Ihned a zdarma. ČNB zpřísní kontrolu nad poskytovateli úvěrů

17. 11. 2020
Zdroj: Shutterstock

Centrální banka chce více kontrolovat, zda poskytovatelé půjček dostatečně prověřují své klienty.

Do hodiny můžete mít na účtu 16 tisíc korun. A když je vrátíte za třicet
dní, za půjčku nezaplatíte nic. Zpozdíte-li se byť jen o pár dní, začíná běžet
tučné penále.

Jinde zase poskytovateli půjčky nevadí, když máte záznam v registru dlužníků. Peníze vám zástupce firmy doveze osobně. Na desítky podobných inzerátů lze narazit celkem snadno během chvíle.

Po skončení splátkových prázdnin v podobě státem nařízeného moratoria roste
riziko, že řada lidí skončí v náruči dalších poskytovatelů půjček, mnohdy předražených
nebo jinak rizikových. Předejít tomu chce hned několik subjektů.

Situace je kritická

„Lidé jsou v akutní nouzi a v tu chvíli jsou ochotni sáhnout k jakékoli
nabídce, kterou jim někdo dá. Odradit lidi v této situaci od toho, aby si vzali
další úvěr, jde velmi těžko. Osvěta se v tomto ohledu dělá obtížně. Navíc velká
část lidí, kteří využili moratorium, už v dluhové pasti je, aniž si vzala další
půjčku,“ popisuje situaci Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, která se
kromě jiných aktivit zaměřuje i na dluhové poradenství.

„Situace je kritická. V tuto chvíli se snažíme nabádat věřitele, aby klientům umožňovali snížení splátek a byli vstřícní. A individuálně posuzovali situace. Zatím máme signály o relativně nepěkném postupu některých věřitelů, které nyní ověřujeme,“ dodává Hůle s tím, že snaží jednat i s ministerstvem financí o nějaké možnosti dalšího odkladu splátek.

„V těchto dnech probíhají intenzivní jednání mezi ministerstvem financí, poskytovateli úvěrů a neziskovými organizacemi s cílem dohodnout se na bližších podrobnostech poskytování individuálních úlev klientům dotčeným pandemií,“ potvrzuje bez dalších podrobností Jakub Vintrlík z komunikace ministerstva financí.

Jiří Brychta z Dluhové poradny, která zdarma pomáhá desítkám tisíc lidí ročně a řadí se k největším subjektům v tomto oboru, upozorňuje, že teprve během několika následujících měsíců se ukáže skutečný vliv koronavirové pandemie a s ní souvisejících opatření.

„Že přibude množství lidí, kteří mají problémy s placením svých dluhů, ještě automaticky nemusí znamenat, že se výrazně zvýší procento lidí, kteří svoji situaci budou řešit. Stačí se podívat, kolik lidí je v dnešní době v exekuci,“ říká Brychta. Podle statistiky, kterou vydala Exekutorská komora České republiky, je v tuto chvíli vedena exekuce vůči téměř 760 tisícům lidí.

Z dat České národní banky vyplývá, že zadlužení českých domácností jenom na
spotřebu se od letošního května do konce září zvedlo o 2,8 miliardy korun.
Podobný trend ukazují i data Bankovního a nebankovního registru klientských
informací. Dluh obyvatel evidovaný v tomto registru na konci druhého čtvrtletí
poprvé v historii překročil hranici 2,5 bilionu korun. Jeho výše byla o 143
miliard vyšší než o rok dříve.

Růst zadlužení tedy nezastavila první vlna pandemie a teprve zpětně se
ukáže, jaký efekt bude mít druhá vlna. „Naše společnost neregistruje v
posledních dnech ze strany svých klientů žádné zásadní snížení poptávky oproti
standardnímu průběhu roku,“ hlásí Hana Pekárková za společnost Zaplo Finance,
která se zaměřuje na krátkodobé půjčky. Někteří hráči naopak potvrzují, že
půjček je méně. „V porovnání s minulým rokem v září a říjnu objem poskytnutých
půjček poklesl o třicet až čtyřicet procent,“ tvrdí za Provident Financial
Kateřina Jarošová.

Chybí osvěta

Na situaci se nyní hodlá zaměřit Česká národní banka (ČNB), která má
dohlížet i na nebankovní poskytovatele půjček. Cíl je jasný – aby lidé
neskončili u poskytovatelů půjček, kteří je dalším úvěrováním dostanou do
neřešitelné situace. „Po ukončení moratoria bude zvýšená pozornost dohledu ČNB
věnována oblasti řádného posuzování úvěruschopnosti žadatelů, které se ČNB ve
své dohledové činnosti dlouhodobě věnuje ve zvýšené míře,“ říká mluvčí ČNB
Petra Vodstrčilová.

„Dohled ČNB bude také sledovat nastavení procesů poskytovatelů úvěrů ohledně přístupu k těm dlužníkům, kteří se dostanou do problémů se splácením dlužných částek, aby nedocházelo k předlužování spotřebitelů a byly dodrženy zákonné požadavky pro jednání s klienty v prodlení,“ dodává Vodstrčilová.

Ředitelka Asociace inkasních agentur Jana Tatýrková zdůrazňuje, že chybí
zejména osvěta a dluhové poradenství. Lidé podle ní neznají rozdíl mezi
exekutorem a inkasní agenturou a mnohdy netuší, co podepsali. „Poslední dobou
registrujeme zvýšený počet dotazů na postupy inkasních agentur. Lidé se ptají,
co mají právo vymáhat a jakým způsobem,“ říká Tatýrková. „Lidé v problémech
volají všude možně a hledají někoho, kdo jim pomůže nebo nasměruje k tomu, jak
v takové situaci postupovat,“ dodává.

Aktuální stav nevidí příliš růžově ani Marcela Hrubošová, někdejší ředitelka
úseku vymáhání pohledávek ve Stavební spořitelně České spořitelny a v současné
době lektorka finanční gramotnosti ve společnosti Finance pro radost.

„Ani společnosti, které nabízejí předražené půjčky, nebudou chtít být
ztrátové, proto budou požadovat od dlužníků nějaké záruky nebo zástavy. Proto
si myslím, že lidé v problémech budou více vyhledávat lichváře nebo vstupovat
do oddlužení v rámci insolvenčního řízení. Tady očekávám výrazný nárůst,“
varuje Hrubošová.

  • Našli jste v článku chybu?