Miliardáři bez diplomu. Zuckerberg, Gates i Jobs jsou zářnými příklady toho, že „vejška“ není jedinou cestou k úspěchu

Pravda je taková, že mezi zakladateli předních technologických společností a dalšími vizionáři je lidí, kteří vsadili na vlastní nápad místo dokončení studia, celá řada. Z výčtu, jenž sestavil web Business Insider jsme vybrali deset příběhů, které teorii o tom, že cesta k úspěchu vede přes vysokoškolský diplom, jednoznačně popírají.

Nejbohatší z nejbohatších

Jedním z nejznámějších a zároveň nejúspěšnějších podnikatelů moderní doby je bezpochyby Steve Jobs – muž, jenž změnil svět osobních počítačů, chytrých telefonů i digitální hudby. Spoluzakladatel Applu vysokou školu nikdy nedokončil, ba naopak studium na Reed College v americkém Portlandu ukončil už po prvním semestru, protože školné považoval za příliš drahé. Na škole jako takové ale zůstal, aby mohl navštěvovat předměty, které ho skutečně zajímaly, tedy například kaligrafii. Právě ta později ovlivnila podobu písem a typografie prvních počítačů Mac. V roce 1976 Jobs spoluzaložil zmíněný Apple a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností technologického světa vůbec.

Také Oracle patří mezi největší technologické společnosti dneška. Spoluzakladatel firmy vyvíjející databázové systémy a podnikový software Larry Ellison se o vysokoškolský titul pokusil hned dvakrát – nejprve na University of Illinois Urbana-Champaign a poté na University of Chicago. Ani jedno studium však nedokončil. Místo toho odešel do Kalifornie, kde v roce 1977 založil organizaci, v níž dodnes působí jako technologický ředitel a která z něj udělala dlouhodobě jednoho z nejbohatších lidí světa. Aktuálně ho Bloomberg Billionaires Index řadí na sedmé místo.

Ještě o dvě příčky před ním figuruje Michael Dell, zakladatel stejnojmenné firmy, jejíž počítače se staly běžnou součástí domácností i firem po celém světě. Ani on studia nedokončil, medicínu na Texaské univerzitě vyměnil už po prvním ročníku za vlastní podnikání. Firmu založil přímo z vysokoškolské koleje a během několika měsíců dosáhla milionových tržeb. V jejím čele stojí dodnes.

Aby mohli lidé s počítači od Dell Technologies (a nejen od ní) pracovat, musí je mít vybaveny operačním systémem. Jeden z těch nejznámějších má na svědomí Bill Gates, který se svým kamarádem z dětství Paulem Allenem založili firmu Microsoft, jež stojí za vším prodávaným pod značkou Windows. Přednost podnikání před vysokoškolským diplomem dali oba dva – Gates odešel v roce 1975 z Harvardu, Allen předtím po dvou letech ukončil studium na Washington State University a následně začal pracovat jako programátor v Bostonu.

Allen v roce 1983 firmu po diagnóze rakoviny opustil, zůstal ale členem její správní rady. Gates vedl Microsoft celých 25 let až do roku 2000, to z něj zároveň udělalo po jistý čas i nejbohatšího člověka planety. Později se slavný byznysmen zaměřil na filantropii prostřednictvím své Gates Foundation. A přestože rozdal na dobročinné účely rozdal desítky miliard dolarů, mezi nejmajetnějšími lidmi světa se drží dodnes.

Nová generace lídrů AI

Za vývojem populárního jazykového modelu ChatGPT stojí společnost OpenAI, kterou vede od roku 2019 Sam Altman. Ten studium informatiky na Stanfordově univerzitě ukončil už v roce 2005 v 19 letech, aby se mohl naplno věnovat podnikání.

Nejprve založil aplikaci Loopt, později vedl startupový akcelerátor Y Combinator a v roce 2015 spoluzaložil s Elonem Muskem a dalšími zmíněnou OpenAI, která se stala jedním z hlavních tahounů rozvoje generativní umělé inteligence.

K výrazným tvářím AI patří také Mustafa Suleyman. Ten studium filozofie a teologie na Oxfordské univerzitě ukončil, protože mu připadalo příliš teoretické. Následně se věnoval poradenství a politice. V roce 2010 spoluzaložil společnost DeepMind, kterou koupil Google. Od předloňska pak stojí v čele divize Microsoft AI zaměřené na vývoj produktů využívajících umělou inteligenci.

Zakladatelé digitálních platforem

Facebook dnes používají miliardy lidí, přičemž vedle nej společnost Meta vlastní také Instagram, WhatsApp nebo virtuální platformu Horizon. Mnoho lidí nicméně neví, že její zakladatel Mark Zuckerberg studoval psychologii a informatiku na Harvardu jen do druhého ročníku. V roce 2004 školu opustil, ale ještě během studia spustil projekt TheFacebook, který se později proměnil ve všem dobře známý Facebook a kvůli jehož rozvoji odešel do Kalifornie.

V roce 2017 mu Harvard udělil čestný titul, sám Zuckerberg každopádně dodnes otevřeně zdůrazňuje, že vysoká škola rozhodně nemusí být nezbytnou cestou k úspěchu pro každého. Zpochybňovat toto tvrzení si při pohledu na jeho více než 200miliardový majetek, troufne asi jen málokdo.

Přečtěte si také:

Meta zavede na svých platformách předplatné. Klid, reels na Instagramu půjde i nadále „postovat“ zdarma

Byl to právě Zuckerbergův Facebook, který v roce 2014 koupil za 19 miliard dolarů již uvedenou aplikaci WhatsApp, jež dnes patří mezi nejpoužívanější komunikační platformy vůbec. Její spoluzakladatel Jan Koum studoval na San Jose State University a současně pracoval jako bezpečnostní specialista ve společnosti Ernst & Young. Díky této práci se dostal do Yahoo, kde poznal Briana Actona, svého budoucího obchodního partnera. Studium nakonec ukončil, aby se mohl naplno věnovat práci v Yahoo. V roce 2009 pak společně s Actonem založil oblíbenou chatovací aplikaci se zelenobílým logem.

Daniel Ek, spoluzakladatel dalšího technologického startupu, a sice Spotify, zase navždy změnil způsob, jakým lidé poslouchají hudbu. Na technické univerzitě ve Stockholmu vydržel pouhých osm týdnů, protože nechtěl trávit první rok převážně teoretickou matematikou. Místo studia se vrhl do práce v technologických firmách a v roce 2006 stál u zrodu zmíněné společnosti, kterou vedl jako generální ředitel téměř dvě desetiletí a z níž později vzešla největší streamovací služba na světě. Miliardářem se stal v roce 2018, když firma vstoupila na burzu v New Yorku.

Podobně úspěšný příběh napsala i Australanka Melanie Perkinsová, jež studovala na University of Western Australia. Právě tam přišla s myšlenkou zjednodušit grafický design. Nejprve založila projekt Fusion Books zaměřený na tvorbu školních ročenek, ale brzy dospěla k přesvědčení, že stejný princip lze využít mnohem šířeji.

Studium proto ukončila a začala hledat investory v Silicon Valley. V roce 2013 spoluzaložila grafický editor Canva, který umožnil milionům lidí vytvářet profesionálně vypadající prezentace, plakáty nebo příspěvky na sociální sítě bez znalosti grafických programů. Během několika let se Canva zařadila mezi nejhodnotnější technologické startupy světa.