Zatímco celosvětový průměr teplot je ve srovnání s předindustriálním obdobím vyšší o 1,4 stupně Celsia, Starý kontinent se otepluje podstatně rychleji – aktuální rozdíl totiž činí již 2,5 stupně. Pomalu končící léto přitom tento trend posunulo ještě dál. Letošní červen a červenec byly v západní Evropě nejteplejší v historii měření. A také velmi suché. Například v Anglii spadlo během předminulého měsíce jen 6,5 milimetru srážek, tedy nejméně od roku 1836, kdy se tyto údaje začaly evidovat.
Sucho se výrazně propsalo také do půdy, přičemž úroveň půdní vlhkosti na Pyrenejském poloostrově, ve Francii, Německu, Rakousku a Maďarsku byla nejnižší za posledních bezmála 50 let. Stejně tak se sluší podotknout, že čtyři významné evropské řeky, konkrétně Loira, Dunaj, Pár a Rýn, dosáhly v srpnu rekordně nízkých hladin, což pochopitelně komplikuje přepravu zboží do a z průmyslových podniků. Deník The Wall Street Journal (WSJ) v této souvislosti dokonce uvádí, že nízká hladina Rýna může negativně ovlivnit dodavatele i odběratele nejen v samotném Německu, nýbrž i v sousedním Polsku, Česku a Slovensku.
Potraviny mohou dál zdražovat
Jedním z prvních míst, kde se změna klimatu promítá do ekonomiky, jsou potraviny. Ve Velké Británii může být podle odhadů letošní sklizeň nejnižší v historii, protože tři čtvrtiny Anglie jsou zasaženy suchem. Jde přitom už o třetí takovou situaci během posledních pěti let.
V důsledku nepříznivého počasí dorůstá zelenina do menších rozměrů, produkce mléka klesá a farmáři musí kvůli nedostatku trávy využívat zimní zásoby krmiva. Celá situace letos zašla tak daleko, že britským obchodníkům nezbývalo v srpnu, tedy v období, kdy obvykle domácí produkce zaplavuje trh, dovážet zeleninu z kontinentální Evropy. Naneštěstí, vedra a sucho zasáhly i Francii a Španělsko, takže vykrýt domácí výpadek bylo letos de facto nemožné. Výsledkem proto podle analytiků může být takzvaná „smrskflace“, kdy prodejci budou nabízet menší výrobky za stejnou cenu.
Podobný tlak zažívá rovněž evropské vinařství. V Bordeaux museli pěstitelé kvůli suchu poprvé přistoupit k mimořádnému zavlažování některých vinic. Horko zároveň urychlilo dozrávání hroznů, takže sklizeň začala přibližně o tři týdny dříve. Odhady zasažených producentů hovoří o poklesu produkce bílých hroznů zhruba o třetinu a červených dokonce až o polovinu.
Vyšší inflace a nižší růst eurozóny
Dopady počasí se postupně přelévají do celé ekonomiky. Podle analytika Oxford Economics Tomáše Dvořáka může letošní rekordní horko zvýšit potravinovou inflaci o jeden až dva procentní body. Současně má potenciál ubrat ve třetím letošním čtvrtletí přibližně 0,2 procentního bodu z růstu hospodářství eurozóny, což by prakticky mohlo znamenat jeho stagnaci.
Ještě hůře je na tom Francie, druhá největší ekonomika Evropské unie. Kombinace veder, sucha a požárů ji může podle tamní ministryně životního prostředí stát až 15 miliard eur (více než 360 miliard korun), tedy zhruba 0,5 procenta HDP. Země přitom už nyní čelí napjatým veřejným financím.
Adaptace bude stát miliardy
Nadměrné vedro má pochopitelně vliv i na samotnou produktivitu práce. Podle německé pojišťovny Allianz klesá při teplotách mezi třiceti a pětatřiceti stupni Celsia produktivita pracovníků s každým dalším stupněm zhruba o tři procenta. Pokud by se v příštích pěti letech opakovaly podmínky z pěti nejteplejších let uplynulé dekády, mohly by zranitelné státy do roku 2030 přijít kumulativně o pět až sedm procent HDP.
