Neustálé zavádění a rušení vysokých dovozových cel do Spojených států amerických, za kterými stojí nová administrativa prezidenta Donalda Trumpa, způsobuje výraznou nestabilitu na světových trzích, jež se odrazí i v hospodářském růstu jednotlivých zemí. Vyplývá to z nové analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF), který snížil svůj výhled budoucího ekonomického růstu pro eurozónu, USA, Velkou Británii a mnoho dalších zemí, včetně těch asijských.
Co se týče samotné eurozóny, MMF nově upravil své prognózy jejího růstu na každý z následujících dvou let o 0,2 procentního bodu směrem dolů. V roce 2025 by měla ekonomika 20 členských států vzrůst o 0,8 procenta, zatímco v dalších 12 kalendářních měsících bude tento nárůst 1,2procentní.
„Jsou to cla a obchodní napětí, které výrazně ovlivňují náš výhled. Zároveň vidíme, že ačkoliv situace značně dopadne i na vyspělé evropské ekonomiky, u rozvíjejících se zemí v eurozóně bude snížení růstu za toto dvouleté období až dvojnásobné,“ řekl CNBC Alfred Kammer, ředitel evropského oddělení MMF.
Ani 500 miliard nebude stačit
Alespoň částečně povzbudivou zprávou budiž pro celou eurozónu fakt, že negativní dopad nových amerických celních tarifů má být do jisté míry kompenzován nedávným německým zákonem umožňujícím navýšení státních výdajů na obranu a infrastrukturu. Tyto investice v příštích dvou letech podpoří hospodářský růst nejen našeho západního souseda, ale i dalších zemí napojených na jeho ekonomiku, tedy včetně Česka.
Zmíněná legislativa zavádí výjimky z dlouhodobých německých pravidel omezujících tamní státní dluh, takže díky němu bude na investice do mnoha různých projektů uvolněno zhruba 500 miliard eur (asi 12,5 bilionu korun). Ekonomové tento krok označují za potenciálně „zlomový moment“ pro aktuálně stagnující německé hospodářství, které je přitom vůbec největší v celé eurozóně.
I přesto ale přílišný optimismus není na místě, neboť dopady Trumpových rozhodnutí budou ve srovnání s investicemi Berlína o poznání větší. „Vyšší německé výdaje na infrastrukturu v nadcházejících letech podpoří hospodářský růst Evropy, ovšem ne natolik, aby převážily očekávaný tlak amerických cel,“ doplnil Kammer.
Snížení úrokových sazeb? Jen mírné
Budoucí ekonomický růst eurozóny bude samozřejmě do velké míry ovlivňovat také inflace. Ačkoli podle nejnovějších dat je sice její aktuální vývoj poměrně pozitivní, co se širšího výhledu, tam podle odborníků panuje nejistota. Kammer z MMF se v této souvislosti nechal slyšet, že Evropská centrální banka (ECB) by měla letos úrokové sazby snížit pouze jednou, a to o čtvrt procentního bodu, i navzdory riziku omezení ekonomického růstu.
„Zatím jsme zaznamenali obrovské úspěchy v úsilí o snížení inflace, takže měnová politika fungovala dobře. Díky tomu očekáváme, že v druhé polovině roku 2025 dosáhneme dvouprocentního inflačního cíle. Naše doporučení tedy zní, že existuje prostor pro další snížení o 25 bazických bodů v létě, ale poté už by ECB měla ponechat dvouprocentní úrokovou sazbu. Samozřejmě to platí, jen pokud nedojde k velkým šokům a nebude nutné rekalibrovat celou měnovou politiku,“ uzavřel ekonom.
