Uprostřed chilské pouště byla nedávno otevřena astronomická observatoř Vera C. Rubin, jejímž cílem je vytvořit dosud nejkomplexnější katalog známého vesmíru, tedy soupis všech galaxií, asteroidů, supernov a černých děr. Tamní vědci ale po zahájení výzkumu narazili na poměrně zásadní problém. Práci jim totiž podle The Wall Street Journal značně komplikují rychle se pohybující satelity, které odrážejí světlo a zanechávají na fotografiích bílé pruhy. A ačkoliv už současné dění je samo o sobě dost nepříjemné, astronomové se bojí hlavně toho, co se stane v budoucnu.
Ještě před deseti lety byla ve vesmíru zhruba jen tisícovka satelitů, dnes už jich tam sedmnáctkrát tolik. A pokud se naplní ambiciózní plány mnoha soukromých vesmírných společností, za další dekádu by jich mohlo být i více než sto tisíc. „Může se stát, že na obloze uvidíte dvakrát tolik hvězd než v současnosti, ale jen polovina z nich bude skutečná. Ta druhá polovina budou satelity,“ přiznává astronom a expert na světelné znečištění Hanno Rein z Univerzity v Torontu.
Místo postele fotbalové hřiště
V současnosti se satelity používají hlavně pro telekomunikaci. A přestože firem, které je do kosmu v minulosti nechaly vyslat, je celá řada, většinu z nich vlastní společnost Elona Muska Starlink, jež poskytuje internetové připojení po celém světě.
Družice Starlinku nyní mají velikost necelé čtyři metry čtvereční, tedy zhruba jako manželská postel. Problémem nicméně je, že mnoho společností hodlá ve vesmíru budovat i datová centra, která se mají skládat klidně ze stovek tisíc takových satelitů, a tedy zároveň vytvářet mnohem větší konstelace. Konkrétně třeba zmíněná SpaceX počítá s tím, že její datacentra se budou rozprostírat až na 1 500 metrů čtverečních. A konkurenční firma Cowboy Space jde ještě dál – její satelity mají mít velikost dokonce 4 800 čtverečních metrů, což už se blíží rozloze fotbalového hřiště.
Dalším problémem pro astronomy je fakt, že by tato zařízení měla být prakticky vždy osvětlena sluncem. Což znamená, že budou zpět na Zemi odrážet mnohem více slunečního záření než běžné satelity. „Pravděpodobně by byly stejně zářivé jako Venuše, která je již nyní jedním z nejjasnějších bodů na obloze. Dohromady by tedy statisíce družic v určitých nočních dobách pravděpodobně zcela přehlušily Mléčnou dráhu,“ uvádí astronomka Samantha Lawlerová z University of Regina.
Zákony problematiku neřeší
Podle některých odborníků by měly světelné znečištění způsobené satelity regulovat všeobecně platná pravidla či zákony. Potíž je, že žádná země na světě dosud k takovému kroku nepřistoupila. Astronomové se tedy zatím snaží s vesmírnými společnostmi jednat a žádat je o snížení zářivosti družic, což má jen smíšené výsledky.
SpaceX jas svých starlinků dobrovolně zmírnila, i přesto jsou ale stále viditelné pouhým okem a zároveň jasnější, než doporučuje Mezinárodní astronomická unie. Vědci navíc problematiku řeší jen se společnostmi z USA a Evropy. Čínské firmy zatím k žádným úpravám satelitů nepřistoupily, takže jejich družice obvykle září ještě více.
Astronomové vzhledem k současnému trendu varují, že pokud se něco nezmění, noční obloha může v budoucnu vypadat úplně jinak než nyní. Což samozřejmě ohrozí i veškerý výzkum. „Šíření satelitů je existenční hrozbou pro práci observatoře. Megakonstelace satelitů by totiž mohly rozptýlit tolik světla, že by to rozjasnilo celou oblohu. A nakonec by obloha mohla být příliš jasná na to, aby se na ní dalo cokoli zkoumat,“ uzavírá J. Anthony Tyson, hlavní vědec observatoře Vera C. Rubin.