Menu Zavřít

Kanadskou Albertu čeká referendum o nezávislosti. Co se v případě odtržení stane s tamní ekonomikou?

Kanadská vlajka v horách
Autor: Shutterstock

Kanadská provincie Alberta uspořádá 19. října referendum, které dá obyvatelům dvě možnosti: setrvat v Kanadě, nebo uspořádat další, tentokrát už formálně závazné referendum o nezávislosti. Podporovatelé samostatnosti zdůrazňují, že bohatá Alberta svými daněmi „dotuje“ chudší provincie, zatímco podle odpůrců by nezávislost ohrozila tamní ekonomiku a vedla k obrovským výdajům, jež by byly pro vznik státu nezbytné.

Byla by Alberta bohatší, kdyby se stala nezávislou zemí? Právě to je problém, který v současnosti rozděluje politiky i voliče kanadské provincie, jež má vůbec nejvyšší HDP na obyvatele v celém státě. Za bohatstvím Alberty stojí především fakt, že se zde nachází rozsáhlý plynárenský a ropný průmysl, přičemž místní zásoby černého zlata jsou podle odhadů dokonce čtvrté největší na světě.

Provincie na západě Kanady ale vyniká také v dalších ukazatelích. Má totiž významné a relativně prosperující zemědělství i dostatek mladé a kvalifikované pracovní síly. „Naše ekonomika je jedinečná, a zásadně se liší od ekonomiky zbytku Kanady – máme lidi, instituce a infrastrukturu, abychom vynikli,“ říká Keith Wilson, jeden ze zastánců nezávislosti Alberty.

Myslíte si, že Alberta by měla být nezávislým státem?

Dalším argumentem pro odtržení provincie je fakt, že podle odhadů ekonomů z think tanku Fraser Institute Alberta díky své silnému hospodářství přispívá do federálního rozpočtu zhruba 17 miliard kanadských dolarů (asi 260 miliard korun) ročně. Tyto peníze pak v praxi podporují ostatní chudší kanadské provincie, přičemž už od roku 1965 Alberta neobdržela z Ottawy v rámci „dotací“ vůbec nic.

Opomenout každopádně nelze ani politické neshody s kanadskou vládou, která bývá na rozdíl od konzervativní Alberty obvykle liberální. Spoustě lidí vadilo třeba to, že Ottawa kvůli environmentálním dopadům zastavila i významné projekty na vybudování ropovodů, jež by vnitrozemskou provincii napojily na přístavy, a přinesly jí tak další finanční prostředky.

Náklady na samostatnost jsou obrovské

Navzdory vysoké částce, o niž Alberta každoročně „přichází“ ve prospěch zbytku Kanady, existují i silné důvody pro setrvání ve federaci. Patří mezi ně například obrovské náklady na vytvoření nového státu. Podle premiérky Alberty Danielle Smithové, která je proti nezávislosti, by mohla provincie za vyhlášení samostatnosti celkově utratit až 400 miliard kanadských dolarů, což je přibližně 6,1 bilionu korun, tedy více než dva roční rozpočty celého Česka.

Inflace, vysoká nezaměstnanost mladých i velký dluh domácností. Kanadskou ekonomiku trápí jeden problém za druhým Přečtěte si také:

Inflace, vysoká nezaměstnanost mladých i velký dluh domácností. Kanadskou ekonomiku trápí jeden problém za druhým

Nově vzniklá země by musela zřídit agentury pro správu daní a národní bezpečnosti, vytvořit vlastní ústavu, právní a soudní systémy či systém důchodového pojištění a také vyjednat rozdělení dosud federálních aktiv, jako jsou národní parky a vojenské základny. Kromě toho by ale musela převzít i svůj podíl na kanadském státním dluhu, jenž by podle odhadů mohl činit od 258 do 333 miliard kanadských dolarů (3,9 až 5,1 bilionu korun).

Dalším velkým problémem může být potenciální odklon investorů, kteří by kvůli nejistotě ohledně budoucího statusu provincie mohli své investice odkládat. „Pokud někdo neví, zda bude Alberta součástí Kanady, nebo zda se v příštích několika letech vydá svou vlastní cestou, proč by do ní měl investovat své peníze?“ ptá se Tegan Hillová z Fraser Institute. V této souvislosti je potřeba podotknout, že podle zprávy vytvořené albertskou vládou by nezávislost na základě všech zmíněných faktorů mohla značně zasáhnout tamní ekonomiku a snížit disponibilní příjem obyvatel v průměru o 5,8 procenta.

Brexit jako odstrašující příklad

Za zachování jednoty své země se snaží bojovat i kanadský premiér Mark Carney, který jako odstrašující příklad zmiňuje brexit. Podle nejnovějších odhadů totiž HDP Velké Británie odchodem z Evropské unie kleslo zhruba o šest procent. Pokud by ekonomiku Alberty po získání nezávislosti potkal podobný osud, mohla by se zmenšit o 62 miliard kanadských dolarů (asi 948 miliard korun).

Carney má ale kromě Alberty i další závažný problém, a to ve frankofonní provincii Quebec. Tamní volby totiž začátkem října vyhrála politická strana Parti Québécois, která dle CNN rovněž usiluje o vyhlášení nezávislosti na Kanadě. Poslední místní referendum na toto téma v roce 1995 přitom dopadlo mimořádně těsně, takže ani setrvání Quebecu není samozřejmé.

Britské HDP se kvůli brexitu snížilo o šest procent, spočítali bankéři. Stál za tím počáteční šok i rostoucí obchodní bariéry Přečtěte si také:

Britské HDP se kvůli brexitu snížilo o šest procent, spočítali bankéři. Stál za tím počáteční šok i rostoucí obchodní bariéry

Zastánci odtržení v obou provinciích se ale budou muset vypořádat s poměrně závažným problémem, kterým jsou nedávné kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho hrozby a vysoká dovozní cla spolu s tvrzením, že Kanada by se mohla stát 51. státem USA, vedly ke vzestupu kanadského nacionalismu, vítězství Carneyho liberálů v parlamentních volbách a zároveň daly mnoha obyvatelům Quebecu a Alberty poměrně závažný důvod, proč zůstat v jednotné federaci. I současné průzkumy veřejného mínění tedy spíše očekávají, že obě provincie nadále zůstanou součástí Kanady.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Když telefon vážil skoro jako cihla. Pamatujete si začátky mobilní éry u nás?
1/15 otázek