Velké změny prosazuje Isaacman již od svého prosincového nástupu do funkce. Týkají se přitom celé řady věcí, tedy od náboru nových lidí a posilování „klíčových kompetencí“ NASA až po přípravu mise, jež má předcházet dalšímu přistání astronautů na jediném přirozeném satelitu Země. Není proto divu, že například stanice CNN označila Issacmanův přístup za mnohem ambicióznější než u jeho mnoha předchůdců.
„Pokud soustředíme mimořádné zdroje NASA na cíle Národní kosmické politiky, odstraníme zbytečné překážky a uvolníme potenciál našich pracovníků i průmyslu, pak návrat na Měsíc a vybudování základny bude jen malou částí toho, čeho budeme schopni dosáhnout,“ řekl podle zmíněného severu nový šéf této vládní agentury.
Jednou z hlavních změn, pro kterou se Isaacman rozhodl, je pozastavení plánů na výstavbu mezinárodní stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce. Ta měla sloužit jako přestupní bod pro náklad i posádky a podporovat mise směřující jak na lunární povrch, tak dále do vesmíru. NASA nyní plánuje využít již existující prostředky programu Gateway jiným způsobem, například i pro vybudování stálé měsíční základny, jež by měla vyjít na zhruba 20 miliard dolarů.
Více robotických letů a tlak na dodavatele
V návaznosti na výše uvedené plány hodlá úřad zvýšit počet robotických přistání na Měsíci, a to s frekvencí až jedné mise měsíčně s nákladem a vědeckými přístroji. Tyto starty mají doplňovat pilotované lety programu Artemis – první výprava s posádkou nazvaná Artemis II by měla po sérii odkladů odstartovat ve středu 1. dubna a obletět jediný přirozený satelit Země bez přistání. Ultimátním cílem je pak vrátit astronauty na lunární povrch nejdéle do začátku roku 2028, otevřít cestu pro častější přistání (až dvě pilotované mise ročně) a „připravit půdu“ pro vznik vesmírné základny.
Isaacmanův záměr nicméně zároveň znamená potřebu agentury přehodnotit požadavky, smlouvy i způsob fungování kosmické infrastruktury, zejména s ohledem na odsunutí dlouho plánované stanice Gateway. Nový šéf dává jasně najevo, že nechce opakovat problémy z dřívějška, kdy dodavatelé získali obří finanční kontrakty, ale nedodrželi termíny ani rozpočty. To se týká například projektu lodi Orion a rakety Space Launch System, vyvíjené firmami Lockheed Martin a Boeing, jenž původní budget překročil o celé miliardy dolarů a zároveň se o mnoho let opozdil.
Stejně tak jsou ovšem pozadu i projekty společností Blue Origin Jeffa Bezose a SpaceX Elona Muska, které mezi sebou závodí ve vývoji lunárních modulů, jež mají dopravovat astronauty z Orionu na povrch Měsíce. To v krajním případě může ohrozit cíl přistání do roku 2028.
Isaacman na to konto zdůraznil, že pokud soukromé firmy nebudou plnit své závazky, následky mohou být nepříjemné. Ochota rušit problematické projekty je prý z jeho strany větší než ze strany jeho předchůdců.
Nová mise na rudou planetu
Vedle programů zaměřených na znovudobytí Měsíce představilo nové vedení vedení NASA i několik dalších projektů, jež hodlá v následujících letech realizovat. Zdaleka tou nejvýznamnější je nová mise na Mars s názvem Space Reactor-1 Freedom (SR-1 Freedom), jež má poprvé v historii lidského zkoumání vesmíru využít jaderný pohon. Ten sice slibuje mimořádně efektivní motory vhodné pro vzdálené lety, ale na druhou stranu přináší technické výzvy, vysoké náklady a rizika.
SR-1 by měla převzít cíle dříve navrhovaného projektu Skyfall, který počítal s nasazením vrtulníků na Marsu v návaznosti na úspěch Ingenuity, prvního zařízení, jež zdárně zvládlo řízený let jinde než na Zemi. Získaná data by měla rovněž pomoci při vývoji lunárního jaderného reaktoru, který by mohl napájet budoucí základnu.
NASA už dříve oznámila, že chce takový reaktor vyslat do roku 2030. To s sebou ovšem nese kromě konstrukčního řešení i potřebu osvěty. „Myslím, že budeme muset veřejnost seznámit s tím, o co jde. Ve výsledku je to bezpečné – na Zemi je reaktor vypnutý, nevydává žádné záření. Aktivuje se až ve vesmíru, kde také vzniká radiace,“ doplnil Steven Sinacore, který má šéfovat právě i misi SR-1 Freedom.
