Nešťastní kvůli národnímu štěstí. Tlak na pozitivní životní styl Dánů může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví

21. 2. 2022
Zdroj: Depositphotos
  • Nový výzkum ukazuje, že národy, které se v žebříčku nejšťastnějších zemí světa pravidelně umisťují na prvních místech, ve skutečností tak šťastné být nemusí

  • Tlak na celospolečenskou pohodu a neustálé pozitivní myšlení může v některých lidech vyvolávat depresivní myšlenky

  • Podle odborníků by nebylo od věci zahrnout do žebříčků o národním štěstí také otevřenost vůči široké škále emocí


Šťastný jako blecha? V dnešní době spíše jako Dán. Koneckonců jsou to právě obyvatelé této severské země, kteří se v posledních letech pravidelně objevují na nejvyšších příčkách žebříčků nejšťastnějších zemí světa. Jejich životní styl zvaný hygge se tak pro mnohé stává synonymem životního štěstí. Jak už to tak ale bývá, nic není jen černobílé.

Podle výzkumu, který vyšel na akademickém webu The Conversation, se obyvatelé nejšťastnějších zemí paradoxně často potýkají se špatnou náladou. Ta je údajně důsledkem společenského tlaku na to, být šťastní. „Již několik let se s kolegy zabýváme výzkumem společenského tlaku, který mohou lidé pociťovat, aby prožívali pozitivní emoce a vyhýbali se těm negativním,“ vysvětluje Brock Bastian, australský profesor psychologických věd na Universitě v Melbourne.

Spokojenost, kam oko dohlédne. Irové s Dány jsou dlouhodobě nejoptimističtějšími národy v EU, mezi Čechy převládá spíš skepse
Přečtěte si také:

Spokojenost, kam oko dohlédne. Irové s Dány jsou dlouhodobě nejoptimističtějšími národy v EU, mezi Čechy převládá spíš skepse

Tento tlak je podle něj lidem běžně zprostředkován prostřednictvím sociálních sítí, knih i reklam, jejichž působením si jedinci vytvoří představu i tom, jaké druhy emocí jsou jejich okolím oceňovány a které nikoli. „Ironickým zvratem je, že náš dřívější výzkum ukázal, že čím více lidé zažívají tlak na to, aby se cítili šťastní a ne smutní, tím více mají tendenci prožívat deprese,“ přibližuje Bastian.

Průzkumu se zúčastnilo 7443 lidí ze 40 zemí světa, kterých se vědci dotazovali na emoční pohodu a náladu. Výsledky následně porovnali s jejich vnímáním společenského tlaku na pozitivní pocity. „To, co jsme zjistili, potvrdilo naše předchozí zjištění. Celosvětově platí, že pokud lidé uvádějí, že pociťují tlak na prožívání štěstí a vyhýbají se smutku, mají tendenci pociťovat deficity v oblasti duševního zdraví,“ vysvětluje profesor a dodává: „To znamená, že pociťují nižší spokojenost se svým životem, více negativních emocí, méně pozitivních emocí a vyšší míru deprese, úzkosti a stresu.“

Když je smutek nezbytný

Výsledky pak odborníci porovnali v rámci jednotlivých zemí ze světového indexu štěstí, který pravidelně shromažďuje Gallup World Poll. „Zjistili jsme, že tento vztah se skutečně mění a je silnější v zemích, které se ve světovém indexu štěstí umístily výše. To znamená, že v zemích, jako je Dánsko, společenský tlak, který někteří lidé pociťovali, aby byli šťastní, předpovídal zejména špatné duševní zdraví,“ říká profesor.

Žebříčku nejinovativnějších zemí světa stále vévodí Švýcaři. Česko skončilo na solidním 24. místě
Přečtěte si také:

Žebříčku nejinovativnějších zemí světa stále vévodí Švýcaři. Česko skončilo na solidním 24. místě

Proč tomu tak je? Zdá se, že čím více šťastných lidí se v okolí nachází, tím je společenský tlak větší. „Známky štěstí druhých se samozřejmě neomezují jen na explicitní projevy štěstí, ale projevují se i jinými, jemnějšími náznaky, například častějším společenským kontaktem nebo zapojením se do příjemných aktivit,“ míní Bastian s tím, že tyto signály bávají silnější ve šťastnějších zemí, což zvyšuje sociální očekávání.

FIN - tip č.2

Podle profesora je dobré vnášet do mezilidských interakcí štěstí a pozitivitu, ale zároveň je dobré vědět, kdy je třeba ubrat a vyhnout se odcizení těch, kteří tuto radost nemusejí sdílet. V širším měřítku je rovněž na místě přehodnotit způsob, jakým se národní blahobyt měří. „Už víme, že prosperita v životě není jen o pozitivních emocích, ale také o dobrém reagování na negativní emoce, o hledání hodnoty v nepohodlí a o zaměření se na další faktory, jako je smysluplnost a mezilidské vztahy,“ komentuje a dodává, že by nebylo od věci začít hodnotit země také podle toho, jak jsou otevřené celé škále lidských emocí.

  • Našli jste v článku chybu?