Zmíněná mRNA vakcína byla testována v kombinaci s imunoterapií Keytruda od Mercku na více než 1 100 pacientech s vysoce rizikovým nebo pokročilým melanomem, jimž byl nádor chirurgicky odstraněn. Právě tato kombinovaná léčba významně prodloužila dobu, po kterou pacienti žili bez návratu onemocnění, a zároveň snížila riziko, že se rakovina rozšíří do dalších částí těla. Studie třetí fáze bude nyní pokračovat a sledovat další ukazatele. „Je to velký okamžik pro medicínu, velký okamžik pro pacienty,“ uvedl šéf Moderny Stephane Bancel v rozhovoru pro CNBC.
Na tyto pozitivní výsledky okamžitě zareagovali také investoři. Akcie Mercku ve středu posílily o více než 12 procent, zatímco u Moderny byl růst dokonce 177procentní (v obou případech nicméně ve čtvrtek došlo k částečnému poklesu). Velký rozdíl v pohybu akcií souvisí s velikostí obou společností: tržní kapitalizace první z nich činila před oznámením kolem 333 miliard dolarů (téměř sedm bilionů korun), Moderna byla na „pouhých“ 25 miliardách (520 miliard korun).
Výše uvedený růst podle analytiků částečně odráží očekávání, že by vakcína mohla fungovat i u dalších typů rakoviny, nejen u melanomu. Kdy konkrétně obě firmy plánují požádat americké úřady o schválení léčby, ovšem zatím jasné není. Podle prezidenta Merck Research Laboratories Deana Y. Liho o tom začnou s regulačními úřady jednat pravděpodobně „v příštích několika měsících“.
Odstraněním nádoru léčba nekončí
První hodnocení podle zástupců firem naznačuje, že by nová kombinace skutečně mohla představovat účinnou možnost léčby melanomu. Ten sice tvoří jen zhruba jedno procento všech případů rakoviny kůže, přesto způsobuje většinu úmrtí na tento typ nádorového onemocnění – obvykle se totiž znovu vrací během prvních dvou až tří let po odstranění.
Jane Healyová, která má v Mercku na starosti raný vývoj onkologických léčiv, označila výsledky nové terapie za „velmi vzrušující“. Navíc podle jejích slov přinesla oproti Keytrudě, jež je standardní léčebnou metodou v případě melanomu, „klinicky významné zlepšení“ a pacienti ji dobře snášeli. Nežádoucí účinky byly přitom srovnatelné s těmi, které se objevují u jiných, běžně používaných vakcín.
Rozlišení jedinečných mutací
Výsledky dosavadních testů dle Healyové potvrdily smysl personalizovaného přístupu, jejž obě společnosti rozvíjejí už desítky let. Každý nádor má totiž vlastní soubor mutací, a to i v případě pacientů se stejným typem rakoviny. Z tohoto důvodu není vakcína navržena jako univerzální léčba, ale má cílit na konkrétní specifické změny v nádoru konkrétního člověka.
Klinická studie podle zástupců obou firem zároveň jasně ukázala potenciál toho, co by nový způsob léčení mohl znamenat i pro další pacienty s inkriminovaným typem nemoci. Konečným cílem je naučit imunitní systém rozpoznat a zničit tyto odlišné nádorové znaky a následně reakci spojit se zmíněnou Keytrudou, jež pomáhá organismu napadat rakovinu účinněji.
