Místo, které bylo desítky let spojováno s energetickou infrastrukturou a později se stalo symbolem debat o hodnotě poválečné architektury, vstupuje do nové etapy. Po dokončení demolice a získání pravomocného stavebního povolení zde začala výstavba projektu Vinohradská 8, za nímž stojí developerské společnosti Penta Real Estate a PSN.
Vydejte se s námi v dalším dílu našich fotoreportáží „před a po“ do prostoru mezi Vinohradskou třídou, Římskou ulicí a budovou Českého rozhlasu, kde se právě odehrává i v souvislosti s proměnou Václavského náměstí jedna z nejviditelnějších transformací v centru metropole. „Zanedbané a problematické místo, kterému se lidé vyhýbali, chceme ve spolupráci s PSN otevřít a zprůchodnit jako reprezentativní vstupní bránu do Královských Vinohrad,” říká šéf Penta RE David Musil.
Krátká historická exkurze
Transgas vznikal od druhé poloviny 60. let jako technologický a dispečerský komplex pro řízení tranzitní přepravy zemního plynu přes území tehdejšího Československa. K samotné realizaci pak došlo mezi roky 1972 až 1978 podle návrhu architektů Václava Aulického, Jiřího Eisenreicha, Jindřicha Malátka a Iva Loose. Odpovídal dobovým trendům tehdejšího brutalistního stylu a zároveň reflektoval technické požadavky své éry.
Soubor několika objektů propojených lávkami pracoval s pohledovým betonem, ocelovými prvky, výraznými konzolami a technickými detaily, které se staly součástí architektonického výrazu. Po roce 1989 ale začal komplex postupně ztrácet své původní využití a několik let hledal novou funkci. Následovala dlouhá debata o tom, zda má být zachován, adaptován nebo nahrazen novou výstavbou. A protože jako kulturní památka nakonec budova Transgasu prohlášena nebyla, otevřel se prostor pro její demolici a následné nahrazení novou zástavbou.
Co se samotného brutalismu týče, patří tento styl nejen v Praze k nejvíce diskutovaným vrstvám poválečné architektury. V českém prostředí se nejvýrazněji projevil právě v 70. letech, kdy do struktury historického města vstupovaly nové stavby, často bez ohledu na tradiční urbanistický kontext a bez respektu k okolní zástavbě – ať už šlo třeba o Novou scénu, bývalé Federální shromáždění nebo Pragerovy kostky.
„Brutalismus mám rád, jeho problém ale je, že dobré budovy stojí na špatných místech. Navíc Transgas byl jednoúčelová stavba – a pokud se něco takového podaří zrekonstruovat a najít nové využití, je to vlastně malý zázrak,“ uvádí pro Euro.cz Jan Holna z kanceláře DAM architekti s tím, že podobné je to i ve světě.
Nová výstavba po náročné demolici
Příprava nové zástavby začala hned po odstranění původního komplexu. Samotná demolice přitom patřila k technicky vůbec nejnáročnějším částem projektu, jelikož probíhala v bezprostřední blízkosti železničních tunelů pod jednou z nejprestižnějších rezidenčních čtvrtí Prahy a zároveň vedle budovy Českého rozhlasu, což kladlo vysoké nároky na omezení vibrací, hluku i ochranu okolních staveb. V současnosti je dokončena stavební jáma a území přechází do další fáze výstavby.
Zhruba do dvou let by zde měl za 3,5 miliardy korun vyrůst projekt Vinohradská 8, jenž v sobě kombinuje bydlení, kanceláře a veřejně přístupný parter. Směrem na hlavní třídu vznikne 7 500 metrů čtverečních kancelářských ploch s certifikací LEED Gold doplněných o obchody a služby o rozloze dalších 1 400 metrů. Ve vnitrobloku se pak bude nacházet téměř 200 luxusních bytů různých velikostí, včetně sedmi penthousů.
Autorem architektonického návrhu je ateliér Jakub Cigler Architekti. Jejich návrh navazuje na charakter blokové struktury Vinohrad a přináší moderní architekturu s důrazem na kvalitu veřejného prostoru, prostupnost území a městský život. Součástí bude i rooftop terasa s výjimečnými výhledy na centrum Prahy včetně Václavského náměstí.
„Navrhli jsme, aby toto komplikované místo s dramatickou historií, které bylo v minulosti zastavěno brutalistními budovami bez vztahu ke svému okolí, bylo citlivě doplněno novou zástavbou více odpovídající duchu a měřítku městské struktury této části města. Budovy by měly přirozeně vyrůstat ze svého okolního městského organismu a mít aktivní přízemí, které rozšíří a obohatí veřejný prostor a přispěje ke kvalitě života v této cenné a jedinečné čtvrti,“ popisuje pro naši redakci Cigler.
Proměna centra a návrat tramvají
Projekt Vinohradská 8 probíhá souběžně s další zásadní změnou v okolí, a to zmíněnou rekonstrukcí Václavského náměstí. Jeho dolní část je již dokončena a nově funguje jako otevřenější městský prostor s rozšířenými chodníky, novými alejemi, upravenými povrchy a sjednoceným mobiliářem. Součástí návrhu byly také méně viditelné zásahy, například systém podzemních strukturálních buněk pro růst stromů, automatická závlaha nebo hospodaření se srážkovou vodou.
Architektonické řešení, na kterém se rovněž podílel Jakub Cigler, vychází z historického půdorysu Nového Města a pracuje s principem takzvaného zemského provazce, jenž se promítá do rytmu nové dlažby i rozmístění jednotlivých prvků. Na dokončenou spodní část nyní navazuje rekonstrukce horní poloviny náměstí včetně výstavby nové tramvajové tratě. Ta po více než čtyřiceti letech znovu propojí Jindřišskou a Vodičkovu ulici s Vinohradskou třídou přes prostor u Národního muzea.
Podle současného harmonogramu má být trať hotová nedlouho před dokončením projektu Vinohradská 8. Přispěje tak k atraktivitě okolí a lepší dopravní dostupnosti, která je už nyní výjimečná, protože v pěší vzdálenosti jsou dvě linky metra, tramvajové tratě i hlavní vlakové nádraží.
ČLÁNKY DO MAILU