Také šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová se nechala slyšet, že i kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, jeho „opožděné dopady“ budou udržovat cenovou hladinu na zvýšené úrovni i po skončení krize, jak informovala agentura AP News. A podobná je prognóza hlavního analytika XTB Jiřího Tylečka, který tvrdí, že dlouhodobě predikovat cenu černého zlata je sice nyní prakticky nemožné, zároveň dle něj ale platí, že mimo geopolitický šok je světový trh zásoben dostatečně.
„Pokud by došlo ke zklidnění situace, ceny by se mohly i vracet směrem k úrovním před vypuknutím konfliktu. Středový scénář však skutečně počítá s tím, že ceny ropy a plynu mohou zůstat zvýšené po delší dobu, protože trh si v nich ponechá geopolitickou rizikovou prémii,“ uvádí pro Euro.cz Tyleček.
Upravené prognózy
Současně by spolu s energiemi měly pokračovat v růstu i ceny dalších komodit, přičemž letos by inflace měla dosáhnout 3,1 procenta, zatímco pro rok 2027 se předpokládá 2,4procentní růst. Předchozí prognóza přitom počítala pouze s hodnotou 1,9 procenta.
Vyšší cenová hladina samozřejmě negativně ovlivní i hospodářský růst eurozóny. Letos by její HDP mělo poskočit o 0,9 procenta, kdežto v příštím roce pak ještě o další tři desetiny procentního bodu více. To je sice na jednu stranu zatím velmi vzdálené scénáři recese, na stranu druhou se ovšem jedná o horší čísla než v předchozí prognóze.
Stejně tak dopad na český cenový růst je jednoznačně proinflační, ačkoliv o dramatický skok nejspíše nepůjde. Jak připomíná Tyleček, vyšší ceny energií se promítnou přímo přes pohonné hmoty a nepřímo přes dopravu, výrobu a část služeb: „V základním scénáři bychom se ale stále bavili spíše o desetinách procentního bodu než o návratu vysoké inflace a skocích o jednotky procent.“
Konkrétněji popisuje dopady pro Euro.cz hlavní ekonom ING David Havrlant, podle kterého vysoké ceny energií nakonec ovlivní všechny cenové okruhy a zvednou i spotřebitelskou inflaci. „V našem základním scénáři pracujeme s cenami ropy Brent nad sto dolary za barel až do srpna, což by zvedlo letošní spotřebitelskou inflaci na 2,3 procenta. Postupně budou vyšší ceny energií prosakovat i do jádrové inflace, která letos v průměru posílí téměř na tři procenta,“ vysvětluje Havrlant.
Rychlá úleva v nedohlednu
K nejistotě na energetických trzích přispívá hlavně pokračující napětí kolem možného urovnání či naopak pokračování konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Přestože administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naznačuje, že dohoda s Teheránem by mohla být blízko, řada ekonomů i politiků zůstává skeptická.
Případný mír by přitom mohl vést k obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu, jimž prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, a zmírnit tlak na ceny energií. Analytici však podle CNN upozorňují, že dosavadní jednání zůstávají složitá a jakákoliv dohoda by byla pravděpodobně jen rámcem pro další vyjednávání o íránském jaderném programu.
Podobně opatrný je i hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš: „Vyjednávání jsou podle posledních zpráv složitá proto, že Írán cítí ‚neochotu‘ Donalda Trumpa natahovat blízkovýchodní konflikt a odmítá činit výraznější ústupky. Na druhé straně je Trump pod tlakem jestřábů z vlastní strany, kteří se bojí, aby USA ve snaze rychle ukončit konflikt nenabídly příliš mnoho.“
Co na to centrální banky?
Jak se bude situace dále vyvíjet, ovlivní i centrální banky. „ECB přijme veškerá nezbytná opatření, aby zachovala cenovou stabilitu na úrovni dvou procent,“ prohlásila Lagardeová s tím, že instituce bude pečlivě sledovat následné dopady původního ekonomického šoku vyvolaného růstem cen energií.
A i když pesimističtější odhady inflace vedly k očekáváním, že ECB zvýší klíčové úrokové sazby v boji proti jejímu růstu, Lagardeová žádný konkrétní náznak toho, jakým směrem se měnová politika vydá, médiím neposkytla. „Budeme i nadále postupovat na základě dat a rozhodovat na každém jednotlivém zasedání tak, abychom určili nejvhodnější nastavení měnové politiky,“ dodala.
To je podle Tylečka důvodem k opatrnosti i pro ČNB. On sám nečeká ani snižování sazeb, ani jejich výrazné zvyšování. Mírný růst o 25 basických bodů ve čtvrtém kvartálu by mu dával smysl hlavně kvůli zpožděným efektům vysokých cen paliv. Havrlant naopak před výraznějším zvyšováním základních úrokových sazeb varuje.
„Pokud by centrální banky neudržely emoce na uzdě a vydaly se na půdu výrazného zvyšování sazeb, mohly by snadno dostat ekonomiku do kolen. České hospodářství každopádně vstoupilo do nynějšího šoku v dobré kondici, proto má ČNB výrazné rezervy, aby vyčkala na dopady tohoto razantního šoku. Ekonomika eurozóny se nachází v méně příznivé situaci, proto hodnotím pravděpodobnost měnověpolitické chyby jakožto vyšší. Uvidíme, komu se podaří udržet disciplínu,“ uzavírá Havrlant.
ČLÁNKY DO MAILU