Není vloupačka jako vloupačka. Začátkem listopadu došlo v ruském Jekatěrinburgu, respektive v jednom z tamních obchodů s potravinami, ke kuriózní události. Pozornost dvojice zlodějů se totiž nezaměřila, jak by asi člověk čekal, jen na pokladnu s penězi, kromě ní byla upřena i jinam, a sice na velkou lednici, ze které si lupiči odnesli dle záběrů průmyslových kamer přibližně 20 kilogramů másla.
Majitel zmíněného obchodu podle CNBC situaci okomentoval tak, že z másla se nyní stává něco jako zlato. A svým způsobem vlastně není daleko od pravdy, neboť se rozhodně nejedná o první podobný případ, kdy se zloději zaměřili právě na tuto potravinu. Její krádeže se v Rusku v poslední době staly poměrně běžnou věcí, v důsledku čehož nyní řada obchodníků raději máslo zamyká do speciálních přihrádek.
Pro představu, běžně prodávané 200gramové máslo v Rusku aktuálně stojí přibližně 200 rublů (téměř 47 korun), což představuje meziroční zdražení o přibližně 30 procent. Průměrný plat v zemi navíc podle Trading Economics dosahuje asi 82 218 rublů, což je pouhých 19 067 korun. Pokud bychom to porovnali s údaji Českého statistického úřadu, podle nichž je průměrná tuzemská mzda 45 854 korun, je to stejné, jako kdyby u nás čtvrtkilové máslo stálo zhruba 141 korun. Jinými slovy, je zjevné, že pro mnoho ruských domácností se tato konkrétní potravina stává luxusem, který si zkrátka nemohou dovolit.
Nejhorší je situace na venkově
Není to samozřejmě jen máslo, jehož cena se v Rusku prudce zvyšuje. „Náklady na základní potraviny poslední tři roky rostou. Je to den ode dne horší a zrychluje se to, zvláště letos. Záleží samozřejmě na druhu jídla, průměrně se ale ceny za rok zvýšily o 10 až 40 procent. Pokud vím, zlevnila pouze pohanka,“ odhadl obyvatel Moskvy Stanislav, který si nepřál uvést příjmení kvůli možnému postihu od úřadů.
Prudké zdražování navíc potvrzují i oficiální vládní údaje, podle nichž ruská roční míra inflace dosáhla v říjnu 8,5 procenta. To výrazně převyšuje cíle centrální banky, která se snaží dosáhnout maximálně čtyř procent. Kvůli nepříznivému vývoji už tedy banka minulý měsíc přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb na 21 procent, což je nejvyšší úroveň za více než 20 let.
Ani extrémně vysokým úrokovým sazbám se ale zatím nepodařilo rychlý nárůst cen zmírnit a inflace nadále zůstává vysoká především u klíčového odvětví potravin. Nejhorší situace panuje konkrétně u mléčných výrobků, slunečnicového oleje nebo třeba zeleniny. Absolutním rekordmanem jsou pak brambory, jejichž cena od prosince loňského roku vzrostla o 74 procent.
„Inflace produktů je nyní největším hnacím motorem inflace jako takové. Nejvíce tedy rostou ceny základního zboží, potravin a dalších osobních věcí. Doslova polovina všech Rusů nyní utrácí většinu svých výdělků za jídlo. Je ovšem nutné říct, že Moskva tyto potíže stále sotva cítí. Nejvíce zasaženi jsou lidé v nejmenších městech a venkovských oblastech,“ shrnul ruský politický analytik Anton Barbashin.
Zvyšuje se dovoz ze zahraničí
Podle analytiků je hlavním důvodem vysoké inflace v Rusku především pokračující válka na Ukrajině. Ceny potravin rostou v důsledku nedostatku pracovních sil, vyšších mzdových nákladů, sankcí a zvýšených výrobních nákladů. Ruské vedení má ovšem na situaci poněkud jiný názor. Kreml se intenzivně snaží vyhnout veškeré kritice za prudký nárůst cen a ze současného dění obviňuje sankce uvalené západními „nepřátelskými“ zeměmi, tedy spojenci Ukrajiny.
„Říct, že utrácíme příliš mnoho peněz za zbraně a zapomínáme na máslo – tak tomu není. Chtěl bych zdůraznit, že všechny dříve oznámené plány rozvoje a dosažení strategických cílů a všechny sociální závazky přijaté státem vůči obyvatelstvu – všechny jsou plněny v plném rozsahu,“ řekl ruský vládce Vladimir Putin na plenárním zasedání Valdajského diskusního klubu letos v říjnu.
I přes popírání odpovědnosti za nárůst cen se ale tamní vláda snaží současnou situaci aspoň nějakými způsoby řešit. Třeba nedostatek vajec a s ním spojený nárůst jejich cen o více než 40 procent přiměl Kreml ke zrušení dovozních cel na tuto potravinu. V prvním čtvrtletí tak Rusko dovezlo zhruba 235 milionů vajec z Běloruska, Ázerbájdžánu a Turecka, což výrazně pomohlo s uspokojením vysoké poptávky.
Propaganda zatím situaci zvládá
Nutno zdůraznit, že ani vysoká inflace zatím nevede k žádným větším projevům občanské nespokojenosti. Dle odborníků za to může i skvěle fungující ruská propagandistická mašinérie. „Vždy bylo velkým úspěchem Kremlu oddělit otázku Putinovy politiky od individuálních problémů obyčejných Rusů. Zatím tedy nevidíme, že by ze současné situace obviňovali prezidenta či fakt, že země je ve válce,“ uvedl Barbashin.
Jedním z důvodů tohoto dění je bezpochyby skutečnost, že jakákoli kritika války či ruské armády může být potrestána až pěti lety vězení. I Stanislav ostatně přiznal, že o ekonomické situaci v zemi „nevede příliš mnoho rozhovorů s jinými lidmi, protože v Rusku je nebezpečné vyslovovat některé pravdy“.
Zásadním faktorem je pak rovněž to, že podle ruské propagandy za všemi problémy stojí Západ. „Neměli bychom zapomínat, že Kreml obviňuje západní státy a jejich sankce z ekonomických problémů v Rusku, což nabízí tamním obyvatelům snadný cíl, který můžou vinit. Rychlost ekonomických změn se ale i přesto zvyšuje, takže bychom mohli očekávat nárůst těch, kteří chtějí, aby válka skončila,“ uzavřel Barbashin.
