Řada zaměstnanců zmíněné opatření samozřejmě vítá, protože umožňuje pracovat pohodlněji i během tropických dnů. Jiní však upozorňují, že změna není vůči ženám spravedlivá. Od nich se totiž v tradičním japonském kancelářském prostředí stále očekává, že budou při odhalených nohách nosit silonky, přestože nejde o oficiální pravidlo.
Kromě toho mluví mnoho z nich o tom, že jim není příjemný pohled na odhalené a ochlupené nohy svých kolegů. Na internetu se pro to dokonce vžil výraz „sunehara“, označující právě takové nepohodlí, píše BBC.
Proti nošení kraťasů do práce je podle červnového průzkumu společnosti Gorilla Clinic 53,5 procenta respondentů, zbytek novinku podporuje. Odpůrci nejčastěji uváděli jako důvod vzhled postavy a tělesné ochlupení. Mezi dotazovanými výrazně převažovaly ženy, což podle kliniky může naznačovat, že pohled na odhalené mužské nohy snášejí hůře právě ony.
Volnost v oblékání přináší i nečekané starosti
Nutno podotknout, že neformální oblečení nosí v posledních letech do práce čím dál více Japonců, zejména pokud jde o zaměstnance startupů a technologických firem. Letošní doporučení tokijské vlády ale podobný styl ještě více společensky znormalizovalo, ačkoliv někteří muži sami přiznávají, že se kvůli odhaleným nohám cítí nejistě.
Dokládá to ostatně i rostoucí počet klientů, jež přicházejí do ordinací kvůli laserovému odstranění ochlupení nejen z kosmetických důvodů, ale také kvůli tomu, co ředitel Gorilla Clinic Akifumi Funacu označuje za „společenskou etiketu při nošení kraťasů“. Podle něj proto část mužů, ve snaze předejít negativním reakcím okolí, a především žen, raději podstoupí epilaci.
Extrémní horka mění běžná pravidla
Myšlenku lehčího letního pracovního oblečení představila Koikeová už před více než dvěma dekádami, když byla japonskou ministryní životního prostředí. V roce 2005 spustila celostátní kampaň Cool Biz, která zaměstnance vyzývala, aby v létě nosili košile s krátkým rukávem. Do iniciativy se podle britské státní televize zapojili i členové vlády – tehdejší premiér Džuničiró Koizumi se na veřejnosti bez kravaty a saka objevoval poměrně často, neboť věřil, že tak pomůže kampaň zpopularizovat.
V březnu 2011 následoval po zemětřesení a ničivé tsunami program Super Cool Biz, který doporučení ještě rozšířil, přičemž cílem bylo snížit spotřebu elektřiny na pracovištích i v domácnostech. S rostoucími cenami energií, jež tentokrát souvisejí s nestabilitou na Blízkém východě, se potýká země vycházejícího slunce – podobně jako mnoho dalších částí světa – rovněž v posledních měsících. A také zažívá rekordní vedra.
Varování před extrémně horkým létem vydali i meteorologové, kteří zároveň upozorňovali, že lze očekávat takzvané „kokusho-bi“, tedy „den s krutým vedrem“, kdy teplota překročí 40 stupňů Celsia. Na následky úpalu už podle aktuálních údajů Agentury pro požární ochranu a zvládání katastrof, na něž se BBC odkazuje, zemřelo v Japonsku mezi 6. a 12. červencem sedm lidí a dalších 4 580 osob bylo hospitalizováno.
Nové způsoby, jak zvládnout horké léto
Kromě doporučení dostatečného množství tekutin a využívání klimatizace, která úřady opakovaně připomínají, sahají Japonci i po dalších, různě sofistikovaných pomůckách proti vedru. Velké oblibě se těší třeba oblečení s vestavěnými ventilátory, jednorázové chladicí ubrousky, deštníky chránící před UV zářením i horkem či přenosné ruční ventilátory.
Tělu totiž trvá několik týdnů, než si na vysoké teploty zvykne, jak zdůrazňují odborníci z Japan Academic Network for Disaster Reduction. Lidé by proto podle nich měli začít s přípravou na vedra už během předchozího období a přijmout opatření proti úpalu ještě před nástupem nejteplejší části léta. Situaci navíc zhoršuje vysoká vlhkost vzduchu, která zpomaluje odpařování potu a omezuje přirozenou schopnost organismu ochlazovat se.
ČLÁNKY DO MAILU