Jednoduchý recept na inflaci neexistuje. Středoevropské země bude navíc dle odborníků trápit déle než ty na západě kontinentu

7. 11. 2022
Doba čtení: 5 minut
Zdroj: Pixabay
  • Zářijová inflace v Česku dosáhla meziročně úrovně 18 procent, v nedalekém Maďarsku pak dokonce překročila hranici dvaceti. Centrální banky jednotlivých zemí podnikají kroky vedoucí k jejímu uklidnění, firmy jim ale nevěří

  • Země západní Evropy podle analytiků znehodnocování svých měn zpomalí na dvě procenta do konce roku 2024, obyvatelé východní části kontinentu však očekávají, že inflace poroste dvojciferným tempem i dál

  • Důvodem je růst mezd odpovídající zdražování produktů a služeb. Podle analytika Miroslava Nováka nás čeká celkové zpomalení ekonomiky

Život v Česku je téměř o pětinu dražší než loni. Na webu České národní banky stojí modře na šedém, že meziroční míra inflace dosáhla letos v září 18 procent. Tuzemské firmy dle průzkumu ČNB očekávají, že za rok klesne tempo znehodnocování měny na 10,3 procenta a během dalších tří let se sníží na 7,5 procenta. I to je pořád vysoko nad ideální dvouprocentní mírou inflace, které si centrální banka klade za cíl dosáhnout do roku 2024.

Bankovní rada ČNB na zasedání minulý týden v souladu s předpoklady ponechala úrokové sazby beze změny – hlavní sazba setrvává na úrovni 7,00 procenta. Zároveň hodlá nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Dříve nebyly, teď přebývají. Maersk oznámil snížení poptávky po lodních kontejnerech, dle jeho ředitele hrozí globální recese
Přečtěte si také:

Dříve nebyly, teď přebývají. Maersk oznámil snížení poptávky po lodních kontejnerech, dle jeho ředitele hrozí globální recese

„Poptávkovou část inflace se v tuzemské ekonomice podaří z větší části ,zkrotit‘ v průběhu příštího roku, protože finanční situace domácností se v průměru bude dále zhoršovat a firmy budou mít stále menší prostor přenášet růst nákladů na koncové ceny pro spotřebitele,“ komentuje situaci analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. „Podle mě se zvyšuje pravděpodobnost několikaletého slabého hospodářského růstu, obdoba let 2011–2013,“ dodává.

Zvyšovat úrokové sazby nemá smysl

Okolní státy na tom nejsou o nic lépe. Zahraniční odborníci dle Reuters očekávají, že zákazníky ve střední a východní Evropě bude inflace trápit mnohem déle než obyvatele západních zemí. V Rumunsku nedávno překročila úroveň 16 procent, v Maďarsku dokonce dvacet.

Chleba a sýr už ve druhé jmenované zemi stojí o 70 procent víc než loni. Centrální banku v Budapešti v říjnu donutil propad forintu k nouzovému zvýšení úrokových sazeb, ačkoli o několik týdnů dříve se pokoušela jejich zvyšování zastavit i přes pokračující pádivou inflaci.

Poláci mezitím platí za cukr o polovinu víc než před rokem. I tak ho ale místní obchodníci mají takový nedostatek, že několikrát během léta došel. Sedmdesát procent obyvatel země dle průzkumů rovněž očekává, že v roce 2024 se inflace z dvouciferných hodnot nepohne.

Politika Fedu zdražuje zboží napříč celým světem. Silný dolar je řadě zemí na obtíž a zvyšuje riziko recese, varují ekonomové
Přečtěte si také:

Politika Fedu zdražuje zboží napříč celým světem. Silný dolar je řadě zemí na obtíž a zvyšuje riziko recese, varují ekonomové

Hlavní ekonom UniCredit pro oblast střední a východní Evropy Dan Bucsa uvedl, že inflační očekávání se od cílů polské centrální banky čím dál více vzdalují. Poukázal přitom na výdaje domácností v letošním roce, jež dle jeho poznatků dokládají, že lidé očekávají další znehodnocení měny a domáhají se stále vyšších platů. Tamní centrální banka je však už v otázce dodatečného zvyšování úroků, které by potenciálně mohlo inflaci zkrotit, velmi obezřetná a naznačila, že s ním v tuto chvíli nepočítá. 

