Menu Zavřít

Před čtvrt stoletím ucítil v továrně vůni dřeva. Teď ve vedení úspěšné firmy dostávají prostor jeho synové

Dřevo se v posledních letech čím dál výrazněji prosazuje i mimo rodinné domy. Staví se z něj školy, kanceláře i veřejné budovy. A spolu s tím se mění také požadavky na firmy, jež dřevěné konstrukce dodávají. Jednou z nich je společnost Agrop Nova z Ptení na Prostějovsku, která dnes vyváží většinu produkce do celého světa a jejíž konstrukce byly součástí třeba i českého pavilonu na EXPO v Ósace. Firma v těchto měsících zároveň vstupuje do nové etapy – vedle zakladatele Jiřího Oslizla přebírá stále větší odpovědnost druhá generace.

Dnešní podoba společnosti není výsledkem žádného promyšleného plánu. Její počátky se datují na přelom 20. a 21. století, kdy se Oslizlo, jenž podnikal v potravinářství, přijel podívat do výrobny třívrstvých dřevěných desek. „Když jsem v roce 2000 poprvé dorazil do továrny v Ptení, která byla tenkrát na prodej, a ucítil všudypřítomnou vůni dřeva, bylo rozhodnuto,“ vzpomíná pro Euro.cz.

Z původně komoditní výroby se postupně stávala firma zaměřená na produkty s vyšší přidanou hodnotou. Oslizlo během cest po Evropě, především ve Švýcarsku, zkoumal potřeby zákazníků a hledal způsob, jak využít potenciál dřeva pro náročnější aplikace ve stavebnictví. Přechod k dřevěným konstrukcím ale znamenal investice do technologií, vývoje i certifikací a také boj s nedůvěrou, jež tehdy dřevostavby v Česku provázela.

Člověka pod padesát v Japonsku obchodní partneři nebudou brát vážně. Naší vstupenkou do země bylo probíhající Expo, říká šéf Agrop Nova Přečtěte si také:

Člověka pod padesát v Japonsku obchodní partneři nebudou brát vážně. Naší vstupenkou do země bylo probíhající Expo, říká šéf Agrop Nova

Prvním krokem proto nebyly dnešní CLT panely (Cross-Laminated Timber), nýbrž sofistikovaný žebrový panel pro stropy a střechy. Firma ho vyvinula na základě zkušeností svých klientů, kteří si podobná řešení z jejích desek vyráběli sami. Postupně na něj navázal systém výrobků z křížem lepeného dřeva, z něhož vznikla značka Novatop, pod kterou dnes Agrop Nova nabízí konstrukční prvky i materiály pro interiéry i exteriéry. Výroba třívrstvých desek přitom zůstává jedním ze základních pilířů firmy.

Kvalita jako vstupenka na Západ

Dnes se většina produkce Agrop Nova vznikající v Ptení prodává mimo Česko. Export tvoří přibližně 85 procent tržeb, které ročně dosahují kolem 700 milionů korun. Mezi hlavní zahraniční trhy patří Německo, Rakousko a Švýcarsko, ale také Francie, Itálie nebo dynamicky rostoucí Polsko. Mimo to se firma zaměřuje i na Benelux, Španělsko, Skandinávii a Pobaltí či dokonce USA, Kanadu a Japonsko.

Za úspěchem na západních trzích přitom Oslizlo nevidí jen samotný růst obliby dřeva. Podle něj se podíl dřevostaveb v rodinném bydlení napříč Evropou pohybuje kolem dvaceti procent. Rozdíl je spíše v tom, že některé země začaly s panelovými dřevěnými konstrukcemi dříve a trh na ně byl lépe připravený. Česká firma proto podle něj musela konkurovat především kvalitou, zpracováním a technickou podporou.

„Naše třívrstvá deska byla na těchto trzích známá svou vysokou kvalitou, a právě na této reputaci jsme mohli stavět. Jejím největším benefitem je povrchová kvalita, která je stabilní již 35 let a patří mezi nejlepší na světě. Stojí za tím pečlivý výběr řeziva, jeho pozvolné sušení, přesný pořez, ruční výsprava a zpracování a končí osobní výstupní kontrolou. Každé desce i každému zákazníkovi věnujeme maximální péči,“ dušuje se Oslizlo.

Dřevostavby pronikají i do logistického segmentu. Jedna taková stojí v Ostravě, další chystá Panattoni vystavět u Plzně Přečtěte si také:

Dřevostavby pronikají i do logistického segmentu. Jedna taková stojí v Ostravě, další chystá Panattoni vystavět u Plzně

To vše podpořily za posledních dvacet let investice ve výši zhruba půl miliardy korun, jež mířily hlavně do rozšiřování kapacit a vývoje nových produktů. V roce 2024 přibyly technologie pro výrobu inovovaných CLT panelů a dřevěných fasádních obkladů, vloni pak nová logistická hala v Plumlově. A v nejbližší době chce Agrop Nova investovat dalších asi 60 milionů do automatizace a zefektivnění výroby, zejména v energocentru a při přejímce řeziva. Zároveň má ještě letos začít výstavba nové lakovny, která umožní dodávat desky s finální povrchovou úpravou včetně protipožárních nátěrů.

