V dobách svého největšího rozmachu produkovalo ČKD přibližně jednu třetinu všech tramvají na světě (její Tatra T3 s bezmála 14 tisíci kusy byla dokonce druhou nejvyráběnější tramvají planety, hned po sovětském vozu KTM-5 ze závodu UKVZ). Kromě toho ale z pásů jeho závodů sjížděly také vodní turbíny, elektromotory, části elektráren, letadla, důlní stroje i vojenská technika.
Proto může znít až neuvěřitelně, že za rozjezdem takového strojírenského kolosu, který kdysi zaměstnával až 50 tisíc lidí, stojí inovativní nápady jednoho muže – Emila Kolbena. Na druhou stranu, vezme-li člověk v úvahu skutečnost, že tento rodák ze středočeských Strančic sbíral zkušenosti u samotného Thomase A. Edisona, už to možná tak překvapivé není.
Od Edisona do Vysočan
Kolben pocházel z chudé židovské rodiny, vidina slávy jej ale v pouhých 24 letech dovedla až za velkou louži, přímo do laboratoří slavného vynálezce žárovky. Původně působil ve Spojených státech jako řadový konstruktér. S tím se odmítal smířit, a tak se postupně vypracoval až na pozici Edisonova asistenta, načež byl jmenován dokonce vedoucím inženýrem.
V USA Kolben nasbíral zde cenné zkušenosti s vývojem elektrických motorů a dynam, které vzápětí využil při práci ve švýcarské firmě Oerlikon, kde stavěl vícefázové generátory. Definitivně se vrátil domů v roce 1896 a bez prodlení založil ve Vysočanech elektrotechnickou továrnu Kolben a spol., jež se stala významným základním kamenem ČKD.
Začátek „Kolbenky“ ale ani v nejmenším nepřipomínal to, co se z podniku následně stalo – v dřevěné dílně zprvu pracovalo jen 25 dělníků. Na druhou stranu platí, že na úspěch firma rovněž nemusela čekat nijak zvlášť dlouho. Podnik kontinuálně rostl a v roce 1901 se pustil do výroby těžkých strojů. Další významný milník se odehrál o 20 let později, kdy se spojil s První Českomoravskou továrnou na stroje v Praze a přijal pojmenování Českomoravská-Kolben.
Poslední dílek do skládačky zapadl v červenci 1927 díky fúzi s karlínskou strojírnou Breitfeld-Daněk. Ta zprvu vyráběla lihovary, cukrovary a jiné stroje pro potravinářský průmysl, později se však pustila do výroby lokomotiv a těžkých strojů, a proto sjednocení obou podniků dávalo takřka dokonalý smysl. Tím vznikl koncern Českomoravská-Kolben-Daněk, do jeho čela se nemohl postavit nikdo jiný než Kolben osobně.
Značka ČKD byla všude, i na pračkách
Škála výrobků se postupem času neustále rozšiřovala – vyjma těžkých lokomotiv, turbín a tramvají sjížděly z výrobních linek třeba i motocykly značky BD a letouny Praga. V roce 1936 byl vyroben také jeden z prvních pražských trolejbusů nesoucí označení Praga TOT. Kolbenka se však nevyhýbala ani vojenské technice, takže od poloviny třicátých let přibyly lehké tanky LT vz. 34 a jejich nástupce LT vz. 38.
Záběr podniku navíc sahal i do domácností, jeho logo bylo možné spatřit na běžných spotřebičích. „Visačka ČKD se objevila i na bílé technice, na pračkách, sporácích, žehličkách," nechal se v rozhovoru pro ČT24 slyšet historik Miloš Hořejš z Národního technického muzea.
Kolben také stál o spolupráci s americkým Westinghousem, proto s ním již v roce 1922 podepsal licenční smlouvu. Díky těmto konexím měla ČKD přístup k elektrické výzbroji (motorům a ovládání) nového typu moderních tramvají, které nesly zkratku PCC. Zároveň pak právě na tomto základu mohla po válce vzniknout ona slavná Tatra T3.
Kolben skončil v Terezíně, jeho tanky využívali nacisté
Pro samotného Kolbena skončily zlaté časy v roce 1939. Doplatil na svůj židovský původ, kvůli kterému se musel vzdát všech funkcí a majetku. Jako osmdesátiletý byl v červnu 1943 poslán do Terezína. Nacisté navíc nepotrestali jen jeho – museli jet také dcera Lilly, syn Hanuš a vnuk Jindřich. Úspěšný průmyslník zemřel v nelidských podmínkách jen o pár týdnů později, většina jeho příbuzných bohužel dopadla podobně.
Hořkou tečku tomu všemu dodává fakt, že právě jeho tanky LT vz. 38 se podílely na nacistickém tažení Evropou. Okupanti podnik přejmenovali na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG (česky Českomoravské strojírny) a nechali ho vyrábět primárně zbraně pro Wehrmacht. Známý je třeba stíhač tanků Hetzer. Stopku válečné výrobě vystavilo až americké bombardování v březnu 1945, kdy byla továrna významně poškozena.
Po válce byl koncern znárodněn a jeho struktura se významně změnila. Vzniklo několik poboček, přičemž každá z nich měla svůj unikátní název. Mezi ty nejznámější patří ČKD Stalingrad ve Vysočanech, ČKD Sokolovo v Libni a ČKD Tatra na Smíchově.
Místo strojů tisíce nových bytů
Po znárodnění začal být podnik závislý na trzích východního bloku (zemích RVHP). Přitom postupně ztrácel krok se světem, aniž by to bylo na první pohled vidět. Nadhled zastřely obrovské zakázky pro Sovětský svaz.
„Poptávka byla obrovská, protože naše tramvaje jezdily ve všech velkých sovětských městech, v NDR, Maďarsku, Bulharsku. S hrůzou jsem tehdy ale sledoval, jak rapidně ztrácíme odbyt (Rusové sice chtěli tramvaje, ale neměli je čím platit). Nechal jsem si udělat rozbor a zjistil jsem, že 3 200 tramvají je roční výroba tramvají na celém světě. A na to jsme stavěli kapacitu,“ popsal pro Českou televizi Jan Havelka, generální ředitel ČKD v letech 1990 až 1994.
Na přelomu tisíciletí už se holding i jeho dceřiné společnosti nenávratně rozpadaly. Některé společnosti stát prodal zahraničním investorům, takže třeba výrobu kolejových vozidel převzal Siemens. Ostatní zanikly, nebo ještě nějakou dobu přežívaly. Jednou z posledních bylo ČKD Blansko, které dokončilo finální zakázku v roce 2025.
A jak to vypadá v samotných Vysočanech? I zde poslední stopy kdysi slavného podniku postupně mizí. Vloni na podzim se začala bourat ikonická budova „Mechanika“, na místo ní vznikne nový rezidenční objekt. Byty, respektive tisíce bytů, se ale staví i v jejím bezprostředním okolí, kde se rodí Čtvrť Emila Kolbena. Na druhou stranu, určité části původní výstavby zde podle všeho přeci jen zůstanou. U přestavby jedné z továrních budov na lofty se totiž podařilo „zachovat řadu původních artefaktů, které budou součástí interiérů a architektury," uvedl pro server e15 hlavní architekt Jakub Masák.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, temata.rozhlas.cz, archiweb.cz, abczech.cz, e15.cz, info.cz
ČLÁNKY DO MAILU