Pionýři na křižovatce. Jak králové české startupové scény bojují s koronavirem

3. 5. 2020
Zdroj: Martin Pinkas/Euro

Právě teď se rozhoduje o tom, jak v příštích letech porostou nejnadějnější české firmy.


Ještě na začátku března Oliver Dlouhý slavil. Stal se českým
Podnikatelem roku a převzal prestižní ocenění, které každoročně uděluje
poradenská společnost EY. V tu chvíli se zřejmě ocitl na vrcholu se svým
veleúspěšným startupem Kiwi.com,
který pod názvem Skypicker založil v roce 2012 po návratu z portugalských
pláží, kde ho napadlo začít vydělávat na propojování letů nespolupracujících
aerolinek.

Pár dní před převzetím ocenění navíc Dlouhého firma uspěla v
letošním žebříčku tisícovky nejrychleji rostoucích firem v Evropě, kde se
umístila nejvýše z třinácti českých zástupců, celkově na 111. místě. S
průměrným ročním růstem 134 procent, s více než miliardou eur tržeb v
předloňském roce a necelými třemi tisícovkami zaměstnanců.

Celá česká startupová scéna netrpělivě čekala na to, jak se
bude společnosti Kiwi.com dařit dál a kdy konečně dosáhne její růst vrcholu.
Stalo se to pravděpodobně právě letos v březnu vlivem koronavirové krize, která
prakticky zlikvidovala celý turistický průmysl ve většině světa. Zasáhla
především cestovní ruch závislý na letecké přepravě, na níž se firma Kiwi.com
stále nejvíce soustředí, ačkoliv se v posledních letech snažila v předtuše
problémů diverzifikovat svůj byznys a stát se virtuálním dopravcem nabízejícím
služby od letenek přes pronájem aut až po hotelové služby. Ani to teď ale
nejúspěšnější český projekt digitálního věku se zákazníky po celém světě
nezachránilo. Prodeje Kiwi.com klesly v posledních týdnech o 50 procent.

„Finanční výsledky za letošní rok to určitě ovlivní.
Pracujeme s několika scénáři. Ty jsou zatím interní. Pracuje se s optimální,
základní a horší variantou, aby bylo možné reagovat na všechny možné situace,“
řekla týdeníku Euro Nina Černá, která působí jako tisková mluvčí Kiwi.com.
Přestože zájem o služby společnosti klesl na polovinu, centrála se snaží zatím
udržet všech 2800 zaměstnanců. Propouštění v dalších měsících se ale vyloučit
nedá.

Brněnský startup předpokládá, že se vlivem koronavirové
krize změní zákaznické chování. Lidé už například nebudou chtít kupovat letenky
s příliš velkým předstihem, budou požadovat více flexibility a větší ochranu
svých objednávek. „Z těchto důvodů může chtít mnoho z nich kupovat letenky
těsně před odletem,“ podotýká Černá.

Odmítl jsem platit další peníze

Kromě enormního propadu poptávky Kiwi.com aktuálně bojuje i
s komplikovanými refundacemi už koupených letenek. Někteří cestovatelé se
přitom přes brněnskou službu domohli zpět jen zlomku původně zaplacené ceny.
Jako například Martin Štěrba z Prahy. Před zhruba dvěma měsíci si rezervoval
přes Kiwi.com dvě letenky na Maltu za necelých deset tisíc korun. Pár dní před
vyhlášením nouzového stavu mu ale byl zrušen let z Vídně na Maltu a v Kiwi.com
mu nabídli náhradní let na ostrov z Prahy přes Budapešť, pokud si však doplatí
téměř šest tisíc korun. „Původní letenku mi nabídli refundovat za dva a půl
tisíce. Ptal jsem se ještě, jestli ten zpáteční let je stále platný. Dostalo se
mi odpovědi, že ano,“ vypráví Štěrba.

