Francouzští vinaři musejí po rekordních dubnových mrazech počítat s dalšími ztrátami. Ty loňské se vyšplhaly na dvě miliardy eur

28. 4. 2022
Zdroj: Depositphotos
  • Na počátku letošního dubna zasáhly francouzské vinorodé oblasti velmi silné mrazy, které se opakovaly už druhým rokem po sobě prakticky ve stejnou dobu

  • Vinaři ze země galského kohouta mají obavy, že tak navážou na neuspokojivé loňské výsledky, které Francii odsunuly z druhé příčky mezi největšími světovými producenty vín

  • Podle vědců se musí pěstitelé vinné révy zřejmě připravit na to, že klimatické extrémy nebudou v dalších letech výjimkou, ale spíše běžnou realitou



Na první pohled to vypadalo jako velmi romantický okamžik. Temná obloha a pod ní stovky světýlek. Ale zdání klame. Na záběrech, které obletěly svět, je zachycen boj francouzských vinařů o záchranu rostlin vinné révy a celé úrody. Počátkem dubna je totiž překvapil neobvykle silný mráz, který poškodil vinice v celé zemi. Vše je o to horší, že se de facto opakuje situace z loňského roku, kdy tyto rozmary počasí zmrzačily v hlavních vinařských oblastech podle webu CNN až 80 procent úrody.

Vloni vládní orgány vydaly zprávu, že takto silným mrazům zemědělci nečelili od roku 1991. Stačilo však pouhých 12 měsíců a své závěry musejí přehodnotit. Francie totiž počátkem měsíce, konkrétně z 3. na 4. dubna zaznamenala nejchladnější dubnovou noc za posledních pětasedmdesát let. Teploty tehdy v některých částech regionu Champagne klesly až k mínus devíti stupňům Celsia. Ani v jiných oblastech Francie ale nebyla situace o mnoho lepší. Kolem Bordeaux panoval sedmistupňový mráz, zatímco v Chablis se teplota zastavila na hodnotě minus šest. Zkáza se dále šířila přes údolí řek Rhôny a Loiry i v oblastech Burgundska či Provence, přičemž i zde se jednalo o nejsilnější mráz za celé uplynulé půlstoletí.

Vzorec událostí byl navíc podobný tomu loňskému: mrazy přišly začátkem dubna, ačkoliv březen jako takový byl naopak relativně teplý. Stejně jako v minulém roce tak mnozí vinaři ve snaze ochránit vinnou révu zapalovali na vinicích speciální svíčky nebo ohně či postřikovali rostliny vodou, která vytvořením tenké vrstvy ledu na révě zajišťuje, že teplota zůstane kolem nuly, ale neklesne níže.

S ochranou pomůže i vrtulník

Problémem svíček je, že i když jsou efektivní, jejich používání se vinařům prodraží. Cena jedné se pohybuje kolem 10 eur (cca 250 korun), přičemž na rozlehlé vinice jsou jich potřeba stovky. Naštěstí se ale najdou i další způsoby, jak lze úrodu před vrtochy počasí ochránit.

Nabízí se například použití velkých ventilátorů a větrných turbín, jež pomáhají udržet vzduch v pohybu, díky čemuž je tak mráz o poznání slabší. Některé významné, a tudíž i majetnější společnosti zabývající se výrobou vína se snaží vzduch rozpohybovat dokonce i za pomoci helikoptér. Mezi další běžné metody patří použití ohřívačů, které udržují vzduch dostatečně teplý na to, aby se na révě neusazovala námraza, anebo již zmíněný postřik vodou. Vinaři se rovněž snaží zabránit (nejen) mrazem způsobeným škodám tím, že se pokoušejí předvídat rizika konkrétní oblasti a pečlivě zvažují výběr odrůd, jež na dané místo zasadí.

Extrémy počasí budou spíše pravidlem

I když se zdá, že se obě jarní události podobají, existují mezi nimi klíčové rozdíly. Réva byla v době příchodu letošních mrazivých nocí méně pokročilá co do růstového cyklu a mrazy byly kratší a méně intenzivní. Hlavním problémem loňských rozmarů počasí pak byl fakt, že rostlina asi o dva týdny ,předběhla‘ svůj běžný jarní rozvoj následkem vyšších teplot v březnu, čímž tedy byla během dubna zranitelnější, jak tvrdí zástupci tamních vinařů. S tím ostatně souhlasí rovněž pracovníci francouzského národního vědeckého ústavu CNRS a vědci z britské Univerzity v Oxfordu. Dle jejich přesvědčení souvisejí tyto úkazy s globální změnou klimatu.

Pěstitelé vinné révy se již vloni nechali slyšet, že zatímco dříve začínali se sklizní hroznů až koncem září, v posledních dvou dekádách tak činí již o necelý měsíc dříve. Vše přitom nasvědčuje tomu, že s podobným trendem se budou v příštích letech setkávat čím dál častěji.

Ústup ze slávy

Loňský duben znamenal pro francouzské vinaře velmi náročné období, které ve výsledku přispělo ke ztrátám přibližně dvě miliardy eur (52 miliard korun) a odsunu země galského kohouta na třetí pozici v ,žebříčku‘ největších producentů vín světa. První místo dlouhodobě opanuje Itálie. Na jeho druhé příčce se pak v roce 2021 objevilo Španělsko, píše Forbes.

Za nelichotivou bilancí Francie stojí vedle jarních mrazů i další vrtochy počasí - příroda si totiž s tamními vinicemi pohrávala v průběhu celého loňského roku. Jednou ji poničily kroupy, jindy zase bouřky, zatímco v dalších případech mohla za pokles úrody pro změnu nadměrná vlhkost. V Alsasku způsobily silné srážky chorobu s názvem padlí. V Beaujolais, tedy oblasti, v níž se pěstují pozdější odrůdy vinné révy, to byla kromě padlí také černá hniloba, jak shrnuje agentura Bloomberg.

V důsledku těchto událostí stihla země vyrobit jen 34,2 milionu hektolitrů vína, tedy o 27 procent méně než předloni. To značí její nejnižší produkci od roku 1957.

Kolik peněz vinaři nakonec ze svých příjmů odepíšou letos, ukáže přirozeně až čas. Protože navzdory rekordním teplotám nebyly mrazy natolik intenzivní jako vloni, měly by být celkové ztráty menší. I tak se ale nejspíš budou počítat minimálně v desítkách, respektive stovkách milionů eur.

  • Našli jste v článku chybu?