Kvůli nedostatku vody z Dunaje pro chlazení země poprvé odstavila jeden ze svých dvou reaktorů v jaderné elektrárně Cernavodă. Následně nasadila námořnictvo, které provedlo řízené podvodní odstřely skal, přičemž cílem bylo upravit říční dno tak, aby se větší objem vody dostal k chladicím systémům.
Nízká hladina zmíněného velkého vodního toku ale komplikuje situaci i v dalších zemích. V Maďarsku ohrožuje provoz jaderné elektrárny Paks, která vyrábí přibližně 40 procent elektřiny v zemi, zatímco Srbsko už muselo kvůli nedostatku vody omezit výrobu ve svých vodních elektrárnách. K odstávkám jaderných elektráren došlo i ve Francii nebo Švýcarsku.
To celkem pochopitelně zvyšuje riziko výpadků i nákladných dovozů energie. Na Dunaji se navíc komplikace promítají i do dopravy. Zemědělci mají problém přepravovat úrodu a výletní lodě se kvůli nízké hladině nedostanou do přístavů, například v Budapešti.
Rekordně nízká hladina zdražuje dopravu
Stejně vážná situace panuje i v Německu. Hladina Rýna, jedné z nejdůležitějších evropských dopravních tepen, klesla na nejnižší úroveň od začátku měření v roce 1880. Na měrném místě Kaub, které představuje klíčový bod pro lodní dopravu do jižního Německa a Švýcarska, činila začátkem týdne pouhých 24 centimetrů. To je hluboko pod hranicí 78 centimetrů, která je považována za kritickou pro běžnou plavbu. Navíc prognózy počítají s dalším poklesem.
Lodní doprava sice pokračuje, nákladní lodě však musí převážet podstatně méně zboží, což výrazně zvyšuje cenu přepravy i příplatky za nízký stav vody a komplikuje zásobování průmyslu. Pro německou ekonomiku, která je na říční dopravě dlouhodobě závislá, představuje situace další zátěž v době slabého hospodářského růstu.
Pohled na jadernou elektrárnu Paks v Maďarsku, 31. července 2026
Z ekonomického hlediska by mohly nízké hladiny Rýna podle profesora ekonomie Stefana Koothe z Kielského institutu pro světovou ekonomiku ve třetím kvartále snížit růst německého HDP až o 0,2 procentního bodu. Kooths zároveň neočekává, že by se situace v dohledné době výrazně zlepšila. Podle něj hladina Rýna na začátku srpna pravděpodobně nevzroste nad kritickou hranici, takže omezení říční dopravy potrvá i v následujícím měsíci. „Ztráty vytvořené přidané hodnoty lze ve třetím čtvrtletí odhadnout přibližně na jednu až dvě miliardy eur,“ dodal pro CNBC.
Pro německou ekonomiku, která se v posledních měsících jen pomalu zotavuje, by takový výpadek nebyl zanedbatelný. Ve druhém čtvrtletí vzrostla podle předběžných údajů oproti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. V prvním čtvrtletí přitom po revizi dosáhl mezikvartální růst 0,4 procenta.
Nová realita pro evropský průmysl
Podle odborníků už firmy s podobnými výkyvy do určité míry počítají. Kvůli opakujícím se obdobím sucha si vytvářejí větší zásoby nebo přesouvají část přepravy na železnici a silnice. Ceny nákladní dopravy proto rychle rostou, což zvyšuje inflační tlaky.
A nejde jen o vysychání řek. Vedra snižují produktivitu práce, poškozují infrastrukturu a komplikují výrobu energie a spolu s rozsáhlými požáry na jihu Evropy představují další náklady, které se stále výrazněji promítají do výkonu celé evropské ekonomiky.
Situace na evropských tocích zároveň upozorňuje na širší problém, kterým je stále větší nedostatek vody. Ten se nejvýrazněji se projevuje v jižní Evropě, kde přibližně 30 procent obyvatel žije v oblastech s dlouhodobým nedostatkem vodních zdrojů, tedy tam, kde poptávka po vodě převyšuje její dostupnost. Úbytek vody se tak postupně stává nejen ekologickou, ale i ekonomickou výzvou.
ČLÁNKY DO MAILU