Menu Zavřít

Velký skok pro lidstvo na cestě k dlouhověkosti. Výzkumníci z Bostonu podali prvnímu pacientovi lék na omládnutí buněk

Injekce na omlazení
Autor: Shutterstock

Lidé se už od nepaměti snaží přijít na různé způsoby, jakými by si mohli prodloužit svůj vlastní život. Americký startup Life Biosciences nyní v tomto odvětví dosáhl významného pokroku, když začal testovat takzvané buněčné přeprogramování, které má stárnoucím buňkám vrátit část jejich mladistvých vlastností. Pokud se metoda osvědčí jako bezpečná a účinná, mohla by v budoucnu otevřít cestu k léčbě řady nemocí souvisejících s věkem, a tudíž oddálit stárnutí.

Bostonský biotechnologický startup Life Biosciences oznámil, že svému prvnímu pacientovi podal speciální injekci, jejímž cílem je dosáhnout takzvaného buněčného přeprogramování. To má stárnoucí buňky přimět k tomu, aby se znovu chovaly jako „zamlada“. Podle Business Insideru se jednalo o vůbec první známý případ využití dané metody určené k zastavení široké škály onemocnění souvisejících s věkem.

V tomto konkrétním případě byla injekce aplikována do oka osoby trpící zeleným zákalem (glaukomem), což je závažné onemocnění poškozující zrakový nerv. Společnost o daném pacientovi žádné další informace nesdělila, uvedla ale, že během příštích šesti měsíců bude její tým vědců podrobně sledovat, jak metoda funguje a zda nedochází k nežádoucím vedlejším účinkům či jiným komplikacím.

Byli byste ochotni podstoupit lékařský zákrok kvůli omlazení?

Dočtený pacient je součástí rozsáhlejších testů, při nichž má injekci dostat celkem 20 lidí. Kliniky v Bostonu, New Yorku, Los Angeles a Charlestonu aktuálně shánějí další osoby s glaukomem nebo nearteritickou přední optickou ischemickou neuropatií (NAION), kterým by látka mohla pomoci.

„Podle mě tento krok představuje potenciálně transformační moment nejen pro naši firmu či pro oblast biologie stárnutí, ale myslím, a neříkám to lehkovážně, že i pro celou medicínu. Ve skutečnosti se totiž zaměřujeme na dosažení schopnosti zvrátit různá onemocnění po celém těle,“ řekl generální ředitel Life Biosciences Jerry McLaughlin.

Do metody investoval Bezos i Altman

Koncept buněčného přeprogramování je jednou z nejperspektivnějších teorií k dosažení dlouhověkosti. Vědci se jím zabývají již od roku 2007, kdy japonský lékař Šin’ja Jamanaka poprvé úspěšně přeprogramoval dospělé lidské buňky. Dosáhl toho s pomocí čtyř specifických proteinů, nyní známých jako Jamanakovy faktory, které v podstatě dokáží způsobit, že staré buňky začnou opět fungovat jako nové.

V Praze se otevírá první klinika Medicíny 3.0 zaměřená na prevenci a dlouhověkost, za projektem stojí Daniel Křetínský
Přečtěte si také:

V Praze se otevírá první klinika Medicíny 3.0 zaměřená na prevenci a dlouhověkost, za projektem stojí Daniel Křetínský

Od té doby vědci intenzivně řeší především to, aby se staré buňky nepřeprogramovaly úplně na začátek svého vývoje, tedy na novorozené neboli nediferencované kmenové buňky, ale aby pouze fungovaly o něco mladistvěji a odolněji a zachovaly si svoji identitu a roli v lidském těle. Zatím nejdále přitom výzkum pokročil v oblasti jaterních a svalových buněk, které by mohly přispět ke zvýšení naší síly a vitality.

Kromě vědeckých týmů z univerzit a nemocnic odvětví stále více láká i soukromé firmy a farmaceutické giganty. Třeba společnost Eli Lilly nedávno investovala blíže neupřesněnou sumu do biotechnologického startupu New Limit, zatímco konkurenční Merck Animal Health vložil peníze do podobné firmy jménem Rejuvenate Bio. Společnosti zaměřené na buněčné přeprogramování Altos Labs a Retro Biosciences zase podpořil zakladatel Amazonu Jeff Bezos nebo šéf OpenAI Sam Altman.

Výzvou je odstranit hrozbu rakoviny

Za velkým zájmem mnoha významných jmen byznysu i farmacie o metodu buněčného přeprogramování stojí především její potenciál. Ačkoli odborníci upozorňují, že jakýkoli „výsledný“ lék pravděpodobně regulační úřady neschválí dříve než za deset let, dodávají druhým dechem, že podobné terapie by jednoho dne opravdu mohly prodloužit dobu, kterou prožijeme ve zdraví.

Odhalí vědci recept na dlouhověkost? Výzkum rypošů lysých ukázal, že tito hlodavci umí skvěle opravit poškozená vlákna své DNA
Přečtěte si také:

Odhalí vědci recept na dlouhověkost? Výzkum rypošů lysých ukázal, že tito hlodavci umí skvěle opravit poškozená vlákna své DNA

„Myslím, že jsme teprve v raných fázích, kdy ukazujeme, že tato technologie funguje. Teď tedy dává největší smysl začít v oku, ale časem se postupně dostaneme k systémovým změnám ve fungování lidského těla, což bude skutečně vzrušující. Už nyní přitom víme, že pokud dosáhneme pozitivních účinků ve svalech, játrech či nervových tkáních, bude to mít pozitivní účinky na celé tělo,“ řekl Daniel Oliver, generální ředitel a spoluzakladatel startupu Rejuvenate Bio.

Zásadním problémem je ale dosud riziko rakoviny. Dva ze čtyř Jamanakových faktorů jsou totiž takzvané onkogeny, jež způsobují rakovinné bujení. V Life Biosciences se to rozhodli řešit pomocí aktivační pilulky. Ta se musí užívat každý den, a pokud si ji pacienti nevezmou, proces buněčného přeprogramování se zastaví. Metoda zároveň využívá pouze tři ze čtyř faktorů, přičemž vynechává právě ten, který je s rozvojem rakoviny spojen nejvíce.

Lepší než doplňky stravy

Také testování v Life Biosciences je na svém úplném začátku, takže se pochopitelně zatím nedá odhadnout, zda bude úspěšné, či nikoliv. Pokud se ale vše doopravdy podaří, bude to znamenat zásadní úspěch pro celé odvětví. Vědci zabývající se dlouhověkostí se totiž obvykle shodují, že metoda může mít v boji se stárnutím mnohem větší účinky než běžně používané doplňky stravy nebo jiné léky.

Horký mikrofon v Pekingu. Si a Putin sní o životě do 150 let, odborníci ale mluví o biologickém stropu
Přečtěte si také:

Horký mikrofon v Pekingu. Si a Putin sní o životě do 150 let, odborníci ale mluví o biologickém stropu

„Podporuji koncept buněčného přeprogramování, protože si myslím, že může mít potenciálně velký vliv na stárnutí. Oko je navíc dobré místo pro prvotní testy, protože je částečně oddělené od zbytku těla, takže pravděpodobně uvidíme méně vedlejších účinků,“ uzavřel Brian Kennedy, ředitel Centra pro dlouhověkost v Národním univerzitním zdravotnickém systému v Singapuru.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Kvíz: Nejen Hluboká či Karlštejn. Poznáte i méně známé české hrady a zámky?
1/12 otázek