Současný spor o globální dominanci mezi Spojenými státy americkými a Čínou se odehrává na mnoha různých frontách, přičemž vlády obou zemí se snaží přesvědčit další státy, aby se přidaly na jejich stranu. Třeba prezident USA Donald Trump v minulosti opakovaně vyhrožoval, že jakékoliv země, které se budou podílet na „protiamerických politikách“ skupiny BRICS, jejímž důležitým členem je právě Čína, budou čelit mnohem vyššímu clu.
Přímo uprostřed tohoto sporu se ocitla i středoamerická Panama. Terčem Trumpovy kritiky se podle The Wall Street Journal stalo především působení hongkongské společnosti CK Hutchison Holdings, která dlouhodobě provozovala důležité lodní terminály Balboa a Cristóbal na obou koncích Panamského průplavu. Prezident USA přitom tvrdil, že Čína díky tomu důležitou obchodní tepnu téměř kontroluje a znevýhodňuje americké lodě, což označil za bezpečnostní riziko pro Spojené státy.
Celý spor nakonec „vyřešilo“ rozhodnutí Panamského nejvyššího soudu, který označil původní koncesní smlouvy s čínskou firmou za neústavní. Panamské vládě to umožnilo převzít dočasnou kontrolu nad zmíněnými přístavy, což pochopitelně vyvolalo rozhořčenou reakci Pekingu. Jak se ale nyní ukazuje, druhá největší ekonomika světa přišla na velmi efektivní způsob, jak se Panamě pomstít.
Panamské lodě mění státní příslušnost
Taktika Číny je velmi jednoduchá – tamní úřady začaly v posledních měsících ve velkém kontrolovat a následně zadržovat panamské lodě, které připlouvají do čínských přístavů. Zatímco v lednu bylo zkontrolováno pouhých 27 plavidel plujících pod panamskou vlajkou, v květnu už jich bylo 147.
Celý systém v praxi funguje tak, že jakmile loď zakotví v čínském přístavu, inspektoři posuzující dodržování bezpečnostních podmínek vstoupí na její palubu. Následně téměř vždy najdou různé důvody k jejímu zadržení, přičemž podle námořníků se to děje bez ohledu na skutečný technický stav plavidla. To je pak nuceno zakotvit na určeném místě do doby, než budou veškeré problémy vyřešeny, což někdy trvá i více než měsíc.
Čína přitom odmítá tvrzení o tom, že si panamské lodě vybírá kvůli pomstě za situaci okolo Panamského průplavu. „Plavidla plující pod panamskou vlajkou tvořila od ledna méně než 20 procent všech zahraničních plavidel, která vplouvala do čínských přístavů, ale způsobila přibližně 50 procent všech nehod a následných úmrtí či pohřešovaných osob. Čínské přístavní kontroly jsou navíc plně v souladu s platnými mezinárodními úmluvami,“ řekl mluvčí tamního ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Zvýšený počet čínských bezpečnostních kontrol každopádně vedlo k tomu, že některé lodě plující pod panamskou vlajkou už změnily svou státní příslušnost, aby se těmto prohlídkám vyhnuly. Odborníci se navíc shodují, že pokud bude situace pokračovat, k podobnému kroku se odhodlá ještě mnohem větší množství plavidel, což samozřejmě způsobí Panamě značné ekonomické ztráty.
Číňané požadují odškodnění
Čínská opatření nevyvolávají znepokojení jen v samotné Panamě, ale i ve Spojených státech. Úředníci Trumpovy administrativy tvrdí, že narušení provozu má obchodní a strategické důsledky pro americké vývozce a spotřebitele. Lodě plující pod panamskou vlajkou totiž přepravují značné množství amerického spotřebního zboží, oblečení, elektroniky nebo nábytku – obvykle z čínských přístavů na východní pobřeží USA přes Panamský průplav.
„Peking v poslední době podniká přímé kroky proti plavidlům plujícím pod panamskou vlajkou. Jedná se přitom o kroky, které USA označují za úmyslný pokus podkopat panamskou suverenitu, narušit globální dodavatelské řetězce a narušit důvěru v mezinárodní obchod,“ uvedl Warren Stephens, zástupce USA u Mezinárodní námořní organizace.
Čína navíc stupňuje svůj tlak i dalšími způsoby. Zmíněná společnost Hutchison nyní od Panamy v mezinárodních arbitrážích požaduje odškodnění ve výši dvou miliard dolarů (asi 42 miliard korun) a čínský přepravní gigant Cosco již pozastavil veškerou lodní dopravu směřující do terminálu Balboa u Panamského průplavu.
Čína nebo USA? Rozhodnutí bude obtížné
Panamská vláda si je samozřejmě komplikované situace dobře vědoma, a snaží se najít způsob, jak si Čínu aspoň částečně usmířit. Představitelé obou zemí tedy začátkem července jednali o obnovení námořní dohody, která by lodím pod panamskou vlajkou poskytla příznivější podmínky. Zatím se přitom podařilo dosáhnout prvního kompromisu, jenž vedl ke snížení počtu panamských plavidel zadržených kvůli bezpečnostní kontrole.
Jak ale upozorňují odborníci, Panama zatím stále nevyřešila, jak se postaví k odškodnění pro společnost Hutchison. Středoamerická země by jí samozřejmě mohla udělit jí novou koncesi pro provoz některého z lodních terminálů v zemi, pokud by to však udělala, riskuje tím hněv prezidenta Trumpa. Je tedy jasné, že Panama se ocitla mezi dvěma mlýnskými koly, a čeká ji další velmi obtížné rozhodnutí, zda vyhovět Spojeným státům americkým, nebo Číně.
ČLÁNKY DO MAILU