„Také ČNB již poměrně výrazně zvýšila úrokové sazby a o moc více toho dělat nemůže. Další zvyšování sazeb v kombinaci s výraznějším posílením kurzu koruny by podle mého soudu už bylo kontraproduktivní, obzvláště když Česká republika ve třetím čtvrtletí letošního roku pravděpodobně vstoupila do hospodářské recese. S negativními nabídkovými cenovými šoky, jako jsou energie či potraviny, toho banka mnoho nezmůže,“ doplňuje Novák.

Mzdové tlaky

Na území jednotlivých států stále častěji vznikají třenice mezi odbory, které se snaží vyjednat větší mzdy, a obchodníky zvyšujícími marže, aby se udrželi v zisku. Think tank GKI tisku sdělil, že zdražit v následujících měsících plánují všechny maďarské sektory kromě stavebnictví.

„Čím déle zůstanou inflační a mzdové tlaky takto silné, tím víc stoupá riziko, že k oslabení poptávky a obnovení cenové stability budou potřeba vyšší úrokové sazby a prudký nárůst nezaměstnanosti,“ obává se ekonom Nicholas Farr z Emerging Europe Economics.

Zmíněné inflační tlaky mají několik důvodů. Do jisté míry je přiživuje válka na Ukrajině, technicky vzato je ale potřeba hledat jejich příčiny hlouběji v minulosti. Středo- a východoevropské země se léta předtím vezly na vlně extrémně levných půjček, nízké nezaměstnanosti a dalších fiskálních opatření na podporu hospodářského růstu. Třeba v Maďarsku a Polsku už na přelomu minulého a letošního roku vláda zastropovala ceny řady potravin, paliv a hypoték. A zatímco některé cenové limity v prosinci vyprší, jiné naopak přibudou. Ve snaze ulevit lidem od vyšroubovaných sazeb chystá Varšava na rok 2023 úvěrové prázdniny.

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země
Přečtěte si také:

Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země

„Různé cenové stropy a administrativní zásahy tržní prostředí značně deformují. Dočasné snížení daní na potraviny by mohlo být impulsem pro obchodníky si zvýšit marže, takže spotřebitelé by plné snížení cen o daňovou změnu ani nemuseli zaznamenat. Naproti tomu adresné příspěvky mohou být jednou z cest, ale záleží na jednotlivých zemích, jak moc mají zmapované to, aby se pomoc dostala opravdu jen potřebným a nebyla zneužívána a nebyla ani administrativně příliš náročná,“ tvrdí analytik Akcenty. 

Krize zdaleka neskončila

Navzdory zpomalení hospodářského růstu na přibližně jedno procento předpokládá hlavní polské sdružení zaměstnavatelů v příštím roce zvýšení mezd o více jak desetinu. Obdobně se zdraží i zboží a služby. Zatímco odborníci čekají, že v eurozóně se inflace do konce roku 2024 uklidní tak, jak by si to přála i ČNB, odhady pro východní polovinu světadílu zůstávají neukotvené.

Vedoucí stratég Societe Generale CEEMA Marek Drimal si myslí, že polská inflace v únoru vyvrcholí nad úrovní 20 procent a minimálně další rok zůstane nad hranicí deseti. Maďarská inflace by mohla v únoru dosáhnout dokonce hladiny 24 procent, a to navíc až v dubnu, načež by se v polovině roku 2024 měla snížit na jednociferné číslo, říká Drimal Reuters.

Boj s drahými energiemi stojí Evropu stovky miliard eur. Hrozí dluhová krize, varují analytici
Přečtěte si také:

Boj s drahými energiemi stojí Evropu stovky miliard eur. Hrozí dluhová krize, varují analytici

„Polsko má z těch dvou nebezpečnější pozici,“ je přesvědčen stratég. „Blížící se všeobecné volby pravděpodobně podpoří fiskální expanzi a zejména plánované výrazné zvýšení minimální mzdy od ledna může skutečně vyvolat plošně výraznější růst platů,“ myslí si.

Podle Nováka může inflací zmítaným státům zatím sloužit za příklad třeba Španělsko. V odhadech ale zůstává opatrný. „Současná inflační a energetická krize ještě zdaleka neskončila, takže podle mě ještě nelze říci, které země ji zvládaly nejlépe. Moudřejší budeme v roce 2024. Z pohledu závislosti na ruské ropě a plynu, z pohledu vývoje inflace a negativního dopadu na HDP si zatím z velkých evropských zemí vede dobře právě Madrid,“ uzavírá.

  • Našli jste v článku chybu?