Lepší předpověď počasí i výstraha před nejhoršími bouřemi. Nový evropský satelit má zachránit lidské životy

15. 12. 2022
Doba čtení: 3 minuty
  • Družice Meteosat-12 v hodnotě desítek miliard korun bude sledovat podmínky nad Evropou a blízkými regiony
  • Její hlavní výhodou je technologie schopná lépe detekovat blesky, které jsou indikátorem extrémního počasí
  • Data získaná novým satelitem budou sloužit i k detekci požárů, monitorování klimatu a znečištění ovzduší

V úterý byl do kosmu vynesen nový evropský satelit, který výrazně zlepší předpovědi náhlých a prudkých bouří a umožní tak lidem se na ně lépe připravit. Družice nese jméno Meteosat-12 a o její vypuštění na oběžnou dráhu Země, z níž bude podrobně sledovat Evropu, Blízký východ a Afriku, se postarala raketa Ariane 5. 

Jedná se pravděpodobně o letošní nejvýznamnější let do vesmíru v režii Evropské kosmické agentury – to proto, že díky němu dojde k nahrazení technologie staré více než 20 let. „Při loňské bouři v Německu, Nizozemsku a Belgii přišlo o život přes 200 lidí. Přesnější, častější a relevantnější pozorování z vesmíru je naprosto nezbytné pro poskytování lepších předpovědí a varování, jež nám pomohou zmírnit dopady těchto nepříznivých povětrnostních jevů,“ cituje web BBC Phila Evanse, generálního ředitele mezivládní organizace Eumetsat, která spravuje evropské meteorologické satelity.

Do vesmíru zamíří obří deštník. Britský satelit má spočítat, kolik váží lesy na naší planetě
Přečtěte si také:

Do vesmíru zamíří obří deštník. Britský satelit má spočítat, kolik váží lesy na naší planetě

Evropa má svůj vlastní meteorologický satelit již od roku 1977, nový přístroj bude už její třetí generací. Meteosat-12 odešle úplný obrázek počasí pod sebou každých 10 minut, což je o pět minut kratší doba, než je tomu v současnosti. Navíc bude schopen vidět ještě menší útvary v atmosféře a zobrazit je ve více vlnových délkách. Národní agentury, jako je třeba i Český hydrometeorologický ústav, tak získají mnohem lepší data, která zpřesní jejich předpověď počasí.

Brzy vyšlou další družice

Jednou z hlavních novinek nové družice je i speciální kamera sloužící k detekci blesku. Ty jsou totiž indikátorem prudkých poryvů větru, silných srážek a krupobití. Podle britské UK Met Office a agentury Meteo France by zařízení mělo být velkým přínosem pro takzvaný ,nowcasting, tedy schopnost sledovat a předvídat hrozící nebezpečné události. 

Je sice pravdou, že některé blesky je možné již delší dobu sledovat pomocí radiofrekvenčních emisí, jedná se však převážně o ty mířící ze vzduchu na zem. Devadesát procent těchto přírodních elektrostatických výbojů se přitom odehrává uvnitř mraků.

Finsko vyšle do kosmu svůj první vědecký satelit. Má pomoci s lepší ochranou zdraví astronautů a prodloužením životnosti techniky
Přečtěte si také:

Finsko vyšle do kosmu svůj první vědecký satelit. Má pomoci s lepší ochranou zdraví astronautů a prodloužením životnosti techniky

„Nový Meteosat nám umožní mnohem lepší popis činnosti blesků. O nich potřebujeme vědět co nejvíce, třeba když řídíme vrtulníky v Severním moři. Stejně tak potřebujeme znát jejich riziko, pokud jsou z letadla vykládány nebezpečné materiály,“ podotýká pracovník UK Met Office Simon Keogh. Kromě toho ale družice poslouží třeba ke zkvalitnění monitorování klimatu a znečištění ovzduší nebo ke včasné detekci požárů.

Celý systém nakonec budou tvořit tři vzájemně spolupracující kosmické družice. V roce 2026 má být vypuštěn druhý satelit, který bude každé 2,5 minuty získávat snímky Evropy. Ještě o dva roky dříve do kosmu odstartuje jiná družice, jejímž cílem pro změnu bude zkoumat teplotu a vlhkost uvnitř atmosféry. Díky již objednaným náhradním satelitům pro první funkční trojici tak bude mít Evropa zaručené pokrytí až do 40. let 21. století.

I přes vysoké náklady se projekt vyplatí

Popsané a do značné míry i působivé schopnosti nových meteorologických družic nejsou rozhodně nijak levné. Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) financovaly výzkum a vývoj Meteosatu částkou 1,4 miliardy eur, Evropská organizace pro výzkum meteorologických satelitů Eumetsat pak zaplatí dalších 2,9 miliardy eur (asi 70 miliard korun). 

„Shánění peněz byl dlouhý proces s mnoha kompromisy. Kvůli pořízení šesti satelitů najednou jsme ale dost ušetřili. Pokud bychom si jich koupili méně, příští generace by stála více peněz,“ komentuje Paul Blythe, který řídil vývoj Meteosatu v ESA.

Velký skok pro Česko. Kapounova TRL Space vyšle do kosmu největší komerční družici od vzniku samostatné republiky
Přečtěte si také:

Velký skok pro Česko. Kapounova TRL Space vyšle do kosmu největší komerční družici od vzniku samostatné republiky

Co se samotného vývoje týče, řadil se spíše do kategorie těch komplikovaných „Mnohým součástem detektoru a optickým prvkům trvalo šest až osm let od počátečního nastavení požadavků, než byly vyrobeny. Stojí za tím spousta vývojové práce a náročné bylo také zabudování produktů do satelitu. Musíme navíc ještě ověřit správné fungování celého systému a ani to nebude rychlé,“ doplňuje Blythe.

Stomiliardový rozpočet financovaný i českými daňovými poplatníky je vysoký, podle vědců se však určitě vyplatí. Umožní totiž mnohem efektivnější fungování mnoha odvětví, což podle analytiků představuje pro ekonomiku přidanou hodnotu ve výši několika miliard korun ročně. Tím nejdůležitějším aspektem celého projektu nicméně je, že jeho data dokážou zachránit lidské životy. 

  • Našli jste v článku chybu?