Sehnat taxíka? V jakékoliv moderní zemi otázka několika minut. Nikoliv ale v Severní Koreji, jednom z nejizolovanějších států světa. Zdánlivě banální věc tam obvykle trvá o poznání déle. Či snad lépe řečeno trvala. Teď už je situace o poznání lepší, jak pro list The Wall Street Journal (WSJ) popisuje průvodce australské cestovní kanceláře Rowan Beard, který byl v KLDR už více než stokrát.
Jeho letošní návštěva Pchjongjangu, hlavního města této komunistické země, jej v mnohém překvapila – v pozitivním smyslu slova. Shánění odvozu totiž proběhlo nečekaně rychle. Stačilo, aby jeho severokorejský tlumočník vytáhl z kapsy chytrý telefon, otevřel aplikaci s názvem Samhung a objednal si jej pomocí služby podobné Uberu, Liftagu či Boltu. Vozidlo bylo na místě během několika pouhých minut. Stejně jako v Evropě či USA.
Více nových domů než v LA
Výše popsaná historka je přitom podle WSJ jen jednou z mnoha změn, které dokazují, že asijská diktatura v posledních letech udělala velký skok kupředu. Restaurace už nyní podávají italskou pizzu z cihlové pece nebo americká kuřecí křidélka, přičemž jejich hosté za ně mohou platit prostřednictvím mobilu a QR kódů.
V zemi se také objevují nové obchody s domácími mazlíčky, internetové herny či dokonce prodejny automobilů značky BMW. V Pchjongjangu zároveň vzniklo asi deset tisíc nových domů, což je více než v Los Angeles nebo Chicagu. I díky veškeré nové výstavbě už město mimochodem v noci svítí zhruba třikrát jasněji než před pěti lety.
Prodej zbraní do Ruska přinesl miliardy
Současné změny jsou pro mnoho zahraničních návštěvníků o to překvapivější, vezme-li člověk v potaz, že vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-un během pandemie covidu již tak relativně nepropustné hranice ještě více uzavřel, kvůli čemuž se sem turisté letos vrací prakticky poprvé po šesti letech. Lidé, co zde byli již v minulosti, se přitom vesměs shodují, že tentokrát nejde o žádnou propagandu a že se země skutečně proměnila k nepoznání.
Čemu všemu za to Severní Korea vděčí? Tím spíš když se ještě před pěti lety zdálo, že se diktatura nachází v hluboké krizi kvůli propadu obchodu s Čínou, který vyústil v nedostatek řady základních potravin, včetně rostlinného oleje a cukru, a problémy s dodávkami energie. Odpověď zní nečekaně prostě: ruské invazi na Ukrajinu.
Kim Čong-un totiž na pomoc Moskvě poslal rozsáhlé zásoby munice, jejíž hodnotu odhadl jihokorejský Institut pro národní bezpečnostní strategii (INSS) na zhruba 10 miliard dolarů, tedy asi 209 miliard korun. Další více než půl miliardy (přibližně 10 miliard korun) pak země získala tím, že do války na Ukrajině vyslala přes 15 tisíc vojáků, z nichž asi třetina byla zabita nebo zraněna.
„Hlubší vztah s Ruskem je nejlepší vzpruhou, kterou si Severní Korea mohla přát. Navíc země získává i jakousi bezplatnou reklamu na své zbraně a bojovníky, kteří jsou aktivní na bojištích ve válce na Ukrajině. Díky tomu všemu je režim Kim Čong-una bohatší než kdy dříve,“ říká expertka na KLDR Jung H. Paková.
Obchod s Čínou výrazně vzrostl
Velké množství peněz z Ruska výrazně rozhýbalo i kdysi povadlý obchod Pchjongjangu s Pekingem, který se nyní nachází na osmiletém maximu. Řada čínských spotřebitelských značek zároveň expandovala do Severní Koreje, a to navzdory platným mezinárodním sankcím. Odborníci přitom upozorňují, že rozvoj technologií v KLDR je do velké míry závislý právě na dodávkách čínských komponentů.
