Všechny platební transakce, jež chceme uskutečnit, musí projít přesně definovaným řetězcem kroků a operací. Data z terminálu nebo platební brány nejprve putují k poskytovateli platebních služeb, který vyhodnotí rizika transakce a odešle ji k autorizaci vydávající bance. Její systémy musí následně v reálném čase posoudit dostupný zůstatek na účtu, ale třeba i to, zda platba odpovídá běžnému chování daného zákazníka.
„V této fázi se vyhodnocuje riziko transakce – mohou se odhalit například pokusy o použití odcizené karty, neobvyklé nákupní chování nebo další signály naznačující možný podvod,“ řekl Matouš Michněvič z globální finančně-technologické platformy Adyen, která ročně zpracovává platby v objemu přibližně 1,4 miliardy eur (téměř 34 bilionů korun).
Jak často platíte kartou či jiným bezhotovostním způsobem?
U online transakcí se do celého procesu zapojuje ještě silné ověření zákazníka (Strong Customer Authentication – SCA), nejčastěji prostřednictvím standardu 3D Secure 2. Nakupující tedy musí platbu potvrdit například v mobilní aplikaci banky, zadáním kódu z SMS zprávy nebo otiskem prstu či skenem obličeje.
Pokud s tím zákazník souhlasí, může současně proběhnout takzvaná tokenizace. Při ní jsou citlivé údaje o platební kartě nahrazeny šifrovaným tokenem, což ještě posiluje bezpečnost, jelikož obchodník skutečné údaje nakupujícího nevidí ani nikam neukládá, takže jeho peníze jsou v bezpečí i při případném úniku dat. Další důležitou výhodou tokenizace je pak možnost provádět příští platby bez nutnosti znovu zadávat údaje.
Až 199 tisíc transakcí za minutu
V případě, že se během celého procesu neobjeví žádný důvod, kvůli němuž by měla být transakce zamítnuta, doputuje tato informace zpět k obchodníkovi, a platba následně proběhne. Zásadní přitom je, že ačkoliv se ověření transakce skládá z mnoha různých kroků, všechny dohromady trvají pouze zlomky sekundy.
Na druhou stranu, v určitých případech se průběh samotné platby cíleně zpomaluje. Děje se tak třeba u opakovaných transakcí, které selžou kvůli nedostatku prostředků a znovu se zpracovávají s časovým odstupem.
Většina plateb ale samozřejmě musí probíhat velmi rychle, což na celý systém vytváří značný tlak. Nejvíce je to patrné při velkých slevových akcích, kdy počet transakcí i jejich objem několikanásobně roste. Platební systém přitom musí tuto extrémní zátěž zvládnout bez jakéhokoliv zpomalení či dokonce výpadků, a to aniž by došlo k omezení bezpečnostních kontrol a ověřování.
„Loni během Black Friday a Cyber Monday jsme globálně zpracovávali ve špičce až 199 tisíc transakcí za minutu. Během celého slevového období proběhlo přes naši platformu 837 milionů plateb v celkovém objemu přibližně 40 miliard eur, tedy asi 968 miliard korun. V takových momentech platí přímá úměra: každá sekunda prodlení nebo neúspěšná autorizace znamená reálné riziko, že zákazník nákup nedokončí,“ vysvětlil Michněvič, který v Adyenu pracuje na pozici country managera pro střední a východní Evropu.
Platba je zásadní součástí strategie
Kromě samotného zaplacení za zboží či službu jsou transakce pro obchodníky velmi důležité i proto, že jim poskytují velmi cenné informace o jejich zákaznících. Firmy totiž z platebních dat poznají, odkud k nim klienti přicházejí, jak často u nich nakupují a jaké platební metody preferují. Zároveň mohou tato data použít k dalšímu zlepšení svých služeb – což je ostatně i jeden z důvodů, proč by neměly platební systémy podceňovat.
Tedy řečeno jinak, ačkoliv se na první pohled možná zdá, že platební proces je jen vedlejší technickou záležitostí, ve skutečnosti se jedná o velmi důležitou součást celého nákupu, a tudíž i zákaznického zážitku. „Platba je pro zákazníka rutinní gesto. Pro obchodníka je to ale okamžik, kdy se rozhoduje o finálním dojmu z celého nákupního zážitku. Stačí chybějící platební metoda nebo drobné zpoždění, a transakce neproběhne. Proto je platební infrastruktura přímou součástí obchodní strategie,“ uzavřel Michněvič.
ČLÁNKY DO MAILU