Testování humanoidních robotů pro pozemní operace na tokijském letišti oznámily společnosti Japan Airlines a GMO AI & Robotics. Reagují tím na rostoucí poptávku po cestování a dlouhodobý nedostatek pracovních sil, přičemž klíčovou roli zde hraje stárnutí populace, které snižuje dostupnost zaměstnanců v logistice i službách.
Humanoidní robot bude pomáhat na tokijském letišti
Podle Japan Airlines budou roboti nasazováni postupně a samotný testovací program má trvat dva roky. Jak ukazuje video, stroj vyvinutý čínskou firmou Unitree už zvládne manipulovat s nákladem na dopravníku, komunikovat s okolím gesty a dokonce si umí podat ruku se spolupracovníkem.
Demografie jako katalyzátor změn
Již zmíněné nepříznivé demografické trendy, zejména rychlé stárnutí populace a nízká porodnost, typická pro velká města jako Tokio, zásadně zvyšují tlak na automatizaci. Humanoidní roboty za lidské pracovníky mohou převzít důležité, ale často neatraktivní role v průmyslu, logistice, zemědělství, zdravotnictví i pohostinství, uvádí web CNBC.
Že podobný jev bude k vidění čím dál častěji, naznačují i nelichotivá čísla z prognózy OECD. Podle ní se japonská populace v produktivním věku mezi lety 2023 a 2060 sníží téměř o třetinu. Ve prospěch stále většího nasazení autonomních strojů v japonské ekonomice navíc hovoří i restriktivnější imigrační politika podporovaná premiérkou Sanae Takaičiovou, jak poznamenává šéf výzkumu společnosti Counterpoint Research Marc Einstein. Na tyto negativní trendy ostatně reaguje už i japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu, které doporučuje větší využití robotiky a umělé inteligence s cílem zmírnit dopady úbytku pracovních sil.
Technologický pokrok a jeho limity
Většímu nasazení humanoidních robotů nahrává v neposlední řadě rovněž fakt, že jejich schopnosti se rychle zlepšují, zejména díky pokroku v oblasti pohyblivosti kloubů a softwaru založeného na umělé inteligenci. To jim umožňuje vykonávat stále složitější úkoly, jež byly donedávna mimo jejich dosah. Zástupci banky Barclays takový jev označili za „další hranici“ vývoje AI, v níž se propojuje digitální umělá inteligence s fyzickou činností a která zahrnuje vše od robotů až po autonomní vozidla.
Celé odvětví dnes podle odhadu bankéřů dosahuje hodnoty kolem dvou až tří miliard dolarů (téměř 42 až 63 miliard korun), do roku 2035 by se však tato suma mohla navýšit až na 1,4 bilionu (necelých 30 bilionů korun). Nutno navíc podotknout, že firmy jako Agibot, Galbot nebo již zmíněné Unitree mezitím pracují na vývoji cenově dostupnějších humanoidů, kteří by lidem i podnikům mohli otevřít zcela nové okno příležitostí.
Lidé a humanoidi vedle sebe
Zda dokážou roboti plně nahradit chronický nedostatek pracovní síly v Japonsku, se teprve uvidí. Podle analytiků jim stále chybí dostatečná jemná motorika pro přesné a citlivé úkony a jejich schopnosti samostatného rozhodování zůstávají omezené.
Tedy jinými slovy, lidská spolupráce a dohled bude nutný i nadále, nebo alespoň po nějaký čas. Na druhou stranu, tempo vývoje čím dál sofistikovanějších modelů je dech beroucí a naznačuje, že humanoidi tu s námi ve větším měřítku skutečně mohou běžně fungovat už v horizontu několika příštích let.
ČLÁNKY DO MAILU