Na délku má asi jen půl kilometru, ale zažít se tu toho dá spousta – od jízdy na flyboardu přes plavbu na lodi při zapadajícím slunci až po šnorchlování s rejnoky, mantami či neškodnými žraloky vouskatými. Nebo také můžete zvolit prostě a jen nekonečné polehávání na bílé pláži s nádhernými palmami v zádech a ještě krásnějším výhledem na křišťálově čisté, blankytné laguny před vámi. Nemluvě o tom všem jídle, pití a rozmazlování v luxusních vilách nad hladinou s vlastním bazénem k tomu…
Věcí, které lze „na Sangeli“ dělat, je opravdu hodně. Během našeho nedávného pohybu jsme jich tady stihli většinu, ale stejně tak nás zaujalo i něco docela jiného. Něco, co by na první dobrou mohlo možná trochu trestuhodně zapadnout, a sice onen zmiňovaný program věnující se ochraně místních vod.
Georgia tento projekt vede již několik let. Sama pochází z Itálie, ale svůj druhý domov nalezla právě zde na Maledivách. „Přiznám se, že stát se mořskou bioložkou můj dětský sen tak úplně nebyl. Vždycky jsem ale byla pro oceán velmi zapálená,“ říká v rozhovoru pro Euro.cz, který se uskutečnil koncem července přímo v jedné z restaurací zmíněného rezortu.
Během své dosavadní kariéry působila na čas v Singapuru, jednou by se chtěla potápět na Galapágách, avšak nyní, respektive od roku 2021, prožívá zcela jiné dobrodružství. „Potápíme se tu téměř každý den, což je skvělé. A takřka pokaždé objevíme něco, s čím jsme se do té doby ještě nesetkali, takže to pak s kolegy vždycky dlouhé hodiny rozebíráme,“ přibližuje svoji práci mořské bioložky na Sangeli.
Povězte mi, Georgio, s jakým nejzajímavějším tvorem jste se pod hladinou kdy setkala?
Myslím, že to bylo na Mauriciu, kde jsem plavala s keporkakem a jeho mládětem. Měli jsme možnost slyšet, jak si spolu povídají, a bylo to naprosto úžasné. Ale abych byla upřímná, on je úžasný opravdu každý ponor, na který se vydáme. Zvlášť tady na ostrově, protože místní podmořský život je krásně rozmanitý.
Povídejte, to mě zajímá. Jak konkrétně se zdejší vodní svět liší od toho, co je k vidění například v Rudém moři. A jak od jiných částí Malediv? Na co všechno tady mohou hosté narazit?
Koráli na Maledivách se od těch v Rudém moři liší v mnohém. V Rudém moři můžete vidět výraznější, červené a barevné korály, zatímco tady jsou více nazelenalé a nahnědlé.
A co se přímo naší laguny týče, máme zde poměrně početnou populaci žraloků citronových. A také poměrně hodně želv a rejnoků, kteří k nám často připlouvají. Nedávno jsme tu viděli dokonce jakousi rodinu rejnoků – tři dospělé jedince a jedno mládě. Sledovat ho byla opravdu sranda, protože se vždycky snažilo dělat přesně to, co dělali dospělí.
A během posledních pěti let jsme zde párkrát pozorovali i žraloka obrovského. Což bylo docela překvapivé, protože v okolí tohoto ostrova se vyskytuje poměrně vzácně.
Když už mluvíme o těch žralocích, viděl jsem na Instagramu videa lidí, kteří s nimi plavou ve vodě, jako by se nechumelilo. Co je to za druh?
To jsou žraloci vouskatí, zcela neškodní tvorové. Neříkám, že jsou vyloženě přátelští, ale nemají klasické ostré zuby, takže jsou neškodní. Místo toho mají v tlamě něco, co připomíná smirkový papír, takže se nemohou zakousnout stejným způsobem jako jiní žraloci.
Zajímavé na nich je také to, že většinu času tráví spánkem na písku. Proto se jim v místním jazyce říká „Nidam Miaru“, což doslova znamená „spící žralok“. Na druhou stranu, přilákat je je poměrně snadné, takže i proto zde máme pro návštěvníky připraveno hned několik výletů a exkurzí, v rámci nichž se za nimi mohou vydat.
Koukal jsem, že zde máte jakousi podmořskou farmu s korály. Oč přesně jde?
Postavili jsme na dně oceánu kovové konstrukce, kterým říkáme korálové rámy. Jsou vyrobené z kovových výztuží, které následně pokrýváme cementem a pískem. Tím se vytvoří lepší podklad pro růst korálů a zároveň se tak samotná konstrukce snáze chrání, protože kdybychom do oceánu umístili čistý kov, tak by velmi rychle zrezivěl.
Když jsou konstrukce hotové, vydáme se na sběr malých korálových fragmentů, které se přirozeně odlomily od hlavní kolonie například během bouří nebo vln, ale někdy bohužel i v důsledku lidského kontaktu. Tito koráli by za normálních okolností uhynuli. My je ale pomocí stahovacích pásků připevníme ke konstrukci, a oni vzápětí začnou znovu růst.
Koráli se totiž mohou rozmnožovat dvěma způsoby: pohlavně a nepohlavně. My využíváme nepohlavní rozmnožování. Jednotlivé polypy korálu se dále „klonují“, a tím korál roste. Po několika letech pak onu kovovou konstrukci už vůbec nevidíte.
Takže se to ujalo, říkáte…
Než jsme s naším projektem začali, tak na tom místě nebylo zhola nic. Nyní tam rostou koráli a najdete tam i mnoho malých ryb, které se mezi nimi mohou ukrýt před predátory. Takže i když jde o umělou konstrukci, funguje ve skutečnosti jako přirozený útes, protože poskytuje úkryt a ochranu tisícům živočichů.
