Od pandemie v červených. Britské HDP pokleslo během covidu o 0,4 procenta, OECD naopak hlásí 3,7procetní růst

24. 11. 2022
Doba čtení: 3 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Hrubý domácí produkt Spojeného království se mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2019 a letošním třetím čtvrtletím snížil o 0,4 procenta

  • To je ostře v kontrastu se zbytkem zemí, jež jsou součástí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a kde HDP rostlo v průměru 3,7procentním tempem

  • Hlavní ekonom OECD Joumanna Bercetche Álvaro Pereira v této souvislosti vyzval vládu premiéra Rishiho Sunaka k provedení značných reforem

Ekonomika Spojeného království zaostává za ostatními vyspělými zeměmi a je výrazně pod průměrem členských států OECD. Podle aktualizovaných dat vlivného mezinárodního společenství se britský hrubý domácí produkt mezi čtvrtým čtvrtletím roku 2019 a třetím čtvrtletím roku 2022 snížil o 0,4 procenta. To představuje výrazný rozdíl oproti ostatním 37 státům zmíněné organizace, v nichž došlo naopak průměrně k 3,7procentnímu růstu.

V zemích skupiny G7, mezi něž patří Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, USA a právě Velká Británie, pak HDP vzrostlo průměrně o 2,5 procenta, přičemž i zde platí, že je Británie jediným státem, jehož hospodářství vykazuje záporné výsledky. „Myslíme si, že se to děje hlavně kvůli investicím a také kvůli spotřebě. S vědomím, že země čelí obtížné fiskální situaci, proto vítáme nedávno ohlášené kroky vlády,“ řekl serveru CNBC Joumanna Bercetche Álvaro Pereira, hlavní ekonom OECD.

Británie potřebuje reformy

Álvaro Pereira svým prohlášením narážel na oznámení britského ministra financí Jeremyho Hunta, který minulý týden oznámil snížení státních výdajů o přibližně 30 miliard liber (asi 845 miliard korun) a zvýšení daní pro pracovníky a podniky o 25 miliard (zhruba 704 miliard korun). Tyto kroky podle něj výrazně zlepší stav veřejných financí, obnoví ekonomickou důvěryhodnost a omezí inflaci, jež je nejvyšší za 41 let.

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země
Přečtěte si také:

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země

Hlavní ekonom OECD dále upozorňuje, že je zároveň potřeba, aby si vláda nového premiéra Rishiho Sunaka zachovala fiskální obezřetnost: „Je nutné pokusit se zavést určité druhy reforem, které budou řešit dlouhodobé problémy Spojeného království, mezi něž patří třeba velmi nízká produktivita. Myslím, že tyto reformy jsou podobně důležité jako zodpovědná měnová a fiskální politika.“

Prognóza OECD ohledně růstu britské ekonomiky v letech 2022 až 2024 očekává příští rok mírnější recesi ve výši 0,4 procenta, poté už má přijít 0,2procentní růst. Nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) pak v roce 2023 očekává hlubší recesi, po níž má pro změnu následovat silnější expanze. Ne všichni jsou ale ohledně budoucího vývoje takto optimističtí. Bývalý vedoucí pracovník britské centrální banky BoE (Bank of England) Michael Saunders tento týden řekl, že Huntův plán má „obrovskou“ díru v místě, kde by měla být strategie hospodářského růstu.

Globální ekonomika poroste i přes problémy

Společně se zprávou ohledně ekonomiky OECD zveřejnila organizace rovněž svůj výhled týkající se vývoje ekonomiky globální. V analýze přitom varovala, že její růst se v příštím roce zpomalí především kvůli šoku na energetickém trhu způsobeném ruskou invazí na Ukrajinu. Výhled pak negativně ovlivňuje ještě extrémně vysoká inflace, nízká spotřebitelská důvěra a další globální rizika. I tak má ale pokračovat období mírného růstu, které v roce 2022 dosáhne 3,1procentního tempa, aby se následně zpomalilo na hodnotu 2,2 procenta a v roce 2024 opět zrychlilo na 2,7 procenta.

Boj s drahými energiemi stojí Evropu stovky miliard eur. Hrozí dluhová krize, varují analytici
Přečtěte si také:

Boj s drahými energiemi stojí Evropu stovky miliard eur. Hrozí dluhová krize, varují analytici

„Svět nyní čelí značným otřesům a na horizontu se objevují velká rizika. Jednotlivé státy tedy musí podniknout odvážné kroky k řešení některých dlouhodobých výzev, aby položily základy pro silnější a odolnější ekonomiku,“ nechal se slyšet generální tajemník OECD Mathias Cormann.

Mezi doporučené strukturální reformy patří například zvýšení podpory na péči o děti, flexibilní pracovní možnosti s cílem zvýšit počet žen na pracovištích, vytvoření pobídek pro zvýšení investic do nízkoemisních technologií a usnadnění podmínek mezinárodního obchodu. Zda budou taková opatření dostatečná, ovšem nikdo s jistotou říct nemůže. „Nyní čelíme velmi náročnému prostředí, kdy jednotlivé země OECD za energie utrácí až 18 procent HDP. Tak vysoké číslo jsme přitom naposledy viděli během ropné krize v 70. a 80. letech,“ uzavřel Álvaro Pereira.

  • Našli jste v článku chybu?