Klimatická změna nesouvisí jen s materiály, ale také s barvami. Své o tom ví designér a vynálezce Joe Doucet ze Spojených států, který od začátku chtěl, aby byl jeho newyorský dům co nejekologičtější. Zaměřil se tedy na to, jakou roli hraje z hlediska udržitelnosti barva exteriéru. „Jedna z otázek, o kterých jsem dříve příliš neuvažoval, byla: Jakou barvou bych měl dům natřít?” řekl v rozhovoru se CNN.
Jak známo, světlé barvy sluneční paprsky odrážejí a interiér se díky nim tak rychle neohřeje. Naopak tmavé odstíny UV záření absorbují a udržují vnitřní prostory budov v teple. I proto jsou domy ve Skandinávii tradičně tmavé, zatímco typické středomořské vily mají fasádu bílou. Dle Doucetovy vlastní analýzy může být černý dům v zimě zhruba o 3,9 stupně Celsia teplejší než bílý, zatímco v létě byl rozdíl dokonce 6,7stupňový.
A protože natírat fasádu dvakrát ročně by bylo dost nepraktické, začal americký vynálezce hledat jiné způsoby, jak změny barvy docílit. Inspiroval se přitom prsteny, které znal z dětství, jejichž umělé kameny měnily barvu podle nálady, respektive teploty prstů nositele.
„Vzpomínám si, jak mě fascinoval prsten nálad, který jsem dostal jako dítě. Opravdu jsem se snažil pochopit, o co jde,“ vysvětlil Doucet s tím, že už jako sedmiletý si změnu nespojoval s náladou, ale s jakýmsi druhem chemie. A dnes ji ve velmi podobné formě používá právě coby exteriérovou barvu.
Od tmavě šedé po bílou
Proces barevné změny se nazývá jako termochromatická odezva a jako takový spočívá v reakci řetězce krystalů na atmosférickou teplotu. Doucet po experimentech s plechovkou běžné barvy vyvinul pigment, který dané krystaly obsahuje a při působení ultrafialového světla odstín skutečně mění.
První varianta nátěru se působením slunce začala rozkládat. Problém nicméně vyřešily další experimenty, při kterých Doucet do formule přidal ochranné látky. Výsledkem je povrchová úprava reagující na změnu klimatu, jež má při méně než 24 stupních tmavě šedou barvu, ale při rostoucí teplotě postupně zesvětlá.
Ideální do mírného pásu
V oblastech s příliš teplým nebo studeným podnebím nejspíš Doucet se svou technologií, kterou si nyní nechává patentovat, neuspěje. V mírném pásu, tedy minimálně v části Evropy, Severní Ameriky i Afriky má ale velký potenciál. Nejlépe se uplatní tam, kde se nejvyšší teploty pohybují nad 10 stupni Celsia a ty nejnižší neklesají pod minus jedna.
Sám vynálezce vnímá barvu spíš jako odpověď na současnou klimatickou změnu než jako přelomové řešení: „Někdo mohl s podobnou novinkou přijít už před 70 lety, ale tehdy to nebylo potřeba. Klimatická změna v té době nehrozila.“
Konec závislosti na klimatizaci?
Nutno dodat, že funkcí, které může dnes Doucetův vynález plnit, je hned několik. Nejenže pomáhá majitelům domů reagovat na rostoucí teploty, ale pravděpodobně se projeví i v poklesu znečištění klimatu, respektive nižších nákladech na energie – předpoklad je totiž takový, že díky němu dojde k omezení závislosti na klimatizaci, kterou v roce 2020 používalo už 88 procent amerických domácností, což ve srovnání s obdobím před 20 lety značí nárůst o 11 procentních bodů.
Dle údajů Mezinárodní energetické agentury se provoz budov podílí na celosvětové spotřebě energie takřka jednou třetinou. Domy s vylepšenou tepelnou regulací by nicméně podle Doucetova předpokladu mohly domácnostem pomoci ušetřit 15 až 30 procent těchto nákladů. Navíc platí, že proměňující se barva fasády může mít i ryze estetické a psychologické důsledky. „Je velmi poetické sledovat, jak se městské prostředí během ročních období mění, stejně jako to dělá příroda (s listy na stromech),“ prohlásil Američan, který by chtěl do pěti až deseti let svoji technologii prodávat ve velkém.
Pravda, současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa svou častou kritikou zelených projektů podobným inovacím nenahrává, přičemž ani Doucet sám začít podnikat neplánuje. Namísto toho tedy hledá firmu zaměřenou na výrobu barev, potažmo chemickou produkci, která mu s uvedením na trh pomůže. Dopad svého vynálezu ovšem rozhodně nepřeceňuje. „Neexistuje jediné správné řešení klimatické změny. Spíš je potřeba série postupných kroků a malých změn,“ uzavřel.
