Hvězdné rendezvous na Vyšehradě. Zdejší firmy v rámci akce Czech Space Week představují své současné i budoucí vesmírné projekty

30. 11. 2022
Doba čtení: 8 minut
Zdroj: Český kosmický portál
  • Kongresové centrum Praha tento týden hostí festival Czech Space Week

  • Na něm se mimo jiné prezentují tuzemské firmy podnikající v oblasti vesmírných technologií

  • Společnost TRL Space Systems zde například zaujala svou družicí TROLL, která se v roce 2024 vydá pomoct s řízením provozu na oběžné dráze

  • Vesmírný architekt Tomáš Rousek zase pro změnu redakci Euro.cz potvrdil, že spolu s americkou firmou Soulstar navrhuje komponenty modulu, jenž by se měl stát součástí plánované měsíční stanice Gateway

V pražském kongresovém centru na Vyšehradě tento týden probíhá akce astronomických rozměrů. A to doslova. V jeho útrobách totiž pod záštitou Ministerstva dopravy, agentury CzechInvest a místního planetária a hvězdárny probíhá pátý ročník vesmírného festivalu Czech Space Week. Událost je určená odborné i laické veřejnost, dětem, studentům i dospělým, kteří se tak mohou seznámit se vším, co je ohledně zdejšího kosmického průmyslu zajímá.

Zejména úvod festivalu pak byl v rámci akce Space2Business zaměřen i na samotné firmy, potažmo podnikatele, kteří si pohrávají s myšlenkou, že by do tohoto odvětví rovněž zainvestovali. Vedle brněnského OHB Czechspace, které se bude aktivně podílet na druhé části mise NASA a Evropské vesmírné agentury (ESA) na ochranu Země před srážkou s planetkou i na chystaném vědeckém projektu SOVA, jenž má pro změnu pomocí unikátního přístroje nahlížet do zemské atmosféry a studovat její gravitační vlny, tu má svůj stánek třeba také česká pobočka americké společnosti Honeywell, klatovská ATC Space či Výzkumný a zkušební letecký ústav.

Velkou pozornost na sebe strhla rovněž firma TRL Space Systems Petra Kapouna. Ta se totiž jen o několik dní dříve nechala slyšet, že hodlá v roce 2024 vyslat na oběžnou dráhu Země největší družici, jaká v Česku za posledních třicet let jeho historie vznikla. Cílem mise je přispět ke zvýšení bezpečnosti provozu na orbitě, po níž v současnosti obíhá více než pět tisíc satelitů. A to pomocí speciálně navrženého LiDARu obsahujícího laser a senzor, který podobně jako běžný radar dokáže změřit vzdálenost mezi dvěma objekty.

Velký skok pro Česko. Kapounova TRL Space vyšle do kosmu největší komerční družici od vzniku samostatné republiky
Přečtěte si také:

Velký skok pro Česko. Kapounova TRL Space vyšle do kosmu největší komerční družici od vzniku samostatné republiky

„Je to vlastně takový dokonalý scan. Fotony, které se odráží od jakéhokoliv objektu, nám vytvoří detailní 3D obrázek, díky němuž získáme dokonalý přehled o celé situaci. My náš LiDAR využijeme k tomu, abychom s jeho pomocí monitorovali družice okolo a zabraňovali tak vesmírným kolizím,“ prozradil redakci Euro.cz na místě Kapoun.

Družice, jež dostala jméno TROLL, je interním projektem jeho společnosti a jako taková je stále ještě ve vývoji. Po dokončení bude mít satelit velikost mikrovlnné trouby, což je dost na to, aby jeho útroby mohli lidé z TRL nabídnout k využití i dalším partnerům. „Volného místa je v ní hodně, a to zcela záměrně. Chceme totiž pomoci státům, které v kosmickém průmyslu začínají a nemohou si zatím dovolit stavbu vlastní družice. Stačí, když nám dodají své zařízení a my jim ho zadarmo dostaneme do vesmíru,“ poodhalil Kapoun s tím, že rozpočet celého projektu dosahuje výše půldruhého milionu eur.

Satelit TROLL bude monitorovat provoz na oběžné dráze Země. Autor: TRL Space Systems

TROLL bude do kosmu vynesen zhruba za rok a půl, postarat se o to má jedna z raket americké vesmírné společnosti SpaceX. Jakou částku si firma Elona Muska za takovou službu účtuje? „Tabulková cena za jednu družici je mezi 250 až 270 tisíci eur. Platí ovšem, že čím víc družic daná firma vyrobí, v o to lepší pozici se při vyjednávání o ceně nachází,“ doplnil zakladatel TRL Space Systems.

