Dolar dlouho platil za nezpochybnitelnou jistotu v globálních rezervách. Jenže geopolitické napětí, obchodní války a proměny v mocenské rovnováze světa mění zaběhnuté pořádky, které vedou k přehodnocení tradičních finančních toků. Z průzkumu mezi 75 největšími centrálními bankami vyplývá, že rostoucí počet správců rezerv se poohlíží po alternativách – nejčastěji v podobě zlata, eura nebo čínského jüanu. Podle nové analýzy think-tanku OMFIF (Official Monetary and Financial Institutions Forum) přestávají věřit v americký dolar jako bezpečný přístav.
Průzkum uvádí, že hned každá třetí centrální banka plánuje v příštích dvou letech navýšit podíl zlata ve svých rezervách, což je nejvyšší čistý nárůst za posledních pět let. Už nyní nakupují vzácný kov rekordním tempem, přičemž tento trend by měl posilovat i do budoucna – své zlaté rezervy chtějí během příštích deseti let navyšovat celé dvě pětiny centrálních bankéřů. „Po letech rekordních nákupů zlata ze strany centrálních bank sází správci rezerv na zlato ještě víc,“ konstatuje zpráva OMFIF.
„Lze předpokládat, že část dolarových rezerv se právě přesunula do zlata. Dává to z pohledu diverzifikace smysl,“ potvrzuje redakci Euro.cz hlavní ekonom XTB Pavel Peterka a dodává: „Přesto je dolar jednoznačně tou největší rezervní měnou a v rezervách ho má v zásadě každá respektovaná instituce včetně centrálních bank.“
Podobně na tom je i Česká národní banka. Ta měla ještě v roce 2012 ve svých devizových rezervách něco přes 12 tun zlata, ale do současnosti tento objem navýšila pětkrát až na zhruba 60 tun, přičemž žlutý kov se aktuálně podílí na celkových rezervách přibližně čtyřmi procenty. Také mezi lety 2018 a 2023 držela ČNB část rezerv v čínské měně, šlo přibližně o dvě procenta.
Americká měna ztrácí půdu pod nohama
Ještě do loňského roku nejpreferovanější měna pro tvorbu rezerv letos propadla až na sedmé místo. Od investic do dolaru přitom téměř tři čtvrtiny respondentů odrazuje politická situace ve Spojených státech. Z toho těží právě zmíněné euro a čínský jüan. Navýšit své eurové rezervy chce totiž v příštích 12 až 24 měsících téměř pětina centrálních bank, což z něj činí nejvyhledávanější měnu roku.
Druhý v pořadí čínský jüan má ovšem navrch v dlouhodobějším horizontu, protože jeho podíl na světových devizových rezervách by se měl během deseti let ztrojnásobit na šest procent. Zvýšit svoji expozici vůči čínské měně plánuje téměř třetina centrálních bank.
Podle tří anonymních zdrojů, s nimiž komunikovala agentura Reuters, má evropská měna šanci získat do konce dekády zpět podíl, o který přišla po dluhové krizi eurozóny v roce 2011. Nyní k tomu přispěl i takzvaný „Den osvobození“ amerického prezident Donalda Trumpa, v jehož důsledku panuje mezi správci rezerv vůči euru znatelně pozitivnější nálada. Pokud by se tento scénář naplnil, euro by se mohlo vrátit k původnímu čtvrtinovému podílu ze současných zhruba 20 procent, což teoreticky může přispět k nápravě reputace Evropské měnové unie.
Nový vítr v plachtách?
Podle výše zmíněného průzkumu má podíl amerického dolaru na globálních měnových rezervách klesnout během příští dekády ze současných 58 na 52 procent (v roce 2000 to bylo dokonce 70 procent, pozn. red.). Svoji pozici světové rezervní měny číslo jedna by si tak sice udržel, avšak s menším náskokem.
Evropská měna by ve stejném časovém horizontu mohla posílit zhruba na 22 procent, přičemž podle názoru bývalého hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu a profesora z Harvardu Kennetha Rogoffa je tento růst téměř hotovou věcí: „Podíl eura na globálních rezervách téměř jistě poroste, ovšem ne kvůli větší důvěře v Evropu, jako spíše proto, že pozice dolaru slábne.“
K rychlejšímu růstu eura by mohlo také přispět, pokud by země eurozóny výrazně navýšily objem evropských dluhopisů, který je ve srovnání s těmi americkými stále malý. A také pokud by konečně integrovala své kapitálové trhy.
Koneckonců na kroky, jež by euru zajistily silnější pozici vůči dolaru, apeluje i šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová nebo Bernard Altschuler z HSBC. Podle jeho slov je evropská měna jedinou skutečnou alternativou, která může významně změnit rozložení rezerv a která by se během pár dalších let mohla na světových měnových rezervách podílet až 25 procenty.
EU musí konat rychle
Přestože je Evropská unie největší obchodní blok na světě a její ekonomika převyšuje velikostí všechny ostatní vyzyvatele amerického dolaru, stále jako měnová alternativa zaostává. Také čínský jüan naráží na některé limity.
Dynamika se však mění a evropské instituce signalizují větší ochotu snižovat závislost na Spojených státech. Avizují snahu o navýšení obranných výdajů, větší společné zadlužování a obnovu integrace kapitálových trhů, přičemž za nejatraktivnější trh považují investoři Německo.
Zájem o euro citelně roste i mezi správci rezerv a podle expertů je realistické, že by podíl eura na globálních devizových rezervách vzrostl až na již zmíněných 25 procent do konce této dekády, případně i dříve. Shoduje se s nimi i bývalý guvernér čínské centrální banky Čou Siao-čchuan: „Role eura jako rezervní měny může nadále růst, ale Evropa musí splnit ještě své domácí úkoly.“
Ovšem o úplném nahrazení dolaru jako rezervní měny v tomto století zatím mluvit nelze. „Nevidím pro něj alternativu. Je sice vidět částečný přesun dolarových rezerv do zlata, ale to se těžko stane rezervní měnou. Stejně tak nečekám, že by otěže převzalo euro nebo jüan, i když vlivem nejistot a nevyzpytatelné politiky Donalda Trumpa část podílu dolaru jistě převezmou,“ uzavírá Peterka.