Od domů k letištním terminálům

Po prudkém růstu během pandemie prošel trh dřevostaveb ochlazením. Výrobci mezitím navyšovali kapacity a nabídka převýšila poptávku. Letos ale podle Oslizla přichází oživení. „Poptávka roste nejen v segmentu rodinných domů, ale i ve veřejném sektoru – vznikají dřevěná nádraží, nemocnice, supermarkety, školy, kancelářské budovy i bytové domy. Ve Švýcarsku se dokonce připravuje výstavba celého letištního terminálu,“ popisuje Oslizlo s tím, že zároveň přichází více hybridních konstrukcí kombinujících dřevo s betonem, ocelí nebo sklem.

Podobné projekty se navíc objevují i u nás. Agrop Nova se podílela například na prestižních zakázkách, jakou byla konstrukce pro český pavilon na EXPO 2025 v Ósace nebo BudexHub v Českých Budějovicích, což je první vícepodlažní kancelářská dřevostavba v tuzemsku: „Budova získala řadu ocenění a redefinovala pojetí moderních kanceláří. Zároveň nás přiměla k vývoji vlastního konstrukčního řešení pro dřevěné kancelářské budovy.“

Zlato i stříbro. Český pavilon na výstavě EXPO 2025 v Ósace si odnesl hned dvě ocenění Přečtěte si také:

Zlato i stříbro. Český pavilon na výstavě EXPO 2025 v Ósace si odnesl hned dvě ocenění

Zakázka pro EXPO byla pro firmu především prestižní záležitostí. Dodávala část dřevěné spirály, která se stala dominantou českého pavilonu a podle Oslizla zviditelnila dovednost zdejších architektů, projektantů, inženýrů i řemeslníků na světové scéně. Na základě ohlasů přitom český pavilon patřil k nejkrásnějším na celé výstavě.

Dva synové, dvě role

Poslední dobou se do vedení postupně zapojují i oba Oslizlovi synové, kteří do firmy přinášejí odlišné zkušenosti i pohled na její další rozvoj. Mladší Radek vystudoval obor Stavby na bázi dřeva a v podniku působil už během studií. Dnes je technickým ředitelem a odpovídá za konstrukční materiály a vývoj nových produktů.

Starší Jiří oproti tomu získával zkušenosti jinde. Vystudoval práva, působil ve Škodě Auto, Ernst & Young i technologických startupech a do rodinného byznysu se původně vrátil pouze kvůli implementaci nového ERP systému. Krátkodobý projekt se však rychle proměnil v plnohodnotnou manažerskou roli.

Zakladatel a CEO Agrop Nova Jiří Oslizlo a jeho synové Jiří a Radek

Zakladatel a CEO Agrop Nova Jiří Oslizlo a jeho synové Jiří a Radek

Autor: Julius Filip (publikováno se svolením)

„Dnes působí jako provozní ředitel a stojí za využíváním umělé inteligence v řízení firmy. Díky jejímu nasazení se nám podařilo zlepšit optimalizaci prodeje, cenotvorby i řízení vztahů se zákazníky, což vedlo ke zvýšení marže o tři až čtyři procenta. V současnosti pracujeme také na využití AI při plánování výroby,“ vysvětluje zakladatel a dodává, že on sám se s manželkou nyní soustředí na strategii, investice a finance.

Další hala a postupné předání řízení

Že by probíhající generační výměna znamenala okamžitý odchod do důchodu, Oslizlo odmítá. V nejbližších letech chce dokončit investice do automatizace a efektivity výroby a plánuje také novou výrobní halu, která má zvýšit kapacitu přibližně o dvacet procent. Co přesně se v ní bude vyrábět, zatím ale prozradit nechce.

workshop ChatGPT

„Nastupující generaci už dnes předávám každodenní řízení firmy – marketing, provoz i odpovědnost za výsledky. Postupně na ni přejdou také investice a finance. Práce na nových projektech po boku mých synů je pro mě velkou satisfakcí. Vzájemný respekt a důvěra nás posouvají dopředu rychleji než kdykoli předtím,“ míní zakladatel.

Příští rok navíc firmu Agrop Nova čeká 35. výročí zahájení výroby třívrstvých desek v Ptení. A sláva se uskuteční i v nové expediční hale v Plumlově. „Každých pět let pořádáme oslavu pro naše zaměstnance, kterých je už dvě stě třicet, a téměř pokaždé se nám ji podařilo spojit s otevřením nové haly. Mým přáním je, aby se tato tradice zopakovala i při oslavách 40. výročí,“ uzavírá Oslizlo, jehož práce se dřevem stále baví a pohled na to, jaké stavby po sobě jeho firma zanechává, ho jen utvrzuje v tom, že se před lety rozhodl správně.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Co znamenaly OPBH, ČSAO, OÚNZ a další socialistické zkratky, které si naštěstí už nemusíte pamatovat?
1/15 otázek