Hnojiva během dvou let zdražila pětkrát. Farmáři je rostlinám odměřují podle datových systémů

27. 10. 2022
Doba čtení: 4 minuty
Zdroj: Agdata
  • Průmyslová hnojiva se za poslední dva roky zdražila na pětinásobek původních cen. Příčinou je cena zemního plynu a protiruské sankce

  • Zemědělci ve světě se je snaží nahradit dovozem z Afriky, zbytkovou ovčí vlnou i ptačím trusem. Jeden z dalších způsobů, jak ušetřit, představuje variabilní hnojení

  • To je založeno na sledování půdního profilu, satelitních dat a meteorologických údajů. Zemědělec pak použije přesně odměřené množství hnojiva jen v místech, kde se to vyplatí

Před dvěma lety by za stejnou cenu odcházeli z obchodu s deseti kily hnojiva, dnes jen se dvěma. Nedostatek a zdražení fosfátů dopadá bez rozdílu na všechny, od velkých zemědělců po zahrádkáře. Farmáři řeší dilema, jak moc a jestli vůbec na podzim, a dost možná i na jaře, hnojit. Omezením hnojení ušetří, ale zároveň hrozí menší výnosy při příští sklizni, což může vést k dalšímu zdražování potravin.

Provozní náklady kvůli inflaci, jež v září meziročně dosáhla rovných 18 procent, cenám energií a paliv nebo nedostatku pracovní síly v primárním sektoru stoupají úplně stejně jako v průmyslu. Nejvíc je to znát právě na hnojivech, která už v loňském roce meziročně zdražila o téměř dvojnásobek původní hodnoty, přičemž letos jejich cena stoupla o dalších 200 až 300 procent. Jinými slovy, ve srovnání se stejným období před dvěma lety za ně zákazník vlastně zaplatí až pětkrát víc. Příčina je v tomto případě jasná – zapojení největších producentů fosfátů do válečného tažení na Ukrajinu.

Podle sdružení výrobců hnojiv Fertilizers Europe dodávalo Rusko a Bělorusko 60 procent všech hnojiv, které se v zemích sedmadvacítky používají. Návrh strategie na zajištění dostatku hnojiv pro občany Unie by Evropská komise měla předložit začátkem listopadu. V plánu je snížit závislost na jejich importu pomocí jiných alternativ. To spolu se státní podporou povede ke zlepšení finanční dostupnosti. Ve hře je také pozastavení dovozních cel na čpavek a močovinu. „Téma hnojiv je v podstatě naším denním chlebem,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Sucho, že ani olivovníky nerostou. Počasí ohrozilo úrodu další potraviny, trh s olivovým olejem ale může jen vzkvétat
Přečtěte si také:

Sucho, že ani olivovníky nerostou. Počasí ohrozilo úrodu další potraviny, trh s olivovým olejem ale může jen vzkvétat

V návaznosti na to několik států rovněž předložilo Komisi žádost o podporu hnojiv RENURE, která se vyrábí pomocí extenzivního zpracování hnoje a legislativa většiny států jejich používání omezuje. Podle Bruselu však splňují podmínky přechodu na oběhové hospodářství a zmírňují ekonomické tlaky.

Hnůj by chtěl každý

Situaci ilustrují i zkušenosti podnikatelů. „Letos je na trhu dostupných o 20 procent méně hnojiv než loni a zároveň platí, že přednost budou mít střední a větší farmáři, kteří obhospodařují rozlehlé lány půdy, protože mají své objemy nasmlouvané dopředu nebo odebírají velké množství. Může se tak stát, že na menší podniky a jednotlivce zbyde jen malé množství hnojiv, nebo vůbec žádná,“ řekl akreditovaný poradce ministra zemědělství a obchodní ředitel firmy Agdata Lukáš Musil.

Komerční zemědělci se při pěstování úrody spoléhají na kombinaci tří klíčových živin – dusíku, fosforu a draslíku. K jejich získání je třeba obrovské množství zemního plynu, nad jehož dodávkami se vznáší otazníky už měsíce.

Vertikální zemědělství je na vzestupu. Nizozemský startup Infarm jako první ve svém odvětví přesáhl hodnotu miliardy dolarů
Přečtěte si také:

Vertikální zemědělství je na vzestupu. Nizozemský startup Infarm jako první ve svém odvětví přesáhl hodnotu miliardy dolarů

Zároveň státy v rámci sankcí blokují dovoz fosfátů, potřebných pro výrobu fosforu, z Ruska. Nyní se Evropa snaží suroviny pro syntézu průmyslových NKP hnojiv kupovat z Afriky, ale obchod komplikují potíže s logistikou i kolísavá kvalita produktů. Zemědělství trápí také nedostatek ledku, jehož výroba probíhá i u nás. Jako taková je ale velmi náročná na spotřebu plynu, a proto firmy produkci ledku omezují nebo přímo zastavují.

Náklady rostou o miliony

Vzhledem k nastalé situaci se nabízí vrátit se k tradičnímu používání statkového hnoje. Problémem nicméně je, že ne všichni farmáři mají dostatek zvířat na to, aby vyprodukovala výživu pro celou úrodu. Často se totiž zaměřují víc buď na rostlinnou, nebo na živočišnou výrobu, a ve výsledku se bez průmyslových hnojiv neobejdou.

Pro zemědělce obhospodařující plochu tisíce hektarů se zaměřením na běžné plodiny jako obilí, řepa cukrovka či brambory tak současné zdražování znamená navýšení nákladů o další statisíce korun, u velkých farem půjdou částky až do milionů korun.

Datař farmářem

Jednou z mála možností, jak aktuálně alespoň částečně utlumit dopad zvýšených cen hnojiv, je, například vedle zpracování ovčí vlny, takzvané precizní zemědělství, konkrétně variabilní hnojení. Spočívá v tom, že zemědělci sbírají data o půdě, důkladně se seznámí s jejím profilem a nároky jednotlivých pěstovaných rostlin, aby mohli dávkovat přesné množství hnojiva, které rostliny na daném místě potřebují. Koncept nepředstavuje žádnou novinku, nicméně touha zemědělců inovovat se v posledním roce z ekonomických důvodu znásobila čtyřikrát.

Jednoduše chytré zemědělství. Český startup Agdata pomáhá farmářům i obcím šetřit pomocí digitalizace
Přečtěte si také:

Jednoduše chytré zemědělství. Český startup Agdata pomáhá farmářům i obcím šetřit pomocí digitalizace

Jeden ze systémů variabilního hnojení loni představil i Musilův startup, nazývá se Agdata VARI. „Variabilní hnojení pomocí našeho systému přináší zemědělcům prokazatelnou minimálně desetiprocentní úsporu hnojicích směsí, u dusíku je to až 20 procent. Mluvíme tak o ušetřených desítkách až stovkách tisících korun, které zemědělci potřebují víc než kdy dříve,“ nechal se slyšet Musil.

Agdata VARI kombinuje data, jež se získávají především z DPZ, tedy družic a půdních senzorů, s měřeními lokálních meteostanic. Satelitní snímkování zase využívá multispektrální družicová data, která jsou základem pro tvorbu aplikačních map. Ty pak rozdělují pole na konkrétní půdní bloky s různým potenciálem výnosu a celý systém pro ně určí nejvhodnější dávku hnojiv.

  • Našli jste v článku chybu?