Vzhůru k Měsíci

Ačkoliv mise TROLL zní sama o sobě velmi ambiciózně, nejedná se o jediné eso v rukávu, s nímž se brněnská společnost v uplynulých dnech pochlubila. V roce 2028 by chtěla Kapounova firma vypustit do kosmu sondu, jejímž cílem nebude nic menšího než Měsíc. Také toto zařízení bude vybaveno technologií LiDAR – ta však tentokrát poslouží pro změnu k mapování toho, co se děje a skrývá pod povrchem spíše než vysoko nad ním.

„Chceme pomocí laserových impulsů zmapovat podzemí Měsíce,“ objasnil manažer. „Povrch Měsíce máme zmapovaný docela dobře – existuje spousta fotografií i 3D map –, jeho podzemí už ale nikoliv. V něm se přitom nachází spousta chodeb, které vznikly ještě v době tamní sopečné činnosti. Jde o chodby, respektive jeskyně, jež mají na šířku třeba i 20 kilometrů a mohou být teoreticky vhodné například i pro život, neboť člověka chrání proti radiaci, je v nich stálá teplota a nehrozí nebezpečí vystavení se meteorickým rojům ani nic podobného. A my bychom chtěli být první, kdo takovou mapu poskytne všem dalším, kdo na Měsíc poletí,“ dodal Kapoun s tím, že sonda bude tato lidskému oku ukrytá místa odkrývat nikoliv přímo z povrchu jediného přirozeného satelitu Země, nýbrž z relativně malé výšky nad ním.

Stavby, které se samy rozbalí a nafouknou

O Měsíci a budoucím životě na něm by mohl vedle Kapouna sáhodlouze referovat i známý český architekt Tomáš Rousek. Ani on samozřejmě nezná toto těleso jinak než z filmů, dokumentů a fotografií, díky své kreativitě a skutečnosti, že se zabývá navrhováním staveb a konstrukcí určených do vesmíru, ale dokáže lidem jeho podobu velmi realisticky přiblížit.

Patrné to bylo například na jeho projektu Nové Prahy zasazené do lunárního prostředí, s nímž se na události Czech Space Week prezentoval vloni. Jde pochopitelně jen o koncept – ke svému zhotovení má v současné chvíli ještě opravdu hodně daleko –, jiné zakázky, na nichž prostřednictvím své firmy Xtend Design v minulosti pracoval, mají však už o poznání hmatatelnější podobu. Jako třeba skleník, který by jednoho dne mohl posloužit astronautům na Marsu a jenž vytvořil v rámci projektu Evropské unie EDEN ISS. Jeho pozemské dvojče už dokonce otestovali vědci na Neumayerově stanici na Antarktidě.

Koncept Nové Prahy na Měsíci. Autor: Xtend Design

„Vesmírné stavby se řídí trochu jinými pravidly, než na jaká jsme zvyklí například zde v historickém centru Prahy. Onen skleník by bylo potřeba zabalit do speciální struktury, která odolává radiaci, mikrometeoritům, velkým teplotním rozdílům a podobně. Zároveň je potřeba vše komprimovat tak, aby se zařízení vešlo do nákladových prostorů raket,“ objasnil Rousek s tím, že snahou je vyvinout takové struktury, které jsou například částečně nafukovací a po příletu na Měsíc či Mars se samy rozbalí.

Pětileté zpoždění nestojí vůbec za řeč

Nová Praha, marťanský skleník i další vesmírná zařízení, jež v minulých letech v Xtend Designu vznikla, jsou zatím pouze velmi zdařilé koncepty, již brzy by se ale jedno Rouskem navržené dílo k Měsíci skutečně podívat mohlo, a ne jen tak ledajaké: „Nedávno jsme ve spolupráci s americkou firmou Soulstar vyvíjeli pro NASA komponenty určené pro její modul HALO, jenž bude součástí měsíční orbitální stanice Gateway.

Se zmíněnou ,přestupní‘ stanicí, která má sloužit astronautům letícím na Měsíc, se původně, jako se samotným přistáním na jeho povrchu, počítalo již v roce 2024. Před časem však byly plány na realizaci obou misí, jež jsou součástí projektu Artemis, upraveny a posunuty. Jestli se Gateway stane realitou ještě před koncem aktuální dekády, nebo až v té další, je nyní ve hvězdách. A podle Rouska na tom není nic neobvyklého.

