České Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) představilo návrh zákona o platformové práci, který může mít na tuzemský trh mnohem větší dopad, než se na první pohled zdá. Nová legislativa se totiž může výrazně dotknout i firem stojících na externí spolupráci a smlouvách na hraně takzvaného švarcsystému, což jsou modely spolupráce s OSVČ, které se fakticky blíží zaměstnání.
„Návrh MPSV nelze vykládat jen jako pokus státu chránit kurýry nebo řidiče digitálních platforem. Zahrnuje i významné změny zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, zákona o inspekci práce a dalších souvisejících předpisů. Pro firmy je důležité hlavně to, že se mění pohled na posuzování závislé práce a že u některých modelů spolupráce s OSVČ může být výrazně složitější obhájit, že nejde o pracovněprávní vztah,“ vysvětlila Romana Szuťányi, advokátka a pracovněprávní expertka ze společnosti ROWAN LEGAL.
Máte podezření, že i vy jste někdy během své kariéry byli součástí švarcsystému?
S tím, že novela zdaleka neovlivní jen platformy jako Uber, Wolt nebo Bolt, souhlasí také advokát Jakub Šotník z poradenské firmy Rödl. „Přestože je návrh prezentován především jako zákon o digitální platformové práci, jeho součástí je i změna samotné definice závislé práce v zákoníku práce, která dopadá na celý trh práce. Největší změnou je podle mě skutečnost, že novela uzavírá dosud poměrně otevřený pojem nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance do čtyř konkrétních kritérií – organizace práce, dohled nad výkonem práce, práce podle pokynů zaměstnavatele a výkon práce v pracovní době,“ řekl Šotník redakci Euro.cz.
Zásadní nebude smlouva, ale realita
Pokud nový zákon skutečně vstoupí v platnost v současné podobě, firma, platforma nebo zprostředkovatel práce budou muset prokázat, že v případě dané spolupráce s OSVČ není naplněn alespoň jeden z výše popsaných znaků závislé práce. Tento postup se přitom bude uplatňovat jak v řízeních iniciovaných platformovým pracovníkem, tedy například v soudním řízení, tak v řízeních zahájených některými příslušnými správními orgány, třeba inspektoráty práce.
Pro modely stojící na švarcsystému jde o velmi zásadní posun. „Pokud například firma spolupracuje s OSVČ, ale současně jí fakticky určuje, kdy má být k dispozici, jak má práci vykonávat, průběžně ji hodnotí a sankcionuje a navenek ji zapojuje do svého provozu podobně jako zaměstnance, bude pro ni výrazně složitější tvrdit, že nejde o závislou práci. Pro firmy, které dlouhodobě staví na modelech na hraně švarcsystému, to znamená vyšší právní i kontrolní riziko,“ dodala Szuťányi.
Podle advokátky je tedy z pohledu českých podniků nejdůležitější, že stát už se v budoucnu nebude chtít zaměřovat jen na formální smluvní konstrukci, ale čím dál tím více na to, jak celý model spolupráce skutečně funguje: „U části trhu návrh otevírá zásadní otázku, zda dosavadní spolupráce s OSVČ není ve skutečnosti jen jinak popsaný pracovněprávní vztah, případně zda spolupráce mezi firmami není zastřené agenturní zaměstnávání.“
Kobra 26 zasáhne proti nelegální práci
Nový zákon není zdaleka jediným důvodem, kvůli němuž by měly firmy využívající spolupráci na hraně švarcsystému zpozornět. Stát totiž letos v březnu představil projekt jménem Kobra 26, jehož cílem je intenzivnější spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy, policií, Finanční správou, Českou správou sociálního zabezpečení a dalšími autoritami právě při odhalování a potírání nelegálních pracovních modelů.
„Kobra 26 počítá se sdílením informací, využíváním výsledků kontrol jednotlivých orgánů, vytvářením společných pracovních týmů i koordinovanou analytickou činností. Pro firmy tak nemusí být největší změnou vyšší počet kontrol, ale skutečnost, že zjištění jednoho úřadu může mnohem snáze vyvolat zájem dalších institucí,“ uvedl Šotník.
Podle advokáta se kontroloři pravděpodobně nejvíc zaměří na oblasti, kde je dlouhodobě obtížné rozlišit podnikání od zaměstnání, případně kde stát předpokládá významné rozpočtové dopady nelegální práce. Z materiálů ke Kobře 26 přitom vyplývá, že se pracuje s odhady škod v řádu desítek miliard korun ročně.
Některým firmám novela pomůže
Zajímavé přitom je, že novela a Kobra 26 nemusí mít stejné dopady. Zatímco Kobra 26 může zvýšit pravděpodobnost odhalení problematických modelů spolupráce, část odborné veřejnosti vnímá navrhovanou změnu definice závislé práce jako potenciální posílení právní jistoty některých vztahů s OSVČ. Jinými slovy, část firem může naopak v případě kontrol získat argumenty, které jim dosud chyběly.
„Důvodová zpráva výslovně uvádí, že znak nadřízenosti a podřízenosti nebude možné dovozovat z jiných okolností, než které zákon výslovně stanoví. Jako příklad dokonce zmiňuje benefity, příspěvky nebo doplňková plnění, což podle předkladatele samo o sobě nemohou být indicie závislé práce. Novela tak může určitým firmám poskytnout silnější obranu proti příliš extenzivním výkladům, jež se v minulosti objevovaly v kontrolní nebo soudní praxi,“ přiblížil Šotník.
I z tohoto důvodu se nedá automaticky očekávat, že novela povede k omezování spolupráce firem s OSVČ a většímu využívání klasických pracovních poměrů: „Naopak může nový zákon u části firem vyvolat přesně opačnou úvahu – zda nová definice nepřináší větší prostor pro obhajobu určitých modelů spolupráce s OSVČ, jež byly dosud považovány za rizikové. Důvodová zpráva totiž otevřeně deklaruje snahu reagovat na extenzivní výklad některých znaků závislé práce a přesněji vymezit, co ještě závislou prací je a co už nikoliv.“
Jak to dopadne v praxi?
Zmíněný návrh zákona je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, přičemž jeho hlavní část má podle předloženého materiálu nabýt účinnosti už od 1. prosince letošního roku. Z toho poměrně jasně vyplývá, že firmy by s řešením nevyhovujících modelů spolupráce s OSVČ neměly příliš otálet.
Samozřejmě je ale otázkou, zda bude nakonec schválen v současné podobě, protože nemalá část odborníků se k aktuální podobě návrhu staví kriticky. Největší právní debaty se přitom pravděpodobně povedou o změně definice závislé práce, což je poněkud paradoxní vzhledem k tomu, že celá novela má řešit hlavně práci platformovou.
„Domnívám se, že budoucí dopady novely nelze hodnotit podle jejího textu. Skutečný význam se totiž neukáže v okamžiku jejího přijetí, ale až ve chvíli, kdy první firmy, inspektoři práce a soudy začnou testovat, kde podle nových pravidel končí podnikání a začíná zaměstnání,“ uzavřel Šotník.
