Finsko je nejúspěšnějším státem v boji proti dezinformacím. Severské zemi v tom pomáhá tamní vzdělávací systém

18. 10. 2022
Doba čtení: 4 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Severská země se dlouhodobě pyšní velkou důvěrou tamních občanů směrem ke státním institucím a naopak velmi malému sklonu podléhat takzvaným fake news

  • Podle odborníků je to způsobeno finským vzdělávacím systémem, který klade důraz na výuku kritického myšlení. V rámci ní se děti ve školách učí rozlišit pravdivé informace od těch falešných

  • Mnohé nevládní organizace v různých zemích si chtějí vzít z Finska příklad a hodlají do škol zavést povinnou mediální výchovu

Několik hodin poté, co Vladimír Putin v září povolal 300 tisíc vojenských záložníků, začaly na sociálních sítích kolovat záběry ukazující dlouhé kolony aut na finsko-ruské hranici. Videa a fotografie měly dokumentovat nevoli i strach ruských občanů před odvodem do armády, jež je dohnaly k opuštění země. Finská pohraniční stráž však rychle poukázala na to, že záběry jsou falešné. „Některá videa byla natočena dříve a nyní jsou vytržena z kontextu,“ oznámili pohraničníci na Twitteru. Jejich příspěvek se okamžitě rozšířil a jako jednu z hlavních zpráv o válce na Ukrajině ho uvedli na zpravodajském webu veřejnoprávní televize Yle.

Reakce pohraniční stráže a Yle zdůrazňuje zásadní prvek úspěchu Finska v boji proti dezinformacím – důvěru veřejnosti v úřady a média. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) věří tamní vládě 71 procent populace, ve státech OECD je přitom průměr 41 procent, přičemž v Česku to v posledním výzkumu bylo dokonce procent osmadvacet. Vysoké důvěře se přitom těší také finský parlament, státní správa, policie i zmíněná média.

Trumpova sociální síť nešlape, jak má. Truth Social za první týden stihla naštvat statisíce uživatelů a dostat na stůl žalobu
Přečtěte si také:

Trumpova sociální síť nešlape, jak má. Truth Social za první týden stihla naštvat statisíce uživatelů a dostat na stůl žalobu

Ve výroční studii Open Society Institute se země umístila na prvním místě celosvětového žebříčku měřícího odolnost vůči dezinformacím. To neznamená, že Finové věří všemu, co čtou v novinách, a nehledají informace na sociálních sítích. Když už to ale udělají, většina z nich má schopnost získané informace kriticky vyhodnotit. I přes důkladnější odstraňovaní nepravdivých tvrzení ze sociálních sítí jsou totiž dezinformace stále přítomné.

Děti porovnávají propagandu

Kritické myšlení a mediální gramotnost jsou ve snaze bojovat proti fake news součástí finského vzdělávacího plánu již velmi dlouho. Jeho cílem je mimo jiné naučit děti, jak odhalit smyšlené informace, které se šíří na sociálních sítích. „Učíme kritické myšlení v několika předmětech. Například v hodinách matematiky zkoumáme, jak lze manipulovat se statistikou,“ objasnila serveru BBC Marika Kerolová, učitelka ve městě Oulu na severu země.

Při výuce jazyků zase děti porovnávají dvě verze stejného příběhu, přičemž první je založená na faktech a druhá je propaganda. V hodinách dějepisu pak srovnávají válečné plakáty v nacistickém Německu a ve Spojených státech. „Ve výtvarné výchově jsme po studentech chtěli, aby vytvořili vlastní verzi reklamy na šampon. Některé vzniklé obrázky nám ukázaly, že vlasy nejsou tak lesklé nebo zářivé, jak se slibovalo na lahvičce,“ doplnila Kerolová.

Obranu proti dezinformacím ale zajišťuje i Národní agentura pro nouzové zásobování. „Finsko má zkrátka komplexní, veřejně financovaný bezpečnostní model. Vláda spolupracuje se soukromými podniky a médii, díky čemuž se daří vybudovat společnost odolnější vůči této hrozbě,“ uvedl Markus Kokko, vedoucí komunikace Evropského centra pro boj proti hybridním hrozbám. Kromě ústřední vládní agentury má pak země řadu nevládních a dobrovolných organizací, které také bojují proti falešným zprávám. Pravděpodobně tou nejznámější z nich je Faktabaari.

Organizace chtějí upravit školní osnovy

Od začátku pandemie, během níž se na internetu rozmohly dezinformace o covidu, se provozovatelé sociálních sítí zavázali k lepšímu boji proti fake news. Díky tomu došlo k určitému zlepšení při odstraňování lživých příspěvků a označování konspirací s pomocí informací od nezávislých institucí. Například společnost Meta, vlastník Facebooku a Instagramu, má nyní více než 40 týmů pracujících na kontrole příspěvků souvisejících s příštími americkými volbami. Kromě toho pak firma spolupracuje rovněž s deseti nezávislými americkými organizacemi pro ověřování faktů.

Na sociálních sítích však stále existují lživé příspěvky, které před svým odstraněním získávají lajky či zhlédnutí. Někteří odborníci proto upřednostňují proaktivní přístup moderování. Ten řeší problematické příspěvky dříve, než dostanou šanci se na síti rozšířit. Mnohé americké organizace navíc prosazují úpravu celostátní legislativy. Ta by měla zajistit, že se děti o tomto tématu ve školách dozvědí mnohem více. Zatím totiž k uvedeným krokům přistoupily pouze některé americké státy.

UX23

Twitter podle Elona Muska. Podnikatel uvažuje o budování vlastní sociální sítě, touží po svobodě slova
Přečtěte si také:

Twitter podle Elona Muska. Podnikatel uvažuje o budování vlastní sociální sítě, touží po svobodě slova

Jedním z nich je třeba Illinois, kde prošel návrh zákona, který nařizuje veřejným středním školám zařadit mediální gramotnost do svých osnov. Děti se tak mají naučit analyzovat vše, co vidí v online prostředí i v reálném světě. 

Ovšem i navzdory všem těmto opatřením neexistuje žádné rychlé řešení, jež by dokázalo obnovit víru občanů v tamní instituce. Tu v USA výrazně narušily dezinformační kampaně, které se snažily zpochybnit výsledek posledních prezidentských voleb. O jejich legitimitě navíc pochybují i mnozí republikáni kandidující v listopadových volbách do Sněmovny i Senátu, takže vyhlídka na změnu je zatím vzdálená.

  • Našli jste v článku chybu?