První městská nemocnice v Helsinkách, kterou proslavilo například léčení pacientů s morem, vstoupila do 21. století se zcela novým využitím. Tamní areál byl nákladně zrekonstruován a v roce 2016 zde vznikla Maria 01, největší finské startupové centrum vůbec. Na ploše 20 tisíc metrů čtverečních nyní sídlí asi 240 začínajících společností, jež vyvíjejí inovativní zdravotnické technologie, software zabývající se kybernetickou bezpečností, hry, obranné technologie či umělou inteligenci.
Maria 01 si za zhruba devět let od svého založení získala pověst velmi úspěšného projektu. Dokazuje to mimo jiné skutečnost, že současní i bývalí členové centra již získali na financování svých startupů více než jednu miliardu eur (téměř 25 miliard korun). To podle BBC představuje přibližně 40 procent veškerých finančních prostředků v rané fázi, které každoročně získávají všechny finské začínající podniky dohromady.
Ačkoliv není Finsko z hlediska svého startupového prostředí zatím tak vyspělé jako třeba sousední Švédsko, Spojené království či Izrael, jeho pozice na technologické scéně v posledních dvou desetiletích kontinuálně sílí. Může za to i fakt, že z nejsevernějšího státu Evropské unie pochází celkem 12 jednorožců, tedy firem, jejichž hodnota přesáhla jednu miliardu dolarů. K nim patří třeba výrobce prstenu pro sledování spánku a kondice Oura, herní vývojáři Supercell (tvůrce Hay Day či Clash of Clans) a Rovio (autoři Angry Birds) nebo platforma pro rozvoz jídla Wolt.
Rostoucí úroveň finského startupového prostředí nedávno potvrdil i nezávislý globální index Startup Blink, který severské zemi přiřkl 14. příčku na světě z hlediska podmínek pro začínající firmy. Důležitým faktorem pro toto umístění přitom byla kromě vysoké úrovně státní a univerzitní podpory také coworkingová a inovační centra, jako je právě Maria 01.
Vládní agentura navýšila investice
Ve snaze dokázat, jak moc je podpora začínajících firem pro Finsko důležitá, představila nedávno tamní vláda sérii kroků a opatření, jež mají toto startupové prostředí posunout na další úroveň. Jedním z nich je i významné rozšíření zmíněného areálu Maria 01, které se nedávno začalo budovat hned vedle bývalé nemocnice. Po dokončení tří nových staveb zde v roce 2028 vznikne vůbec největší startupový kampus v Evropě s rozlohou 70 tisíc metrů čtverečních podlahové plochy.
Kromě toho ale politici schválili i větší rozpočet pro vládní agenturu Business Finland, jejímž cílem je podporovat investice a inovace. Díky tomu mohl úřad jen vloni do začínajících podniků „nalít“ zhruba 112 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun), což představuje 30procentní nárůst ve srovnání s předchozím rokem.
Helsinky se rovněž snaží přilákat více schopných lidí tím, že poskytují podporu, rady a někdy také granty zahraničním zakladatelům startupů, kteří chtějí v zemi tisíce jezer své podnikání rozvíjet. Stejně tak se ale objevují i poněkud méně tradiční incentivy. Příkladem budiž nedávná marketingová kampaň Business Finland, která talentům ze zahraničí přibližovala všemožné výhody, z jakých by se po přistěhování mohly těšit – počínaje kvalitním školstvím a zdravotnictvím až po poklidný životní styl.
Ultimátním cílem rozsáhlejší podpory domácích startupů ze strany současné finské vlády je zlepšení kondice tamní ekonomiky. Ta se v roce 2023 dostala do recese, z níž se zotavuje jen velmi pomalu. Finská centrální banka ostatně pro letošek předpovídá, že hospodářství země poroste o méně než jedno procento.
Konkurencí je sousední Švédsko
Zda se skutečně povede vytvořit z Helsinek evropskou startupovou metropoli, pochopitelně ukáže až čas. Finsko bude muset uspět především v konkurenci se sousedním Švédskem, které se aktuálně těší obrovskému náskoku, jelikož tamní firmy v posledním desetiletí získaly investice v celkové výši přesahující 29 miliard dolarů (zhruba 638 miliard korun).
Dalším zásadním problémem by pak mohl být nedávný krok finské vlády, která zvýšila daň z přidané hodnoty na 25,5 procenta, což představuje nejvyšší sazbu v celé západní Evropě. Právě to by podle kritiků mohlo snížit konkurenceschopnost finského startupového ekosystému ve prospěch okolních zemí.
