Podpora v nezaměstnanosti v roce 2024: Každý nezaměstnaný na ni nárok nemá, je nutné splnit určité podmínky

Co je podpora v nezaměstnanosti?

Podpora v nezaměstnanosti je sociální dávka, kterou stát vyplácí nezaměstnaným jedincům, pokud přišli kvůli ztrátě zaměstnání o veškeré své příjmy. Někdy se pak tato sociální dávka nesprávně označuje také jako ,příspěvek v nezaměstnanosti‘.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí v pravidelných intervalech každý měsíc a slouží k tomu, aby člověku pomohla překlenout těžké období, kdy je bez finančních prostředků, hledá si novou práci a potřebuje se znovu postavit na vlastní nohy.

Délka podpory v nezaměstnanosti

Podporu v nezaměstnanosti by měl člověk pobírat jen po nezbytně nutnou dobu. Délka podpůrčí doby se navíc liší i podle věku pobírajícího (ve chvíli, kdy o dávku žádá):

• pět měsíců – osoby mladší 50 let,
• osm měsíců – osoby ve věku 50 až 55 let,
• jedenáct měsíců – osoby starší 55 let.

Podmínky podpory v nezaměstnanosti

Jak si zajistit nárok na podporu v nezaměstnanosti? Aby člověk mohl pobírat dávky, nestačí pouze přijít o zaměstnání, a tím zároveň také o veškeré příjmy. Podmínky podpory v nezaměstnanosti jsou v současné době tři.

První nezbytnou podmínkou je registrace na Úřadu práce České republiky (ÚP ČR), kde musí být zájemce evidován jako uchazeč o zaměstnání. Do evidence uchazečů o zaměstnání je zařazen, pokud splní zákonem dané podmínky a odevzdá na příslušný úřad práce (podle trvalého bydliště) správně vyplněný formulář ,Žádost o zprostředkování zaměstnání‘.

Druhou podmínkou, kterou musí splnit, je minimální doba účasti na důchodovém pojištění (12 měsíců) v posledních dvou letech. To znamená, že člověk musel být minimálně rok zaměstnán nebo vykonávat samostatně výdělečnou činnost. Do účasti na důchodovém pojištění se ovšem započítává i takzvaná náhradní doba zaměstnání, což může být:

• osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
• pobírání invalidního důchodu (pro invaliditu třetího stupně),
• příprava osoby se zdravotním postižením k práci,
• osobní péče o fyzickou osobu se stupněm závislosti I, II nebo III, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby,
• osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se považuje za osobu s lehkou závislostí na pomoci jiné fyzické osoby,
• výkon dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstva vnitra.

Naprostou samozřejmostí pak je, že člověk žádající o podporu v nezaměstnanosti je občan s trvalým pobytem na území České republiky.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Na podporu v nezaměstnanosti nemohou dosáhnout:

• osoby ve starobním důchodu,
• občané pobírající nemocenské dávky,
• osoby ve vazbě a výkonu trestu,
• osoby s nárokem na výsluhový příspěvek, jehož výše přesahuje výši případné podpory v nezaměstnanosti.

Žádost o podporu v nezaměstnanosti

Pokud člověk splní všechny podmínky a má nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí ještě vyplnit formulář a podat oficiálně žádost o podporu v nezaměstnanosti. Tento formulář je k dostání na každém úřadu práce i online na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Žádost lze podat buď osobně na podatelně úřadu práce, poštou (doporučeným dopisem), anebo elektronicky – prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s ověřeným podpisem.

Podpora v nezaměstnanosti v předchozích letech

Výše podpory v nezaměstnanosti se podobně jako u ostatních sociálních dávek odvíjí od hranice životního minima. Maximální výše měsíční podpory v nezaměstnanosti představuje 58 % z průměrné mzdy stanovené MPSV (při rekvalifikaci jde o 65 %). V roce 2023 tedy činila maximální podpora v nezaměstnanosti 22 798 korun, zatímco maximální podpora při rekvalifikaci byla 24 081 korun.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Výši podpory v zaměstnanosti definuje v České republice zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti

Výše podpory v nezaměstnanosti závisí také na tom, jakou čistou měsíční mzdu člověk pobíral v posledním zaměstnání. Z toho se výše podpory vypočítává jako procentuální část. Také záleží na tom, jak dlouho člověk dávku pobírá – podpora v nezaměstnanosti se s ubíhajícími měsíci snižuje, až ji stát přestane vyplácet úplně.

První dva měsíce člověk pobírá 65 procent z průměrného čistého měsíčního výdělku. Další dva následující měsíce 50 procent. Ve zbývajících měsících výše podpory klesne až na 45 procent.