Zemská orbita se v poslední době dostává do popředí lidské pozornosti z mnoha různých důvodů. Vedle problematiky takzvaného vesmírného smetí, kdy kvůli neustále přibývajícímu množství nejrůznějších družic, satelitů a dalších plavidel narůstá riziko, že se tato zařízení začnou srážet, a tím tak spustí řetězovou reakci, se o ni v čím dál větší míře zajímají i jednotlivé firmy a vlády. Je totiž zcela zřejmé, že právě sem bude v nadcházejících letech přemisťováno více a více kritické infrastruktury zodpovědné za vše od navigace přes bankovnictví, provoz umělé inteligence až po obranu.
Potíž je, že naprostá většina těchto satelitů byla zkonstruována tak, že pokud se z nějakého důvodu poškodí nebo jim dojde palivo, stanou se de facto nepoužitelnými, a tedy zbytečnými. Jenže právě to by se v brzké budoucnosti zásluhou francouzského startupu mohlo změnit.
Umí řezat, spojovat i svařovat
ArcSpace vyvíjí kompaktní nástroj, jenž využívá technologii takzvaného vysokoenergetického elektronového paprsku. Tento systém, dušuje se vedení firmy, umí bezpečně a kontrolovaně řezat, spojovat a svařovat materiály i v hlubokém vesmíru. Jako takový funguje s okamžitým zapojením přímo na palubě kosmické lodi, přičemž nepochybnou výhodou je, že během celého procesu nedochází ke vzniku žádného nebezpečného odpadu, jenž by mohl v konečném důsledku ohrozit další družice.
Technologie byla navíc navržena tak, aby mohla zachytit a opravit i ty satelity, které k tomu nebyly zpočátku navrženy. A to právě díky zmíněnému elektronovému paprsku, jenž zcela odstraňuje nutnost existence předem standardizovaných a těžkých rozhraní.
„Doposud fungoval vesmírný průmysl v podstatě na jednorázovém principu. Když se něco pokazilo nebo družici došlo palivo, ztratili jsme infrastrukturu za stovky milionů eur,“ potvrzuje Guillaume Mohara, výkonný ředitel a spoluzakladatel ArcSpace.
„Věříme, že schopnost vyrábět, opravovat a upravovat zařízení přímo na oběžné dráze je jediný způsob, jak vybudovat udržitelnou a bezpečnou vesmírnou ekonomiku. Naše technologie nedávno úspěšně prošla náročnými testy vesmírného prostředí, které zahrnovaly hluboké vakuum i mechanické vibrace,“ prozrazuje dále.
Tahoun vesmírné ekonomiky
Díky nedávno uzavřenému investičnímu kolu, které vedli právě čeští Depo Ventures, se francouzské společnosti podařilo vybrat dostatek kapitálu na zrychlení validace jejího řešení přímo ve vesmírném prostoru. Že je celý proces proveditelný, chce na palubě vesmírné lodi v rámci více než sto vteřin dlouhého plně automatizovaného svařování předvést již příští rok. V tom dalším by pak produkt měl být uveden na trh ke komerčnímu využití.
„Umělá inteligence, obranné technologie a vesmír představují sektory, kde se aktuálně rodí budoucí evropští lídři. Schopnost (opravovat dříve neopravitelné družice) zásadně snižuje rizika a zabezpečuje kritickou infrastrukturu, na které jsme jako společnost stále více závislí. V Depo Ventures se soustředíme přesně na tento typ inovací, které mají globální přesah a dlouhodobý strategický dopad,“ komentuje partner zmíněného fondu Petr Šíma.
Fakt, že se jedná o velice perspektivní odvětví, naznačuje i zpráva výzkumné společnosti Intel Market Research. Podle ní se trh pro servis, montáž a výrobu ve vesmíru rozvíjí mimořádně rychle, přičemž se očekává, že během následujících sedmi let dokáže vytvořit nové příjmy ve výši 130 miliard eur a stane se hlavním tahounem růstu celé vesmírné ekonomiky. Ostatně, i ArcSpace už eviduje první zájemce o svoji unikátní technologii, doplňuje vedení firmy.
„Evropská komise identifikovala servisní a provozní služby na oběžné dráze (ISOS) jako jeden ze základů budoucí evropské vesmírné ekonomiky, podpořený rozsáhlými investičními plány směřujícími k pilotní misi ISOS do roku 2030. ArcSpace buduje přesně takové průlomové schopnosti, jaké bude Evropa potřebovat, aby tuto vizi proměnila v provozní realitu,“ uzavírá další z partnerů Depo Ventures Justyna Redelkiewicz.
ČLÁNKY DO MAILU