Americký technologický gigant Google před více než deseti lety představil významnou inovaci – prototyp chytrých brýlí jménem Google Glass. Jejím hlavním smyslem bylo vestavěnými kamerami snímat okolní svět, přičemž uživatel se pomocí hlasu mohl systému ptát na různé dotazy, zatímco odpovědi se mu následně prostřednictvím brýlí zobrazovaly doslova přímo před očima.
Ovšem i když se jednalo o velice zajímavou novinku, technologie jako taková trpěla řadou nedostatků. Obrazovka na brýlích byla podle mnoha uživatelů malá, výdrž baterie krátká a celé zařízení bylo poměrně drahé a nemoderní. Asi tou největší nevýhodou byl každopádně fakt, že chytré brýle nezvládly nic navíc oproti chytrým mobilním telefonům. I proto podle odborníků nikdy nedošlo k jejich masivnímu rozšíření.
Už brzy by se nicméně situace okolo chytrých brýlí mohla změnit. Spousta předních společností z kalifornského Silicon Valley totiž věří, že technologie bude mnohem užitečnější a pro zákazníky atraktivnější díky nasazení umělé inteligence (AI). Ta má umět odpovídat na otázky o světě kolem nás právě i v kontextu snímků pořízených kamerou v brýlích.
Podle CNN stojí za aktuálním boomem této moderní vychytávky dva zásadní faktory. Především si jednotlivé firmy uvědomují, že chytré telefony už mnohdy nenabízí dostatečně atraktivní novinky, aby uživatele přiměly k pořízení nejnovější verze na trhu. Dalším zásadním důvodem je ale touha technologických gigantů po větším využívání umělé inteligence, k čemuž má dojít právě díky jejímu nasazení do dalších zařízení.
Záznamník našeho života
Možnosti dnešních chytrých brýlí jsou působivé, neboť nově vznikající modely AI dokáží současně zpracovávat obrázky, video a řeč, přičemž na jejich základě zodpoví i poměrně složité dotazy. Kromě toho pak fungují rovněž jako „záznamník“ každodenního života, takže nám umí připomenout věci, které v minulosti natočily.
Konkrétně třeba Google v nejnovější ukázce svých chytrých brýlí uvedl příklad, kdy si uživatel prohlížel lahve s alkoholem na poličce, přičemž na základě dostupných „zásob“ měla umělá inteligence navrhnout koktejly, které by z nich šlo připravit. Kromě toho ale zařízení dokázalo zodpovědět i na otázku, jaká společnost připravovala kávu na konferenci, a to pouze na základě nasnímání a zapamatování hrnečku s logem firmy, v němž byla káva servírována.
Podobné funkce zvládnou i konkurenční brýle Ray Ban od Mety. Ta ve svých propagačních materiálech uvádí, že její technologie mimo jiné rozpozná, zda a jak moc se v obchodě prodává například pálivá paprika. Další neméně zajímavou dovedností pak má být schopnost brýlí v reálném čase překládat konverzaci mezi dvěma osobami mluvícími odlišnými jazyky.
Do příštího roku 13 milionů dodaných kusů
Kromě Googlu a Mety na chytrých brýlích aktuálně pracuje mnoho dalších společností. Třeba firma Snap nedávno oznámila, že vyvíjí zařízení vybavené umělou inteligencí, které bude uvedeno na trh už v příštím roce. Více podrobností o tomto projektu zatím nebylo zveřejněno, novinka ale má být schopná „porozumět světu kolem nás“. Podle nepotvrzených informací pak na vlastních chytrých brýlích aktuálně pracují rovněž společnosti Apple či Amazon.
„Velká část způsobů, jimiž budou lidé v budoucnu interagovat s obsahem, bude podle našeho názoru probíhat stále častěji prostřednictvím různých médií umělé inteligence, a nakonec prostřednictvím chytrých brýlí a hologramů,“ řekl generální ředitel Mety a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.
Podobný optimismus ohledně inkriminované technologie sdílí i mnoho nezávislých odborníků. Třeba společnost ABI Research odhaduje, že trh s chytrými brýlemi vzroste 2026 na téměř 13 milionů dodaných kusů. „Ačkoliv v předchozích letech jsme v odvětví chytrých brýlí zaznamenali řadu neúspěšných pokusů, v současnosti už konečně existují i dobré koncepty toho, co funguje,“ řekl Andrew Zignani, ředitel výzkumu nových technologií v ABI Research.
Firmy nechtějí přijít o příležitost
Navzdory zmíněným očekáváním se pochopitelně objevují i názory, podle kterých přimět běžné lidi k nákupu chytrých brýlí nebude úplně jednoduchým úkolem. Významnou komplikaci by mohly představovat například obavy o soukromí jedinců, kteří budou nevědomky zachycení na záznamu. Oproti klasickému natáčení na mobil je totiž nahrávání videa pomocí brýlí vybavených kamerou mnohem nenápadnější.
Překážku by podle odborníků mohla představovat ale i neochota lidí investovat nemalé peníze do dalšího technologického zařízení, které budou nosit u sebe. Kromě dnes už běžného chytrého telefonu brýlím v tomto ohledu konkurují především chytré hodinky, jejichž cena se pohybuje okolo šesti tisíc korun, což je shodou okolností i přibližná cena brýlí. Letos v březnu přitom globální dodávky chytrých hodinek vůbec poprvé v historii klesly, za čímž podle lidí z oborů stojí fakt, že zákazníci nechtějí utrácet tolik peněz za zařízení, která nepovažují za nezbytná.
I přes tyto komplikace je každopádně zřejmé, že technologické firmy ze Silicon Valley chytrým brýlím věří a budou do jejich vývoje investovat třeba už jen proto, aby náhodou v budoucnu nezůstaly pozadu. „Mnoho odborníků se domnívá, že chytré telefony nakonec nahradí brýle nebo něco podobného. Sice se to nestane zítra, ale může se to stát za mnoho let. Všechny významné technologické společnosti se tedy chtějí ujistit, že o tento potenciální trh nepřijdou,“ uzavřel Jitesh Ubrani, manažer výzkumu nositelných zařízení ve firmě The International Data Corporation.
