Rostoucí počet akvizic potvrzuje mimo jiné společnost Deloitte. Podle jejích dat uskutečnili čeští investoři v loňském roce celkem 103 akvizičních transakcí zahraničních firem a letos se tomuto číslu opět pomalu přibližují. Jen za prvních deset měsíců letošního roku jich totiž bylo čtyřiaosmdesát, tedy meziročně o šest víc. „Je zřejmé, že aktivita českých firem při zahraničních akvizicích v posledních letech výrazně roste,“ říká pro Euro.cz Petr Dědeček, expert Deloitte na investiční bankovnictví a fúze a akvizice.
K podobným závěrům přitom došla i letošní analýza České národní banky (ČNB). „Za poslední desetiletí stoupla aktiva českých investorů v zahraničí o 180 procent, ke konci roku 2025 dosahovala téměř tří bilionů korun. Rychlost, jakou rostou investice českých investorů v zahraničí, přitom překonává tempo, jakým do Česka přitéká nový zahraniční kapitál,“ uvádí v tiskové zprávě viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Za rostoucí aktivitou českých investorů stojí podle bankéřky hned několik faktorů. Jedním z nich je třeba skutečnost, že domácí trh je relativně malý, takže úspěšné podniky po letech růstu často nemají kam jinam expandovat. Díky akvizici zahraniční společnosti se jim přitom příležitosti na tamním trhu otevírají mnohem rychleji, než kdyby se rozhodli pro postupné budování vlastního podnikání. Zároveň takto mohou získat nové distribuční kanály, technologie, výrobní kapacity nebo kontrolu nad částí dodavatelského řetězce.
Rozšiřování byznysu do zahraničí tuzemským firmám usnadňuje fakt, že řada z nich již disponuje dostatečným kapitálem a zkušenostmi s řízením rozsáhlejších podnikatelských skupin. Současně tím diverzifikují riziko, neboť takto mají své byznysové aktivity rozložené mezi více různých zemí.
Od průmyslu k technologiím
Výraznou změnou posledních let je proměna oborů, do nichž český kapitál směřuje. Podle Dědečka se největšímu zájmu investorů v současnosti těší technologický sektor, do kterého se přesouvá i část aktivit, jež se dříve soustřeďovaly spíše v průmyslu. Mezi dlouhodobě aktivní české investory v technologickém odvětví patří třeba skupina KKCG miliardáře Karla Komárka, která působí mimo jiné v oblasti informačních technologií a digitálních služeb.
Na druhou stranu, že by zahraniční akvizice byly zcela doménou technologických společností, se také říct nedá. Ostatně, v segmentu spotřebního zboží a maloobchodu patří podle Deloitte mezi aktivní kupující skupiny Vafo Pavla Boušky a EP Global Commerce vlastněná Danielem Křetínským, ve finančních službách je to pro změnu Renomia, zatímco ve zdravotnictví skupiny FuturLife a Penta Hospitals. Co se průmyslu týče, tam zahraniční expanzi dlouhodobě rozvíjí například CSG zbrojaře Michala Strnada, která vedle jiných transakcí získala italského výrobce střeliva Fiocchi, výrobce luxusních brokovnic Perazzi a nejnověji také podíl v kanadské vesmírné firmě MDA Space.
Nejčastěji podle Dědečka české firmy míří do sousedního Polska a Německa, třetí nejoblíbenější destinací jsou Spojené státy. Výběr nejvhodnějšího trhu přitom pochopitelně záleží na zvolené expanzní strategii. Zatímco evropské země jsou jednoduše blízko a nabízejí možnost rozšiřovat již zavedené obchodní vztahy, americký trh zase poskytuje přístup k velkému počtu zákazníků a novým obchodním příležitostem.
Zvláštní příležitosti se pak českým investorům otevírají v Německu, kde se podle agentury Reuters řada rodinných podniků potýká s otázkou generačního nástupnictví. Část majitelů hledá kupce, protože nemají, komu by firmu předali, a právě díky tomu mohou tuzemské společnosti získat zavedené značky, v některých případech navíc za atraktivní cenu.
Zahraniční expanze není jen pro miliardáře
Vedle velkých hráčů se na zahraničních trzích v posledních letech prosazují rovněž středně velké společnosti. Příkladem je český výrobce lihovin R. Jelínek, který vloni koupil berlínskou řemeslnou destilerii BLN, nebo investiční skupina CEIP, jež prostřednictvím společnosti BLOCK akvírovala výrobce systémů pro čisté prostory Timotec.
Kolik české firmy za zahraniční akvizice utrácejí, je poměrně obtížné určit, jelikož hodnoty transakcí smluvní strany obvykle nezveřejňují. Jednotlivé oznámené ceny přesto ukazují, že se tuzemské skupiny pouštějí i do miliardových obchodů. Společnost Colt CZ například v roce 2025 koupila amerického výrobce komponentů Valley Steel Stamp za 59,5 milionu dolarů, tedy přibližně 1,3 miliardy korun.
Vývoj v posledních letech jasně ukazuje, že Česko už není pouze příjemcem zahraničních investic, jelikož místní firmy stále častěji nakupují společnosti v ekonomicky vyspělejších zemích. Zda bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude záviset na dostupnosti vhodných cílů, cenách podniků i ochotě zdejších firem financovat další expanzi. „V každém případě už čeští investoři v zahraničí začínají budovat silný příběh, který napomůže vnější stabilitě naší ekonomiky,“ uzavírá Zamrazilová.