Nejpočetnější skupinu „mladých“ miliardářů spojených s umělou inteligencí tvoří lidé ze společnosti Anthropic stojící třeba za populárním jazykovým modelem Claude. Firma vznikla teprve v roce 2021, ale její hodnota podle Business Insideru v současnosti dosahuje zhruba 1,5 bilionu dolarů, tedy asi 32 bilionů korun. Společnost založilo celkem sedm spoluzakladatelů, přičemž čtyři z nich se nacházejí i ve výše zmíněném seznamu.
Patří mezi ně třeba 39letá Daniela Amodeiová, která zastává funkci prezidentky a předsedkyně správní rady Anthropicu. Před založením této firmy pracovala v OpenAI nebo ve finančně-technologické společnosti Stripe a její současný majetek dosahuje zhruba 15,5 miliardy dolarů, tedy asi 331 miliard korun.
Stejné jmění vlastní i další spoluzakladatelé Anthropicu – Tom Brown, Jack Clark a Sam McCandlish. První jmenovaný ve firmě pracuje jako šéf výpočetní infrastruktury, Clark řídí interní think tank, který studuje dopady umělé inteligence na lidstvo, a McCandlish dohlíží na architekturu a trénování modelů. Všech sedm spoluzakladatelů Anthropicu se každopádně letos zavázalo věnovat 80 procent svého osobního majetku na dobročinné účely, takže je možné, že příští rok už se v seznamu neobjeví.
Umělá inteligence jako výnosný byznys
K mladým miliardářům, kteří zbohatli díky umělé inteligenci, patří rovněž 37letý prezident společnosti OpenAI Greg Brockman. Firmu spoluzaložil v roce 2015 se Samem Altmanem a Elonem Muskem, a díky jejímu rychlému růstu dnes jeho majetek dosahuje 25,5 miliardy dolarů, tedy přibližně 545 miliard korun. Zajímavé přitom je, že Brockman studoval na Harvardu i MIT, ani jednu z těchto prestižních škol ale nedokončil.
Na rozvoji umělé inteligence značně vydělal také 38letý Edwin Chen, zakladatel společnosti Surge AI, která se zaměřuje na přípravu a hodnocení dat pro trénování umělé inteligence. Její roční tržby aktuálně přesahují miliardu dolarů a mezi zákazníky firmy patří například Google a Anthropic. Chenův majetek Forbes odhaduje na 18 miliard dolarů, což odpovídá 385 miliardám korun.
Nejmladším miliardářem na seznamu je teprve třicetiletý Steven Hao, spoluzakladatel startupu Cognition. Ten vyvíjí nástroje umělé inteligence, které dokážou psát a opravovat počítačový kód, přičemž mezi jeho zákazníky patří například Citibank a fintechová společnost Ramp. Hodnota Cognition dosahuje 48 miliard dolarů (přibližně jednoho bilionu korun) a Haoovo jmění se pohybuje okolo 5,8 miliardy dolarů, tedy necelých 124 miliard korun.
Jeden jediný dědic
Ne všichni mladí miliardáři samozřejmě zbohatli přímo na vývoji umělé inteligence. Vlad Tenev vlastnící majetek v hodnotě 7,1 miliardy dolarů (téměř 152 miliard korun) spoluzaložil v roce 2013 investiční aplikaci Robinhood, která umožňuje obchodovat s akciemi a v posledních letech rozšiřuje své působení také na predikční trhy.
Palmer Luckey zase zbohatl díky virtuální realitě a obranným technologiím. Už jako teenager začal vyvíjet VR headset a v roce 2012 založil společnost Oculus. Tu o dva roky později prodal Facebooku (dnešní společnosti Meta) a následně spoluzaložil firmu Anduril, která vyvíjí autonomní vojenské technologie a software využívající umělou inteligenci. Luckeyho majetek Forbes aktuálně odhaduje na 5,9 miliardy dolarů, tedy zhruba 126 miliard korun.
Posledním z deseti nejmladších miliardářů a zároveň jediným, jenž své bohatství zdědil, je Lukas Walton. Jde o vnuka zakladatele maloobchodního řetězce Walmart, který po smrti svého otce při letecké nehodě v roce 2005 získal přibližně třetinu jeho majetku. Walton se vedle správy rodinného bohatství věnuje také investicím s environmentálním dopadem a podpoře ekologických projektů, přičemž jeho jmění aktuálně dosahuje 44,4 miliardy dolarů, tedy zhruba 950 miliard korun.
ČLÁNKY DO MAILU