Trh začíná po měsících napětí rychle přeceňovat scénář dalšího vývoje. Ještě v minulém týdnu se ropa Brent pohybovala v pásmu kolem 95 až 97 dolarů za barel, což znamená, že v její ceně byla pořád výrazná riziková prémie za napětí kolem Hormuzského průlivu i za nejistotu, jak dopadne americko-íránské memorandum. Pak ale přišel rychlý obrat, díky němuž se cena ve čtvrtek dopoledne pohybovala okolo 80dolarové hranice.
„Za týden tedy nezmizelo jen pár dolarů, ale právě část geopolitické přirážky. Důvod však nespočívá v tom, že by se fyzický trh přes noc opravil, ale začal oceňovat fakt, že dohoda skutečně otevře cestu k obnovení provozu v jedné z nejvýznamnějších přepravních tras pro ropu a plyn,“ říká šéf společnosti Malcom Finance Jaroslav Ton. Nyní se čeká na to, jak rychle se průliv otevře a kolik barelů se vrátí.
Podobný názor sdílí i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Druhým dechem nicméně dodává, že pokles cen černého zlata na úroveň z konce zimy je zatím v nedohlednu. „Zpočátku se budou doplňovat zásoby vyčerpané v průběhu války a napravovat škody, takže na startovacích 65 dolarů se hned tak nedostaneme. Problémem nebude jen samotná surovina, ale i docházející deriváty, takže jsme sice v lepší situaci než před týdnem, ale ještě přece jen daleko od února,“ uvádí pro Euro.cz.
Politická dohoda nestačí
Dohoda je zatím jen politický rámec. O tom, zda se pokles udrží, nebo se jeho část rychle vrátí, budou rozhodovat detaily bezpečnosti průjezdu kritickým průlivem, pojištění, odminování a skutečné kapacity exportu. Pokud se implementace zasekne, trh to přecení stejně rychle, jako to teď přecenil dolů.
„Je totiž jasné, že obchodník s ropou dokáže rizikovou přirážku vymazat během jedné seance, ale fyzický trh ne. Rejdaři musí řešit bezpečný průjezd, pojišťovny riziko a rafinerie fyzickou dostupnost suroviny. Plný návrat těžby, rafinérií a exportních toků z regionu může trvat týdny až měsíce,“ upozorňuje Ton s tím, že právě to je pro dopravce důležitější než samotný pohyb ceny futures kontraktů.
Kromě komoditních trhů na změnu okamžitě zareagovaly také banky. Například v Goldman Sachs posunuli odhad normalizace exportu z Perského zálivu na konec července a snížili růstový potenciál Brentu pro čtvrté čtvrtletí na 80 dolarů za barel. Rovněž společnost Morgan Stanley podle Tona posunula základní scénář níže, ve třetím kvartálu odhaduje cenu severomořské ropy průměrně na 90 dolarů, v tom čtvrtém pak o 10 dolarů za barel níž.
Pomalejší reakce pohonných hmot
Ropa zlevnila výrazně, nicméně dopravcům jistotu nevrátila. Do ceny pohonných hmot, respektive nafty totiž vstupují i další faktory, jako například zásoby středních destilátů, rafinérské marže, kurz, daně a zpoždění v celém dodavatelském řetězci. „V příštích týdnech proto čekám spíše pomalejší zlevňování a vysokou citlivost na nové zprávy než rychlý návrat k běžným cenám. Pokud se situace kolem Hormuzského průlivu dál uklidní, část rizikové přirážky může z trhu postupně mizet,“ objasňuje Ton.
Bude se každopádně jednat spíše o celé týdny než jednotlivé dny, protože fyzický trh s hotovým palivem se normalizuje pomaleji než samotná cena ropy na burze. Naneštěstí, v opačné situaci to platí přesně obráceně – jakákoli nová komplikace v přepravě, pojištění nebo rafinériích se na velkoobchodní ceně dieselu projevuje rychleji a silněji, než jak je tomu u Brentu. Dopravci, pro něž hlavní riziko představuje volatilita nákupních cen, nikoli jen titulková cena samotné suroviny, tak bude riziko v jistém ohledu přetrvávat i nadále.
Že by pohonné hmoty na českých čerpacích stanicích měly v příštích týdnech klesnout, si myslí i Dufek: „Aktuálně jsou o sedm, respektive pět korun nad únorem, takže další snížení bude záviset na tom, jak rychle se podaří restartovat toky komodit. Pokud se ale nedočkáme nějakého negativního překvapení ze strany válčících stran, nevidím moc důvod pokračovat v regulaci cen a s nižší sazbou na naftu ještě v červenci.“
Podobně aktuální situaci vnímá rovněž hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek, podle něhož pokračující pokles cen ropy naznačuje, že investoři stále více sázejí na návrat Brentu do pásma 60 až 70 dolarů za barel. „To by indikovalo návrat cen benzínu směrem k cenám kolem 33 až 34 korun za litr. Je ale důležité si uvědomit, že samotná ropa tvoří jen asi třetinu až polovinu konečné ceny benzínu. Zbytek představují spotřební daň, DPH, náklady na zpracování, distribuci a marže,“ upřesňuje pro naši redakci Míšek.