Když ale česká vláda vyhlásila nouzový stav, byl zrušen i
další let, a to ten z Budapešti na Maltu. Firma Štěrbovi nabídla refundaci ve
výši 600 korun v kreditech, nebo mohl zaplatit další peníze s tím, že prodejce
letenky začne původní cenu po letecké společnosti vymáhat. „Odmítl jsem platit
další částku. V kreditech mi tedy bylo na účet přičteno 600 korun,“ popisuje
Štěrba.

Podtrženo sečteno: Štěrba zaplatil za letenky přes 15 tisíc
a zpět se mu pomocí refundace vrátily jen zhruba tři tisíce, tedy pětina
částky. „Začal jsem se dohadovat s Kiwi.com skrze jejich zákaznickou linku a
prý, že je všechno v pořádku. Prý za to nemůžou,“ uzavírá svoji zkušenost
Štěrba.

Podle Kiwi.com si zákazníci mohou vybrat to, co jim vyhovuje
nejlépe. „V případě, že byl let zrušen aerolinkou, zákazníci mohou využít
možnosti samoobslužného kontaktování dopravce. My jim tam, kde je to možné,
poskytneme veškerou dokumentaci. Další možností je okamžitá refundace v
kreditech. Dále je zde možnost asistované refundace, kdy Kiwi.com kontaktuje
dopravce jménem zákazníka a žádá jej o vrácení peněz. A poslední možností je
přerezervování celé cesty na jiný termín,“ vypočítává Černá. Hodně refundací je
podle ní stále v procesu s ohledem na měnící se situaci, ale i na různé
obchodní podmínky dopravců. „Bohužel tak spousta pasažérů musí čekat déle, než
je obvyklé,“ tvrdí Černá.

Právě teď se ukázalo, že loňský prodej majoritního podílu v
Kiwi.com americkému fondu General Atlantic byl z pohledu prodávajících
načasován skvěle. Své podíly v součtu za téměř tři miliardy korun prodali
investoři Ondřej Tomek, Jiří Hlavenka, Jaroslav Kokolus, Lucie Brešová a značné
části svého podílu se zbavila i společnost Touzimsky
Airlines
, za kterou stojí Martin Roman a Jan Veverka. Nyní hodnota
nejúspěšnějšího českého startupu minulého desetiletí téměř jistě poklesne,
stejně jako v případě všech firem působících v odvětví cestovního ruchu.

2020 Financial Times 1000

Devět milionů denně

Problémy Kiwi.com jsou v příkrém kontrastu s boomem, který
teď zažívá další obdivovaný český startup, holešovická
manufaktura na 3D tiskárny Josefa Průši
. V loňském žebříčku nejrychleji
rostoucích technologických firem střední a východní Evropy Průša všechny
ostatní startupy převálcoval s dechberoucím růstem o 4527 procent mezi roky
2015 až 2018. A letos na dynamický růst ještě naváže. Krize kolem šíření
koronaviru totiž poptávku po jeho tiskárnách vyšvihla do neskutečných čísel.

„Máme dvakrát vyšší tržby než obvykle. Jen za duben očekáváme obrat ve výši 220 milionů korun, což je částka, na kterou jsme ještě před několika lety dosáhli za období celého roku,“ pochvaluje si král českého 3D tisku Josef Průša. V posledních dnech utrží za den až devět milionů korun. Čekací doby na jeho tiskárny, které se před vypuknutím koronavirové krize pohybovaly kolem čtrnácti dnů, se teď prodloužily až na pět týdnů. Průša už nemá, kde vyrábět. Kapacita všech jeho pěti budov v pražských Holešovicích je naplněná, a tak se český inovátor začíná poohlížet po šestém domě, kam by umístil svou výrobu. Zároveň plánuje i zcela nové sídlo firmy v Praze.

Výroba obličejových štítů ve firmě Prusa Research

„Alespoň máme z čeho rozdávat ochranné štíty. Za poslední
týden jsme jich expedovali kolem 100 tisíc. Už máme i poptávky od škol,“
popisuje ohromný zájem o svůj oranžový výrobek, který rozdává zdarma například
nemocnicím. K dispozici má 600 svých tiskáren, které teď jedou na plné obrátky,
a také vlastní fabriku na výrobu tiskového materiálu. Ta vznikla během posledních
dvou let a patří k největším na světě.