Kosmická loď velikosti mikrovlnky otestuje novou oběžnou dráhu Měsíce. Na ní v budoucnu vznikne lunární stanice Gateway
Přečtěte si také:

Kosmická loď velikosti mikrovlnky otestuje novou oběžnou dráhu Měsíce. Na ní v budoucnu vznikne lunární stanice Gateway

„Že se něco protáhne o pět let, je v rámci tohoto odvětví naprosto normální. Investoři to sice slyší neradi, protože celý den koukají na grafy, podle kterých by se jim jejich investice měla vrátit přesně v tom a v tom okamžiku, takže jsou pak lehce nervózní, jinak je to ale celkem běžné. Zpoždění realizace vesmírného projektu o pět až deset let není nic, co by stálo za řeč. Vlastně se dá říct, že úspěchem je, když se to vůbec podaří zrealizovat,“ nechal se slyšet architekt.

A jakou že roli podle něj v dalším dobývání Měsíce, potažmo jiných vesmírných těles, sehrají Češi? Čím konkrétně by mohli k rozvoji vesmírného odvětví přispět? Dle Rouska je zde šance, že se uchytí například jako osvědčení výrobci kosmických vozidel. Předpoklady k tomu prý totiž mají výborné.

Měsíční vozítko Luniaq inspirované SUV od Škoda Auto. Autor: Xtend Design

„Doprava a výroba dopravních prostředků obecně je naším nejsilnějším průmyslem. A já proto věřím, že stejně úspěšní bychom jednou mohli být třeba i v produkci měsíčních roverů. Jak by mohla vypadat česká SUV brázdící povrch Měsíce, jsme ostatně sami před časem navrhli v podobě vozidla Luniaq. Inspirovali jsme se vozy Škoda a troufám si říct, že celý koncept sklidil velmi pozitivní reakce a vysloužil si velký ohlas i v zahraničí – psalo se o nás od Ameriky po Čínu,“ připomněl s tím, že aby se něco podobného stalo skutečností, je potřeba přesvědčit (nejen) české podnikatele o potenciálu zdejšího vesmírného průmyslu a povzbudit je k tomu nebát se do takovýchto technologií investovat.

Česko navýší příspěvek do ESA o 60 milionů korun

Rouskův názor o potřebě navýšení objemu finančních prostředků směrovaných do českého kosmického odvětví sdílí rovněž zakladatelka probíhajícího festivalu Czech Space Week a náměstkyně pro Technologický rozvoj ve společnosti CzechInvest Tereza Kubicová. Ta vypočítala, že do tuzemského vesmírného průmyslu je, včetně startupů, zapojeno zhruba 100 firem. 

„Vzhledem k tomu, ze se v posledních letech jedná o velký nárůst, je to číslo moc pěkné, rozhodně ale cílíme na jeho zvýšení. I když se finance zvyšují neustále, určitě to není dostatečné na pokrytí všeho, co bychom chtěli. Je sice pravda, že kosmický průmysl zatím nedělá velké množství komerčních projektů, ale začíná se to měnit,“ sdělila redakci Euro.cz.

UX23

Vylepšit postavení zdejších firem v oboru by mohla skutečnost, že se Česko rozhodlo navýšit svůj příspěvek na investice do kosmických programů v rámci ESA, mezi jejíž členy se řadí už od roku 2008. Dle ministra dopravy Martina Kupky, který byl na festivalu rovněž přítomen, půjde o 60milionový nárůst, díky čemuž se výsledná suma dostane na hranici 1,6 miliardy ročně. 

Finsko vyšle do kosmu svůj první vědecký satelit. Má pomoci s lepší ochranou zdraví astronautů a prodloužením životnosti techniky
Přečtěte si také:

Finsko vyšle do kosmu svůj první vědecký satelit. Má pomoci s lepší ochranou zdraví astronautů a prodloužením životnosti techniky

„Česká republika si je vědoma strategického významu kosmických aktivit pro naši ekonomiku, technologický pokrok i bezpečnost Evropy. Proto je naše aktivní role v ESA tak důležitá. Zároveň představuje velkou příležitost pro naše firmy, které mohou pracovat na špičkových technologických projektech, které svou komplexností, náročností a celkovými náklady přesahují možnosti samotné České republiky,“ řekl Kupka.

  • Našli jste v článku chybu?