Pro evropské vlády tak nebude klíčové pouze snižování emisí, ale rovněž schopnost přizpůsobit infrastrukturu novým podmínkám. Potřeba budou mimo jiné zavlažovací systémy, vodní nádrže nebo úpravy škol a nemocnic. A změny se nevyhnou ani zemědělství, které bude muset hledat odolnější plodiny a nové způsoby hospodaření s vodou.
Jak rychle může narůst tlak na vodní infrastrukturu, ukazuje třeba zmíněná Británie. Země od roku 1992 nevybudovala žádnou velkou novou vodní nádrž, přestože její populace vzrostla o 12 milionů lidí. Nyní se potýká s nedostatkem vody, a to navíc v době, kdy spotřebu zvyšují jak domácnosti, tak nová průmyslová odvětví, například datová centra.
Na tamních zahradách zároveň začínají mít problémy druhy, jež potřebují hodně vody, zatímco některé původní stromy mohou v teplejším prostředí postupně ustupovat na sever. A výrazně se mění i načasování ročních období, kdy podle britských odborníků začíná jaro někde až o šest či sedm týdnů dříve.
Ještě tvrdší ekonomickou realitu pak ukázaly rozsáhlé požáry na jihozápadě Francie. Oheň tam v červenci zničil více než sto tisíc akrů a zpustošil kolem deseti milionů stromů, což zhruba odpovídá roční těžbě země. Regionální ekonomika je přitom na tamních borovicích silně závislá: průmysl kolem nich vytváří zhruba 60 tisíc pracovních míst a roční příjmy dosahují 10 miliard eur (přes 240 miliard korun).
Turisté prchají na sever
Zatímco někde bijí na poplach, v jiných částech kontinentu z oteplování naopak těží. Skotsko a další severoevropské destinace zažívají růst zájmu turistů, kteří hledají takzvanou „coolcation“, tedy dovolenou v mírnějším klimatu. Počet návštěvníků severní Evropy mezi dubnem a červnem vzrostl meziročně o deset procent, vyčísluje European Travel Commission. Země jako Dánsko, Finsko, Island, Irsko, Norsko, Švédsko či Spojené království tak podle BBC překonaly všechny ostatní evropské regiony.
Podobné závěry přináší i platforma Trip.com, podle níž se počet vyhledávání letních dovolených právě v takových místech v období od ledna do dubna zvýšil o tři čtvrtiny, což samozřejmě znamená větší příliv návštěvníků. Skotská turistická infrastruktura už na nastalou situaci reaguje, a to například zavedením turistického poplatku v Edinburghu ve výši pěti procent z ceny hotelového pokoje, což má hlavnímu městu přinést desítky milionů liber ročně.
Klimatická rizika dopadají i na globální obchod
Nutno zdůraznit, že vedra neničí jen Evropu. Dopady se už teď objevují napříč komoditami i průmyslem po celém světě. Například v Chile musela těžařská firma Antofagasta snížit výhled produkce mědi poté, co červencová sněhová bouře přinesla do dolu Los Pelambres pět milionů metrů krychlových sněhu a provoz dočasně zastavila. Výpadek navíc podle WSJ přišel v době, kdy je trh s mědí už tak napjatý kvůli rostoucí poptávce spojené s elektrifikací a výstavbou datových center.
Na druhé straně světa může El Niño ohrozit produkci rýže. Indický monzun je zatím o 13 procent slabší než obvykle, přičemž právě rýže patří mezi plodiny nejcitlivější na výkyvy počasí. Při předchozím úkazu v roce 2023 musela země kvůli slabší sklizni omezit její vývoz, což přispělo k růstu světových cen. A problémy se nevyhýbají ani dalším plodinám – obavy z horší úrody už zvedají ceny kakaa i cukru.
Postižena je pochopitelně také lodní doprava, a to nejen na zmíněných evropských řekách. V Panamě nedostatek vody omezuje provoz průplavu, kterým prochází významná část světového obchodu. Mezi květnem a srpnem tam byly srážky o čtyřiatřicet procent pod dlouhodobým průměrem, a proto chce provozovatel snížit počet denních tranzitů z šestatřiceti na třicet dva. Cena slotů pro průjezd největšími zdymadly se zároveň v posledních týdnech vyšplhala na více než trojnásobek obvyklé částky.
ČLÁNKY DO MAILU