Průša odpovídal na dotazy týdeníku Euro chvíli poté, co ve
venkovním stanu za svým holešovickým sídlem rozjel jeho management nábor nových
spolupracovníků. Už teď Průša zaměstnává 500 lidí a do konce letošního roku
plánuje přijmout dalších nejméně 120. „Zrovna teď nebude nouze o lidi, a to
napříč obory,“ předpovídá Průša neblahý vývoj na trhu práce v důsledku
nastupující krize. V souvislosti s aktuálním děním a se změnou dodavatelských
řetězců, nad níž uvažuje řada tuzemských podnikatelů, plánuje i Průša převézt
část výroby součástek ke svým tiskárnám z Číny do Česka. „Plánujeme postupně
převádět výrobu některých dílů k našim lokálním dodavatelům,“ popisuje Průša.

Do Anglie online

Druhou nejrychleji rostoucí českou firmou podle Financial
Times (a čtvrtou podle žebříčku Deloitte) byl v posledních letech softwarový
startup Applifting
z pražského Karlína, který v roce 2018 utržil okolo 45 milionů korun. Přestože
by se mohlo zdát, že technologických firem se koronavirová krize skoro nedotkne
a z přechodu do virtuálního světa budou naopak těžit, i Applifting očekává
zhruba desetiprocentní pokles očekávaného růstu. Ještě na začátku roku letěl
Applifting dvounásobnou rychlostí v porovnání s loňským rokem. Pokud vše dobře
dopadne, mohl by letos dvojnásobný růst splnit, ale i přesto nastalo období
revize plánů.

„Chtěli jsme expandovat do Anglie a otevřít tam ještě letos
pobočku. Úplně jsme to ještě nezavrhli, ale bude to velmi těžké,“ říká
spoluzakladatel startupu a jeho CEO Vratislav Kalenda. Mezi zákazníky
Appliftingu jsou totiž i klienti z bankovnictví, které zasáhl pokles akciových
trhů. „Záleží, pro koho děláte. Není to automaticky tak, že by softwarové firmy
na tom byly dobře a nedotklo se jich to,“ vysvětluje Kalenda. Applifting zatím
nebude propouštět. „Radši omezíme růst a sáhneme si na část zisku,“ odhaluje
plány spoluzakladatel.

Na druhé straně je ale optimistický, co se týče šancí na
zahraničních trzích. Doba home office a online tendrů totiž stírá rozdíly mezi
dodavateli z jednotlivých zemí a pak má i v takové Anglii, kde jinak panuje při
objednávkách softwarových služeb velký patriotismus, šanci uspět i firma z
Karlína. „Těšíme se na to, co přijde,“ uzavírá Kalenda.

Ještě větší propad oproti očekáváním nejspíš nemine brněnský startup Proficio, který svým klientům z řad velkých i menších českých firem nabízí online marketing. Protože část jeho podnikání je závislá na kreativních profesích, které tato krize zasáhne nejvíce, snížil své letošní očekávání o 25 až 30 procent. V posledních letech firma rostla průměrně o 100 procent za rok, letos už to budou „pouhé“ desítky procent. „Jsme na tom ještě relativně dobře, protože máme blíž k technologiím, na nichž jsou naše marketingové modely založené. Pracujeme také pro řadu zákazníků z odvětví e-commerce, které zažívá naopak vzestup,“ komentuje současnou situaci šéf firmy Proficia Petr Halík.

Na tenisky nezbyl čas

Mezi českými progresivními firmami ale nejsou jen ty, které
spoléhají při prodeji svého zboží či služeb výhradně na online kanály. Rychle
rostoucí síť obchodů se značkovými botami Footshop
Petera Hajdučeka aktuálně provozuje pět kamenných obchodů ve čtyřech zemích:
Česku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku. Tyto obchody jsou teď logicky zavřené,
takže Footshop přichází přibližně o 15 procent svých tržeb. Propad pocítil v
prvních týdnech karantény i ve svém internetovém obchodu.