Dalším vítaným zdrojem příjmů je pro Severní Koreu takzvaná Kimova armáda kybernetických zločinců. Ti podle expertů vydělali jen na kryptoměnových burzách několik miliard dolarů. Kromě toho se pak země v poslední době stále více soustředí na posilování zahraničních vztahů, díky čemuž letos v Pchjongjangu přivítali běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který s Kim Čong-unem podepsal smlouvu o přátelství mezi oběma státy.
Všechny tyto kroky vedly podle údajů jihokorejské centrální banky k růstu ekonomiky Severní Koreje v roce 2024 o 3,7 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za osm let. „Ekonomické postavení země je nejsilnější od doby, kdy se Kim před téměř 15 lety ujal moci. Velmi pravděpodobně je také lepší než kdykoli během působení jeho otce Kim Čong-ila, který vládl od roku 1994 do roku 2011. Je to opravdu neuvěřitelný úspěch pro tak chudý stát,“ uvádí odborník na severokorejskou ekonomiku Stephan Haggard z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Černý trh se stává minulostí
Nárůst bohatství Kimova režimu se výrazně podepsal na tom, jak vlastně celá tamní ekonomika funguje. Ještě před pár lety v zemi rostl význam takzvaných donjů – obchodníků prodávajících na černém trhu pašované zboží z Číny a prakticky nedostupné produkty přímo ze Severní Koreje.
Aby ale úřady tento černý trh potlačily, začal režim rozšiřovat svoji vlastní síť obchodů a lékáren, na jejichž regálech se objevuje pouze zboží ze státních továren. A aby ho bylo dostatek, byly ve venkovských oblastech vybudovány zcela nové továrny, které zároveň nabízejí pracovní místa pro obchodníky, jež se dříve zabývali pašováním.
Významné státní investice v posledních letech mířily rovněž do velkých stavebních projektů, které přitom byly mnoho let zastavené. Podařilo se dobudovat třeba největší nemocnici v Pchjongjangu, obrovský skleníkový komplex pro pěstování ovoce a zeleniny nebo nové plážové letovisko. A výstavba má pokračovat i nadále, jelikož režim ohlásil iniciativu „20×10“ spočívající v otevření nových továren ve dvaceti okresech, a to každý rok po dobu příštích deseti let.
Jak dlouho to vydrží?
Nedávné změny postupně ovlivňují už i běžný život některých Severokorejců žijících ve větších městech. Zahraniční návštěvníci například uvádějí, že zatímco před pandemií covidu se všechny platby prováděly v hotovosti, dnes už lidé stále častěji platí pomocí svých chytrých telefonů. Spolu s tím navíc rychle roste popularita aplikací pro objednávání jídla, základních potravin či léků.
Velikou novinkou je rovněž rozvoj automobilismu. Na severokorejských silnicích se objevuje stále více čínských elektromobilů, což vede k dosud nevídaným problémům, jako jsou třeba obsazená parkoviště. Ostatně, v důsledku rostoucího počtu aut se musely změnit i dopravní předpisy – nově v zemi platí zákaz přecházení silnice mimo přechod, venčení domácích mazlíčků bez vodítka či kouření za jízdy.
Jak dlouho současný růst severokorejské ekonomiky vydrží? Takovou otázku si aktuálně pokládá zřejmě každý, kdo se o tuto stále ještě uzavřenou zemi zajímá.
Faktem totiž je, že je KLDR do velké míry závislá zejména na příjmech z Ruska, které se kvůli válce na Ukrajině ocitá ve stále větších problémech, takže přísun peněz může jednoho dne vyschnout. Minimálně teď si ale mohou Severokorejci užívat, tedy lépe řečeno „užívat“. Období, kdy nemusí řešit, zda vůbec v obchodě seženou nějaké jídlo, pravděpodobně ještě chvíli potrvá. „Je prostě vidět, že část peněz, které Kimův režim vydělal prodejem zbraní a hackingem, se nyní dostává k běžným obyvatelům země,“ uzavírá jihokorejský výzkumník Lee Sang-yong.
