Japonská města nesází na mrakodrapy ani turistické atrakce. Kvalitu života v Tokiu i Ósace zvyšují zdánlivé drobnosti

V čele žebříčku kvality života se dlouhodobě objevují evropské metropole jako Vídeň, Kodaň či Curych, výrazné zastoupení ale mají také Austrálie a Japonsko. V letošním Global Liveability Indexu společnosti Economist Intelligence Unit obsadila Ósaka sedmé místo, zatímco Tokio se posunulo o tři příčky na desátou pozici. Země vycházejícího slunce je tak v Asii jediná se dvěma zástupci v první desítce.

Přečtěte si také:

Kodaň znovu kraluje žebříčku měst pro kvalitní život. Vídeň zůstává druhá, na chvostu jsou válkami sužovaný Damašek, Teherán či Kyjev

Index porovnává 173 měst podle stability, zdravotní péče, kultury a životního prostředí, vzdělávání a infrastruktury. Japonská velkoměsta dosahují velmi dobrých výsledků především v bezpečnosti, zdravotnictví a vzdělávání. K pohodlnému každodennímu životu ale přispívá i to, jak je řešen veřejný prostor nebo doprava.

Pohodlný nákup i bez auta

Jednou z předností japonských měst je dostupnost běžných služeb. V mnoha čtvrtích zůstávají obchody, restaurace, kavárny nebo ordinace soustředěné na relativně malém prostoru, takže se mezi nimi mohou lidé pohybovat pěšky. Typickým příkladem jsou takzvané shotengai, tedy tradiční obchodní ulice, kde vedle sebe fungují desítky menších provozoven.

Američan Patrick Lydon, který se přestěhoval do Ósaky a věnuje se tématu života ve městech, popsal BBC, jak s manželkou po příchodu do Japonska vyměnili auta za jízdní kola. Kvůli menšímu bydlení i lednici zároveň začali nakupovat častěji a v okolí domova. Z povinnosti se tak podle něj stala běžná součást dne a příležitost potkávat sousedy.

Přečtěte si také:

Dubaj přišla s neobvyklým plánem na návrat turistů. Emirát nabízí obyvatelům odměny za to, že přivedou nové návštěvníky

Krátké vzdálenosti považuje za důležité i architekt Francis Aguillard, jenž se zabývá japonským urbanismem. Kvalitu života podle něj ovlivňuje mimo jiné to, jestli se člověk dostane do práce, školy, obchodu nebo k lékaři i bez auta. Japonská města automobily nezakazují, jejich obyvatelé se ale bez nich při řadě běžných činností v pohodě obejdou.

Veřejná doprava dostupná všem

Silnou stránkou obou měst je také veřejná doprava. Nestačí, aby byly spoje rychlé a jezdily často. Důležité je i to, zda je mohou bez větších komplikací využívat senioři, rodiče s kočárky nebo lidé s omezenou pohyblivostí.

Vidět je to například na zkušenosti Joshe Grisdalea, který žije v Tokiu 18 let, používá elektrický invalidní vozík a provozuje web Accessible Japan. Podle něj prospívají výtahy, rampy nebo širší průchody mnohem větší skupině lidí než jen cestujícím s postižením.

„Japonská města jsou postavená tak, aby vyhovovala všem,“ potvrdil BBC. Na většinu stanic může Grisdale dorazit bez předchozího objednání asistence, a pokud například nejezdí výtah, zaměstnanci mají další možnosti, jak mu pomoci. Nejde tedy jen o technické vybavení, ale také o to, jak je celý systém nastavený.

Inovace musí dávat smysl

Modernizace v Japonsku nemusí automaticky znamenat, že starší zástavba ustoupí novému řešení. I při rozvoji infrastruktury se často hledá způsob, jak zachovat to, co už je součástí daného místa. Známým příkladem je nádraží Kayashima nedaleko Ósaky, jehož střechou prorůstá zhruba sedm set let starý kafrovník. Při rozšiřování stanice nebyl pokácen, architekti naopak novou podobu budovy přizpůsobili jeho zachování.

Jeden strom sice o kvalitě života ve městě nerozhoduje, dobře však ilustruje přístup, při kterém inovace nemusí úplně změnit charakter okolí. Nová infrastruktura tak může pouze doplnit starší zástavbu, obchody nebo zeleň, ne je automaticky nahradit.

Pravidla pro příjemnější soužití

Veřejný prostor v japonských městech zároveň spoléhá na nepsaná pravidla, jež většina lidí dodržuje. Ani ty nejlépe navržené ulice nebo dopravní uzly by totiž nemohly fungovat bez ohleduplnosti a respektu.

Na nástupištích cestující čekají na vyznačených místech, v dopravních prostředcích nedělají hluk a přednostní sedadla jsou určena lidem, kteří je skutečně potřebují. Podobné zvyklosti pomáhají udržovat pořádek i tam, kde denně procházejí obrovské počty lidí.

Přečtěte si také:

Kraťasy místo saka. Tokijská kampaň proti vedrům přinesla mužům větší volnost, ženám se ale pohled na „chlupaté nohy“ zajídá

Právě propojení městského prostředí a způsobu, jakým ho lidé využívají, může být jedním z důvodů, proč se v Tokiu a Ósace navzdory jejich velikosti žije pohodlně. Nejde o jednoduchý recept na všechno, ale o množství drobných řešení, která do sebe navzájem zapadají. „Kvalita života často spočívá v odstraňování překážek během běžných dnů,“ shrnul architekt Francis Aguillard.