„Lidé nakupovali hlavně potraviny, léky, případně zařízení
do domácích kanceláří a na tenisky už nějak nezbyl čas,“ vysvětluje Hajduček ve
své karlínské kanceláři. Startup, který mezi lety 2015 a 2018 vyrostl ve
výnosech podle dat Deloitte o 684 procent, zatím v součtu přišel o jeden měsíc
tržeb. A musel i propouštět – rozloučil se s desetinou ze svých 200
zaměstnanců. Převážně šlo o prodavače z kamenných prodejen.

Footshop musel také odložit plán na letošní otevření další
prodejny v bulharské Sofii. Obchod se kvůli koronaviru otevře až příští rok.
Startup měl letos celkově podle původních očekávání růst o 30 procent. Dnes
počítá už jen s 15procentním růstem. Hlavním cílem je teď udržet cash flow.

Hajduček přesto vidí budoucnost pozitivně. „Lidé získají
nové návyky a naučí se víc nakupovat online. Trh se vyčistí, některé slabší
firmy budou muset skončit,“ předpovídá zakladatel. Footshop by rád možná už
příští rok otevřel pobočku v Berlíně, jelikož se mu v Německu velmi daří
prodávat online. Zřejmě brzy také přizve ke svému byznysu i nové investory.
„Chystáme menší investiční kolo. Vylepšíme si tím cash flow a připravíme se na
akvizice. Máme už vyhlédnuté firmy ke koupi v Česku, Maďarsku i Chorvatsku,“
upřesňuje Hajduček.

Restriktivní opatření mají negativní vliv dokonce i na
segment výstavby fotovoltaických elektráren a s ním spojený velkoobchodní
prodej komponentů, kterému se věnuje brněnská společnost SOLSOL, taktéž
jedna z nejrychleji rostoucích českých firem posledních let. Své tržby mezi
roky 2015 až 2018 dokázala zvýšit více než sedminásobně až na bezmála 200
milionů korun a dnes drží zhruba třetinu českého trhu se solárními panely.

V loňském roce se v České republice instalovalo 25 megawattů
(MW) fotovoltaických elektráren, a to ve stejném poměru rezidenčních a
komerčních. „Náš pesimistický odhad na letošní rok byl 50 až 55 MW s
dvoutřetinovou převahou komerčního sektoru. Pro srovnání v sousedním Rakousku
to bylo loni 230 MW a v Polsku dokonce nad 800 MW.  Nicméně karanténní opatření a dlouhodobě
zmatené kroky a negativistický postoj české vlády šíří mezi našimi klienty
nedůvěru v další vývoj a mnoho z nich plánuje buď posunutí instalace, nebo její
úplné zrušení,“ říká vlastník společnosti SOLSOL Radek Orság.

Prozatím je celková bilance fotovoltaiky v Česku spíš
plusová. Zájem domácností o dotace na fotovoltaiku byl v rámci programu Nová
zelená úsporám v březnu historicky nejvyšší. „Bude ale zajímavé sledovat další
vývoj, zda si vláda správně vyhodnotí, že programy na podporu obnovitelných
zdrojů jsou jedním z nejperspektivnějších opatření, že snižují budoucí účty,
dávají práci a zároveň pomáhají překonat klimatické změny,“ říká Orság.

Kvůli všeobecně teplejšímu počasí, které umožňuje střešní
instalace fotovoltaiky, se firma SOLSOL rozhodla tentokrát nakoupit technologie
na první pololetí tohoto roku již v období prosince a ledna s únorovým
naskladněním.  „To se ukázalo jako velice
důležité rozhodnutí vzhledem k tomu, že 90 procent technologií dovážíme z Číny.
Ta byla od čínského nového roku v polovině února prakticky do konce března
ochromená karanténou. Díky této situaci jsme byli jednou z mála firem v celé
Evropě s vysokými zásobami panelů na skladě, které se prakticky během několika
málo týdnů rozprodaly,“ tvrdí Orság. Přesto za letošní rok očekává ve
výsledcích své společnosti spíše stagnaci i kvůli slabší koruně.

  • Našli jste v článku chybu?