Fotogalerie: Slavný Brooklynský most se stal osudným jeho projektantovi. Stojí už 143 let

Centrální rozpětí Brooklynského mostu dosahuje 486 metrů, což z něj učinilo v době výstavby nejdelší visutý most na světě. Jeho majestátnost oslavovala řada umělců, včetně básníků, fotografů a malířů. Středem pozornosti se stal také pro George Parkera, místního podvodníka, kterému se podařilo ho několikrát „prodat“ netušícím imigrantům a turistům.   

Projektant mostu zemřel krátce po zahájení stavby

Za návrhem stavby stál John A. Roebling, průkopník v konstrukci ocelových visutých mostů. Ten přišel s prvkem, který podstatně přispěl k jejich stabilizaci, a to přimontováním ztužujících příhradových nosníků po stranách mostovky (část nosné konstrukce přenášející účinky zatížení od dopravy z mostního svršku do hlavní nosné konstrukce, pozn. red.). Tohoto technologického řešení využil například při překlenutí řeky Ohio u Cincinnati. Brooklynský most pak založil na své vlastní metodě proplétání ocelových lan.

V počáteční fázi výstavby ale Roebling podlehl zranění, jež si přivodil během posledních měření na East River, kdy mu přijíždějící loď rozdrtila prsty na noze. Konkrétně zemřel na následky tetanu, který se u něj posléze v důsledku úrazu rozvinul. Jednalo se tak o první z více než 20 osob zahynuvších při stavbě. Funkci hlavního inženýra po něm převzal syn Washington A. Roebling, který se na návrhu Brooklynského mostu rovněž podílel. 

Stavbu zkomplikovala dekompresní nemoc

„Základní kámen“ byl položen roku 1869. Nejprve bylo potřeba zbudovat dva žulové pilíře mostu na dřevěných kesonech spuštěných do hloubky přibližně třináct metrů na brooklynské straně a čtyřiadvacet na straně dnešního Manhattanu.

Tyto kesony si lze představit coby jakési vodotěsné komory, které se naplní stlačeným vzduchem, aby tak umožnily dělníkům pokračovat ve stavebních pracích i pod vodou. Tehdy se ale o rizicích s nimi spojených se příliš nevědělo, v důsledku čehož se u více jak sta dělníků rozvinula dekompresní nemoc. Několik osob na její následky zahynulo, přičemž samotného Roeblinga mladšího částečně paralyzovala a roku 1872 upoutala na lůžko. Další pracovníci během stavby zahynuli například i kvůli zřícení konstrukce nebo požáru.

Navzdory nemoci stavební práce nadále vedl Roebling, ačkoliv už jen ze svého domova. Pomáhala mu s tím jeho žena Emily, která o tomto projektu získávala postupně stále větší odborné znalosti, až de facto zastávala pozici hlavního inženýra a stala se mluvčí svého muže. 

Slavnostní otevření si nenechal ujít ani prezident

Brooklynský most byl slavnostně otevřen 24. května roku 1883, účastnil se ho i prezident USA Chester A. Arthur a newyorský guvernér Grover Cleveland. Roeblingova manželka Emily se po něm měla možnost svézt jako první, přičemž v klíně držela kohouta coby symbol vítězství. Již první den si procházku po jeho promenádě nenechalo ujít na 250 tisíc lidí. V té době se jednalo o nejdelší visutý most na světě a zároveň první, při jehož stavbě se využila ocelová lana.

Ani ne po týdnu tu však došlo k incidentu, který si vyžádal další ztráty na životech. Neštěstí se událo 30. května 1883 a předcházelo mu zakopnutí ženy, jež vyvolalo zbytečnou paniku z pádu mostu a tlačenici, při níž se zranilo 36 osob a 12 lidí zemřelo. Loni v květnu se s ikonickou stavbou zase střetla loď. Srážku nepřežili dva lidé a několik dalších bylo zraněno.

Průvod slonů i protestantů

Mostovka Brooklyn Bridge je zavěšena na čtyřech hlavních ocelových lanech. Od svého otevření slouží jak pěším, cyklistům, tak silniční dopravě. Výrazným prvkem mostu je široká pěší promenáda vyskytující se nad vozovkou. Zhruba do poloviny 20. století po něm projížděly také tramvaje a vlaky, které však byly zrušeny kvůli rostoucí automobilové dopravě. 

Přečtěte si také:

Nový most přes Vltavu má být dominantou severní Prahy. Porota vybrala pět nejlepších návrhů

V minulosti ale most nevyužívali jen chodci a vozidla, byl zde povolen přechod i hospodářským zvířatům. Ta měla vstup zpoplatněn – za přejití s krávou zaplatil její chovatel pět centů, za ovci či prase o tři centy méně. Nejednalo se přitom o jediná zvířata, která se po něm prošla. V květnu roku 1884 se přítomným naskytl pohled na průvod 21 slonů a 17 velbloudů. Šlo o propagace cirkusu P. T. Barnuma, prostřednictvím které chtěli stavitelé současně veřejnosti dokázat, že most je stabilní a nehrozí jeho zřícení. 

Mimoto je Brooklyn Bridge místem, kudy vedly kroky účastníků různých protestů, ať už sufražetek bojujících za práva žen, protestantů obhajujících občanská práva v 60. letech nebo přívrženců hnutí Occupy Wall Street či Black Lives Matter. Také tudy prchali lidé po útocích z 11. září v roce 2001 a v jeho okolí uspořádala promo akci kapela The Rolling Stones. Tento ikonický most zkrátka zažil mnohé.

Zdroje: guides.loc.gov, history.com, britannica.com, brooklyn.org