Globální trh s ropou se v posledních dnech dostává do velmi závažné situace. Strategické zásoby této komodity, které dosud pomáhaly tlumit dopady krize, totiž začínají docházet. „Nemáme ani zdaleka takové rezervy v systému jako na začátku konfliktu v Íránu. Přál bych si, abych vám mohl říct, že vidím nějaký důvod, proč by se situace měla uklidnit, ale nyní je těžké si to představit,“ upozornil podle The Wall Street Journal generální ředitel americké ropné společnosti Chevron Mike Wirth.
Cena ropy Brent se od začátku července zvýšila přibližně ze 72 na téměř 108 dolarů za barel, současně s tím pochopitelně zdražují i pohonné hmoty. „Za prudkým růstem stojí souběh tří krizí na klíčových přepravních trasách: omezený provoz Hormuzským průlivem, kontrola strategických pozic u Báb al-Mandabu hútíovskými silami a minulotýdenní odstavení saúdského ropovodu East-West, známého také jako Petroline,“ objasnil pro Euro.cz šéf společnosti Malcom Finance Jaroslav Ton.
Právě zmíněným ropovodem, kterým v posledních měsících proudily přibližně čtyři miliony barelů denně, tedy zhruba čtyři procenta světové nabídky, otřásl dronový útok. Podle dostupných odhadů přitom potrvá oprava několik týdnů, v horším případě až měsíc a půl. „Uzavření saúdského ropovodu East-West je zásadní, protože právě tato cesta umožňuje obejít problematický Hormuzský průliv,“ sdělil naší redakci Jiří Tyleček, šéfanalytik XTB.
Cena ropy Brent
Pokud bude odstávka trvat déle nebo přijdou další útoky na ropnou infrastrukturu, může Brent podle českých analytiků vystoupat zpět nad 120 dolarů za barel, v horším případě až ke 130 dolarům. Podobný vývoj očekávají i odborníci z Goldman Sachs, zatímco lidé z Bank of America připouští dokonce ještě černější scénář, kdy by barel Brentu zdražil až na 150 dolarů. K tomu by mohlo dojít v případě, že by konflikt eskaloval, nebo by došlo k dalším škodám na energetické infrastruktuře.
Manažeři na rizika upozorňují už dlouho
Na závažnost celé situace analytici i představitelé ropného průmyslu upozorňují už několik měsíců. V březnu šéfové tří největších amerických ropných společností ExxonMobil, Chevron a ConocoPhillips varovali představitele tamní vlády, že dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu může způsobit nedostatek rafinovaných produktů, především nafty. Nyní někteří z nich uvádějí, že se jejich tehdejší obavy naplňují.
Zásadním problémem je přitom délka trvání konfliktu. Zatímco krátkodobý výpadek dodávek dokáže trh přečkat bez zásadních problémů, u dlouhodobého už to neplatí. „Různé mechanismy pomáhaly zmírňovat cenové a dodavatelské riziko, z velké části už ale vyčerpaly svůj potenciál,“ uvedl Wirth.
Nejvíce znepokojující zjištění přitom je, že žádné výraznější zlepšení situace se v nejbližších týdnech očekávat nedá. Americký prezident Donald Trump se totiž nechal slyšet, že válka v Íránu podle něj neskončí před listopadovými volbami v půlce funkčního období (midterms), přičemž mnozí investoři věří, že konflikt může trvat ještě mnohem déle.
Nafta až za 55 korun?
Růst světových cen ropy se samozřejmě promítne i do zdražení pohonných hmot v Česku. Benzín se na čerpacích stanicích aktuálně pohybuje mírně nad 44 korunami za litr, nafta pak kolem 48 korun, přičemž za poslední týden obě paliva zdražila zhruba o korunu.
„Pokud by ropa vystoupala k 120 až 130 dolarům, benzín i nafta by mohly přidat přibližně další dvě až čtyři koruny na litr. U nafty je situace stále napjatější a ceny začínající pětkou se mohou objevovat na totemech čerpacích stanic čím dál častěji. Benzín má o něco příznivější výhled, protože jeho rafinérské marže ustupují v posledních dnech z maxim rychleji, nacházíme se totiž mimo hlavní motoristickou sezónu,“ doplnil Tyleček z XTB.
Naneštěstí, tentokrát vláda českým řidičům, respektive jejich peněženkám s největší pravděpodobností příliš neulehčí. Její možnosti jsou podle Tona nyní daleko omezenější než před půl rokem. „Na rozdíl od jarní vlny zdražování tentokrát chybí regulační nástroje: cenový strop i snížená spotřební daň u nafty skončily 19. července. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček začátkem září potvrdil, že vláda zasáhne jen v případě, že by české ceny výrazně převýšily ceny v okolních zemích. Zdražování se tak k řidičům může propsat rychleji a citelněji než na jaře. Situaci navíc nepomáhá ani koruna, která za poslední týden mírně oslabila – z 20,8 na 21,0 Kč za dolar,“ podotkl Ton.
Podle šéfa Malcom Finance lze tedy očekávat benzín mezi 45 a 48 korunami za litr a naftu v rozmezí 50 až 55 korun. U dieselu je přitom riziko růstu vyšší, protože evropský trh se středními destiláty je dlouhodobě napjatý kvůli nedostatku rafinérských kapacit. „Dokud se neobnoví bezpečná přeprava ropy přes region Blízkého východu, musíme počítat s mimořádnou volatilitou a s tím, že jediná zpráva z tamní oblasti může celý trh během okamžiku posunout o několik dolarů za barel,“ uzavřel Tyleček.
ČLÁNKY DO MAILU