly by prospět tak, abychom z domu ráno odcházeli zdravější, než jsme do něj večer přišli.

A na jakém principu taková iontová domácnost funguje? 

Jde o to, že molekula kyslíku může mít kladný nebo záporný elektrický náboj. Záporný způsobuje to, že se naše buňky daleko více prokrvují a vyživují. Taková vysoká koncentrace bývá třeba v jehličnatém lese po dešti, kde se hladina záporných iontů pohybuje mezi čtyřmi až šesti tisíci. Koneckonců, většina z nás se v takovém lese cítí fyzicky dobře. To samé v blízkosti vodopádů, tam, kde proudí řeka…

Období poklesu je definitivně za námi, vyplývá z ČSOB Indexu bydlení. Ceny tuzemských nemovitostí začátkem roku rostly
Přečtěte si také:

Období poklesu je definitivně za námi, vyplývá z ČSOB Indexu bydlení. Ceny tuzemských nemovitostí začátkem roku rostly

Čím hladinu záporných iontů můžeme v domě zvýšit?

Je to o tom, jaké materiály používáme. Zkoušíme samozřejmě i přístroje, různé ionizéry, ale bereme to spíše jako takovou poslední záchranu. Třeba v případě, kdy bydlíte ve starém domě a nemůžete ho předělávat.

Jaké materiály jsou tedy ideální?

V první řadě by se měl člověk vyvarovat umělých materiálů, které představují naprosté vybíječe záporného iontu. Špatný je v tomto ohledu třeba velký počet závěsů a záclon, lino, které je lepší nahradit keramickou či dřevěnou podlahou. Dřevo je v tomto ohledu obecně dobrý materiál.

EBF24

Kdy iontové bydlení ideálně začít řešit?

Čím dřív, tím líp. Upřímně, pro mě to dříve také nebylo téma, ale s věkem si člověk uvědomí, jak je zdraví důležité. Jenže když začnete pozdě, není výsledný efekt tak silný. Je to vlastně jako s hypotékami. Když ji chcete začít splácet v 50 letech, už vám tak trochu ujel vlak…

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).