Přestože nanotechnologická společnost Neuralink Elona Muska provedla zatím implantaci svých zařízení pouze dvakrát, její náborová aktivita naznačuje, že pracuje na rozšíření výroby. Zmínky o obsazování technicky zaměřených pozic se podle serveru Business Insider (BI) objevily na firemním profilu na LinkedInu, přičemž zároveň mělo proběhnout i několik náborových akcí v jejích továrnách v Kalifornii a Texasu.
Z příspěvků, které byly na zmíněné síti zveřejněny, je dle BI patrné, že společnost hledá lidi pro „navýšení produkce“ své technologie. Úkolem nových zaměstnanců má být urychlit pokrok a naplnit hlavní cíl organizace, kterým je pomoci k samostatnosti těm, jimž běžná medicína pomoci nedokáže.
Divoké rozhodnutí
Novým zaměstnancům, kteří by na mozkových čipech měli pracovat v továrně v Texasu, Neuralink nabízí 22 dolarů (více než 530 korun) na hodinu. Zároveň ale firma upozorňuje na možnost přesčasů ve večerních hodinách i o víkendech. Techniky v Kalifornii pak Musk v inzerátech láká na hodinovou mzdu ve výši 29 až 44 dolarů (přibližně 700 až 1065 korun), přičemž jejich hlavním úkolem bude podílet se na výrobě chirurgického robota, který by měl implantaci zařízení plně automatizovat.
Zástupci společnosti zatím situaci nekomentovali, sám Musk se však už dříve nechal slyšet, že díky jeho čipu by lidé s neurologickými poruchami měli být schopni mimo jiné posílat zprávy či hrát počítačové hry. A to právě a jen skrze vlastní myšlenky.
Povolení testovat své zařízení přímo na lidech získal Neuralink od amerického Úřadu pro kontrolu léčiv (FDA) po letech vývoje teprve loni v květnu. První jeho implementace následovaly vzápětí. Známé jsou ale jen ony dva případy, přičemž u jednoho z pacientů se navíc objevily komplikace už několik týdnů po operaci. Není proto divu, že dle některých odborníků je na zahájení masové výroby – třebaže oficiálně nepotvrzené – ještě brzy.
„Po tak krátkém testování je to divoké rozhodnutí,“ řekl BI Tinglong Dai, profesor provozního managementu a obchodní analýzy na Univerzitě Johna Hopkinse. „V určitém smyslu mě to ale nepřekvapuje, uvážíte-li, kdo firmu řídí,“ dodal s narážkou na samotného Muska a jeho posedlost navyšovat výrobu na hranici produkčních možností firmy a jejích lidí, což bylo v minulosti dobře patrné třeba v případě jeho automobilky Tesla.
Nedokončený vývoj Neuralink zjevně nezastaví
S tvrzením o přílišném výrobním tlaku souhlasí i John Donoghue, neurovědec z Brownovy univerzity, jenž se podílel na vývoji konkurenčního rozhraní BrainGate pro propojení mozku a počítače. „Obvykle se v této fázi na zařízení pracuje ručně a v malých objemech. Neočekával bych rozšiřování produkce ještě před ukončením vývoje,“ uvedl Donoghue s tím, že je takový proces v oblasti lékařské techniky neobvyklý.
Od doby uvedení zařízení Neuralinku na trh uplynulo už přibližně sedm let. Tvůrce BrainGate proto předpokládá, že by FDA měla všechny změny opětovně posoudit a znovu schválit. Jen tak podle něj bude zajištěno bezpečné používání implantátů.
Zdá se ovšem, že Neuralink, který zaměstnává více než 600 lidí, si v tomto ohledu jede po svých a na zažité konvence tak úplně nehledí. Kromě náboru nových zaměstnanců totiž v současnosti pracuje i na rozšiřování svých závodů. Už v roce 2022 předložila firma plány na výstavbu továrny mimo původní centrálu v Austinu. Ta by měla mít rozlohu přibližně jednoho hektaru a vyjít na zhruba 14,7 milionu dolarů (přibližně 358 milionů korun).