Cool je, že celý tento projekt můžete sledovat na televizi ve svém pokoji. Hosté mohou sledovat živý přenos z kamery, kterou máme před jednou z našich zahrad. A vysíláme ho i na YouTube, takže se na něj můžete dívat vlastně i doma v Česku – je to další příjemný způsob, jak mohou hosté zůstat s ostrovem ve spojení.
Všiml jsem si, že zde máte také vlastní vzdělávací program pro lidi, kteří sem přijíždějí a chtějí poznat místní podmořský svět. Řekněte mi o něm něco víc, prosím.
Jasně, jedná se o program určený jak dospělým, tak dětem. Každou sobotu večer máme v hlavním baru prezentaci, při které nejprve vysvětlujeme, jak vznikly Maledivy, a poté je seznamuje s druhy, které mohou v okolí ostrova vidět. Zároveň zde máme naše Muraka Conservation Center, kde se mohou hosté zastavit a zeptat se na cokoliv, co je v souvislosti s potápěním a šnorchlováním zajímá. Vysvětlíme jim, co všechno během těchto aktivit viděli a co zde mohou zažít.
Párkrát jsme tu také měli studenty z nedalekého ostrova Gafaru, společně s kterými jsme zrealizovali projekt obnovy korálů, v rámci něhož jsme je následně šli i vysazovat. Vytvořili jsme jakousi konstrukci ve tvaru želvy, a když přišli podruhé, mohli vidět, jak koráli mezitím vyrostli. Což bylo skvělé.
A pak je tu další projekt, zaměřený na takzvané ghost nets, tedy ztracené, odhozené nebo opuštěné rybářské sítě, které putují oceánem spolu s mořskými proudy. Kdykoli nějakou najdeme, vylovíme ji a následně vypereme (věřte mi, ten zápach opravdu zažít nechcete), abychom z ní vzápětí mohli vyrobit náramek. Ty pak prodáváme v našem centru, přičemž výtěžek z prodeje používáme na financování našeho projektu na obnovu korálů.
Problém těchto sítí je, že v nich snadno uvázne takřka cokoliv – želvy, ptáci, rejnoci nebo cokoli dalšího, co se nachází u hladiny. A to přitom vůbec nepocházejí z Malediv, protože na Maledivách se rybářské sítě používat nesmí. Jediný povolený způsob rybolovu je lov na udici a vlasec, každá ryba musí být ulovena zvlášť.
Jak vlastně mohou obyčejní lidé přispět k ochraně podmořského života?
Existuje mnoho způsobů. Jednou z věcí, kterých si je podle mě při návštěvě Malediv ne každý vědom, je otázka opalovacích krémů. Většina opalovacích krémů totiž korálovým útesům škodí.
Když na sebe nanesete hodně opalovacího krému a jdete do moře, tak ten krém se ve vodě rozpustí a může ovlivnit schopnost korálů se rozmnožovat. Současně mohou tyto běžné opalovací krémy zvýšit náchylnost korálů k bělení.
Proto doporučujeme buď nosit oblečení s UV ochranou, nebo používat takový opalovací krém, který korálům neškodí. Bývá to na nich vždy uvedeno a my sami je v našem Conservation Center prodáváme.
Kromě toho je samozřejmě důležité omezovat znečištění plasty a množství jednorázových plastů, které používáme. Proto například v rezortu nenajdete plastová brčka ani plastové lahve. Všechno je skleněné a znovupoužitelné.
Zajímá se mladší generace o ochranu podmořského světa více než jejich rodiče a prarodiče?
Ano, myslím si, že se to ubírá správným směrem. Mladší generace si dnes více uvědomují důležitost ochrany oceánu. Vidím to například na jednom členovi našeho týmu. Je to Maledivan, je mu 19 let, právě dokončil školu a přišel k nám jako stážista.
Když přišel, o ochraně oceánu a jeho významu prakticky nic nevěděl. Po třech měsících práce u nás se ale rozhodl, že tomu zasvětí celou svoji kariéru. Plánuje jít na univerzitu a studovat mořskou biologii.
Platí to ale obecně, mezi mladší generací Maledivanů zájem o ochranu podmořského světa roste, což je velmi pozitivní. Do určité míry to může být dáno i tím, že mořské biology dnes zaměstnává čím dál více místních rezortů, takže těch pracovních příležitostí pro místní obyvatele je mnohem víc než v minulosti. To pochopitelně pomáhá zájem o náš obor dále rozvíjet.
Děkuji za objasnění. Vraťme se ještě na chvíli k vám osobně. Čeho byste chtěla ve své kariéře dosáhnout?
To je těžká otázka. Jsem spokojená tam, kde jsem, protože smyslem mé práce je především podmořský výzkum, a tomu se tady věnuji dostatečně. S týmem se mi spolupracuje skvěle a doufám, že se nám brzy podaří dokončit náš vlastní výzkum, na kterém tady na Sangeli společně děláme, a že jej následně budeme moci rozšířit i dále.
Jak velký vlastně váš tým je?
Celkem tu jsme tři.
Ještě mi na závěr povězte, zda máte kromě Malediv nějakou další vysněnou destinaci, kterou jste ještě nestihla navštívit, ale ráda byste?
Moc ráda bych chtěla vidět Filipíny a potápět se tam se žraloky liščími. A taky bych ráda jednou navštívila Galapágy, to je takový můj aktuálně „největší sen“ – všechny moje vysněné destinace jsou spojené s potápěním. (smích)
ČLÁNKY DO MAILU