Hromadný návrat do kanceláří se navzdory předpokladům nekoná. Denně na pracoviště nedochází ani desetina zaměstnanců

25. 10. 2022
Doba čtení: 3 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Dvakrát až třikrát týdně dochází na pracoviště jen 35 procent zaměstnanců, což je o 15 procentních bodů méně, než slibovaly průzkumy. Denně do práce přijde necelá desetina pracovníků

  • Řada firem proto přistupuje k redukci svých prostor. Ty obvykle zmenšují o 20 až 30 procent, čímž reagují nejen na oblíbenost práce na home office, ale také na zvyšující se ceny nájmů

  • Právě rostoucí nájmy i drahé energie by mohly s docházkou zaměstnanců dále zamávat. Pokud firmy neposkytnou dostatečně teplé prostory, přejde na práci z domova ještě více pracovníků

Ačkoli podle světových průzkumů z let 2021 a 2022 projevovali zaměstnanci zájem o návrat do kanceláří na dva až tři dny v týdnu, skutečnost je jiná. Reálná obsazenost se podle poradenské společnosti Colliers v polovině tohoto roku pohybovala kolem 35 procent, což je o 15 procentních bodů méně, než se očekávalo. V důsledku toho začínají jednotlivé firmy přemýšlet o nových strategiích týkajících se pracovního prostředí. Řada z nich přistupuje třeba k redukci kancelářských ploch.

Společnosti nejčastěji zvažují modely, jako je Hub & Spoke, v rámci kterého dochází ke zmenšení hlavní kanceláře a jejímu doplnění dalšími menšími prostory. Ty se mohou nacházet v různých lokalitách. Další alternativu pak představuje model Flex & Core, který kombinuje hlavní kancelář s členstvím v jednom nebo více co-workingových centrech.

Klesající efektivita a digitální nevolnictví. Práci z domova nejčastěji komplikuje špatná organizace času
Přečtěte si také:

Klesající efektivita a digitální nevolnictví. Práci z domova nejčastěji komplikuje špatná organizace času

Podle nejnovějšího průzkumu oborové asociace ABSL na zájem lidí pracovat z domova nejvíce reagují velké firmy se stovkami zaměstnanců. Ty své prostory redukují obvykle o 20 až 30 procent. V potaz přitom berou nejen přetrvávající zájem o home office, ale také rostoucí ceny nájmů a energií. Výjimku tvoří jen firmy z oboru podnikových služeb. 

Ani v této oblasti každopádně zájem o práci z domova neslábne. Jde spíše o to, že počet zaměstnanců takových firem neustále roste – letos dokonce 12procentním tempem –, a tak o redukci kancelářských ploch ve valné většině případů neuvažují. Naopak, až pětina center chce dle průzkumu ABSL své kanceláře dokonce rozšiřovat.

„Téměř dvě třetiny zaměstnanců center podnikových, IT a zákaznických služeb dochází na pracoviště na jeden až tři dny v týdnu, devět procent je přítomno čtyři až pět dní a 29 procent pracuje plně z domova,“ odhaluje výsledky nejnovějšího průzkumu ředitel asociace Jonathan Appleton. 

Prostor se čtyřmi zónami

Zmíněné modely Hub & Spoke a Flex & Core jsou dle Appletona v oboru služeb taktéž relevantní, ovšem se zachováním původní výměry hlavní kanceláře, která se transformuje v návaznosti na nejnovější technologické trendy a způsoby práce a spolupráce.

Kanceláře po pandemii nezmizí, původní podoba jim ale nezůstane. Jak hybridní práce proměnila administrativní prostory?
Přečtěte si také:

Kanceláře po pandemii nezmizí, původní podoba jim ale nezůstane. Jak hybridní práce proměnila administrativní prostory?

„Při této transformaci pracovního prostředí je asi nejdůležitější nové členění prostoru na čtyři zóny. První a zároveň největší má nabídnout klid pro soustředěnou práci, druhá umožnit spolupráci, a to i vzdálenou, třetí poskytnout prostor pro relaxaci a odpočinek a čtvrtá zajistit podmínky pro každodenní komunikaci, jako je vyřizování telefonů nebo rychlá výměna informací s kolegy,“ přibližuje Jana Vlková z poradenské společnosti Colliers. Dle jejího názoru bude do budoucna hrát důležitou roli hlavně flexibilita a schopnost přizpůsobit pracovní postupy a podobu kanceláří aktuální situaci.

S návratem do kanceláří může pomoct dostatečné vytápění 

S přecházením zaměstnanců na home office pak souvisí také téma vytápění kanceláří. V tomto ohledu má však většina zaměstnavatelů jasno. Pokud svým pracovníkům nenabídnou dostatečně vyhřáté prostory, kanceláře se přes zimu vylidní. Lehké snižování spotřeby energií ostatně nemá podle Vlkové smysl. Pokud firma sníží teplotu o dva stupně Celsia, její úspory budou jen zanedbatelné a energie to v konečném důsledku neušetří.

Pakliže se však v důsledku nedostatečně vytopených prostor rozhodnou zaměstnanci raději dělat z domova, za topení si výrazně připlatí. „Když se chladné kanceláře vylidní, budou muset přes den topit desítky tisíc domácností, které by jinak mohly mít topení ztlumené. Když tedy zaměstnavatel poskytne teplo, může tím motivovat lidi k návratu do kanceláře a v rámci celé republiky se energie uspoří,“ uzavírá Vlková.

  • Našli jste v článku chybu?