Dům na domě a město v obýváku. Architekt Petr Janda navrhl v Praze Penthouse s věží a střešní zahradou

20. 5. 2022
Doba čtení: 3 minuty
Zdroj: Boys Play Nice
  • Architekt Petr Janda přeměnil dvě horní patra bývalé vodárenské věže v Penthouse s výhledem na Prahu. Právě panorama tvoří páteř návrhu

  • Všech šest stěn podkrovního podlaží je ze skla, na střeše samotné se nachází zahrada se stromy

  • Investor si přál bydlení na míru, které přísně odděluje soukromé sídlo a prostor pro hosty. Mezi nimi se prochází skrze kruhovou příčku

  •  

Spoluautor revitalizace pražských Náplavek Petr Janda ze studia Brainwork pojmenoval své dílo jednoduše a výstižně – Penthouse v Praze. Nachází se na střeše bytového domu, který se tyčí nad všechny ostatní stavby v okolí, a nabízí tak výhled na město. Panorama Prahy zároveň prostupuje celým interiérem. Díky proskleným stěnám a širokým oknům to působí, jako by se jeho obyvatelé vznášeli ve vzduchu nad metropolí.

„Základní myšlenkou je rozostření hranice bytu a pocitové vtažení města do jeho interiéru. Prostor bytu není omezen uvnitř fyzické dispozice, jeho součástí se stává celé město obklopující stavbu, fasáda pouze udržuje komfort vnitřního klimatu a prostor města zapojuje jako leitmotiv rozšířené periferní percepce,“ popisuje architekt.

Investor mu na začátku, tedy před pěti lety, dal za úkol navrhnout ,dům na domě‘, kde se nebude cítit jako v jedné z mnoha anonymních bytových jednotek developerského projektu, jaké se nachází v ostatních podlažích rezidenční budovy. Chtěl vytvořit architektonické řešení stoprocentně na míru a zároveň toužil po soběstačnosti s vlastním zdrojem a distribucí médií ovlivňujících vnitřní provozní klima.

Černá a bílá

Janda ke dvěma patrům nárožního domu, jenž býval věží vodojemu, přistoupil jako k pozemku. Rozhodl se maximálně využít největší výhodu polohy stavby – zmíněné panorama, které, pokud se správně začlení do díla, dodá prostoru unikátního genia loci. „To se projevuje výrazovým vyjasněním a zjednodušením všech detailních prvků vnější fasády, čitelném zejména ve velkoplošném zasklení v horním podlaží věže, a zefektivněním panoramatického průhledu všemi okny s minimálním členěním jednotlivých ploch,“ vysvětluje.

Dům mizící v mracích a srůstající se zemí. Lazy House Petra Jandy aspiruje na nejlepší stavbu roku
Přečtěte si také:

Dům mizící v mracích a srůstající se zemí. Lazy House Petra Jandy aspiruje na nejlepší stavbu roku

Nominace v letošním ročníku České ceny za architekturu svědčí o tom, že záměr vyšel. Janda se rozhodl ignorovat industriální historii stavby a nezahrnovat do návrhu ani loftové prvky tolik typické pro penthousy. Místo toho vytvořil koncept charakteristický pouze pro tento jediný byt. Zatímco jiní architekti se snaží ladit interiéry s exteriéry budov, studio Brainwork propojilo návrh se samotným městem.

Byt se horizontálně dělí na soukromou a společenskou zónu a vertikálně na plný a prázdný prostor. Bydlení samotné a místo pro návštěvy odděluje a zároveň spojuje průchozí kruhová stěna. „Materiálové řešení vychází z přehledné artikulace světlého a převážně bílého prostoru a jeho členění na dva ,světy‘ pomocí dominantní stuhy tmavé ocelové příčky. Povrchová úprava příčky je řešena kombinací leptání, broušení a laku na za tepla válcovaném černém plechu sendvičovaném na dřevovláknité desce. Veškeré dveře a dvířka jsou bezrámově vyřezány v kontinuální ploše této příčky,“ objasňují spoluautorky návrhu Anna Podroužková a Maty Donátová.

Rezidenční část sestává z ,bytu‘ pro rodiče s ložnicí, šatnou a koupelnou a samostatného obydlí pro děti, které mají mimo pokojů i své zázemí v podobě vlastní koupelny. Rodina se pak setkává v knihovně a v obývací části. Dole se rovněž nachází technické zázemí, pokoje pro hosty a velkorysá dvojitá kuchyně.

Skleněná věž

Dominantu celého interiéru tvoří točité schodiště vedoucí elipsovitým otvorem do horního patra. „Napětí mezi vstupním zálivem lemovaným ocelovou příčkou a volným nekonečným prostorem věže se stává základem přirozené dramaturgie pohybu v bytě,“ tvrdí Janda. Onen průlez lze stejně jako široká okna zaclonit stínícími membránami, aby byli obyvatelé chráněni před zvědavými pohledy.

Parcelu pro svou vilu vybíral z vrtulníku. Litvínovský podnikatel si nechal postavit stometrovou rezidenci s vlastní vinicí a heliportem
Přečtěte si také:

Parcelu pro svou vilu vybíral z vrtulníku. Litvínovský podnikatel si nechal postavit stometrovou rezidenci s vlastní vinicí a heliportem

Prosklení ve spodní části penthousu si nárokuje celé stěny od podlahy po strop, konstrukčně je řešeno rastrováním a doplňují je otevíratelná francouzská okna. Nahoře se pak tabule obešly bez rastrování. Každá z pěti stěn věže je tvořena čtyřmi vrstvami skla, jež je zajištěno pouze tmelem v rozích. To znamená, že celé patro původně postavené developerem se bouralo a stavělo znovu. Poslední, šestá stěna se skládá ze tří posuvných dílů – to jsou dveře na zahradu.

Na střeše nad Prahou se totiž rozprostírá skutečná zahrada. I s kopečkem hlíny nad výtahovou šachtou, kde rostou ,náletové‘ břízy. Zbytek plochy je buď zatravněný, nebo osázený jedlými a okrasnými rostlinami. Zkrátka jako bychom vůbec nestáli mnoho metrů nad zemí uprostřed metropole. Na správné zahradě nesmí samozřejmě chybět ani terasa s prkennou podlahou krytá markýzou – posezení nad mraveništěm velkoměsta má totiž nepopiratelné kouzlo.

  • Našli jste v článku chybu?