Španělský Benidorm ležící asi sto kilometrů jižně od Valencie byl ještě v polovině minulého století jen poklidným rybářským městečkem s pouhými několika tisíci obyvatel. Právě v 50. letech se ale několik místních podnikatelů rozhodlo, že na pobřeží vybudují hotely a z města udělají významnou přímořskou turistickou destinaci.
Dnes je jasné, že poměrně ambiciózní plán se rozhodně naplnil. V Benidormu už totiž podle BBC trvale žije přibližně 77 tisíc obyvatel, ale v hlavní sezóně se počet lidí ve městě zvýší až na zhruba pětinásobek. Díky obrovskému množství hotelů, mezi něž patří i mrakodrapy, Benidorm získal přezdívku „New York Středozemního moře“ a stal se jedním z nejnavštěvovanějších španělských letovisek vůbec.
Je pro vás aktuální situace na Blízkém východě důvodem měnit dovolenkové plány?
Podobný vývoj se v posledních desetiletích odehrál rovněž na mnoha dalších místech po celé zemi. A i díky tomu počet zahraničních turistů mířících do Španělska loni dosáhl rekordních 97 milionů lidí, takže se hned po Francii jednalo o druhý nejnavštěvovanější stát na světě. To s sebou samozřejmě přináší růst místní ekonomiky, na které se turismus podílí už zhruba 13 procenty.
Bezpečná země
Ačkoliv loňská čísla jednoznačně ukazují, že se turismu v zemi na Pyrenejském poloostrově skutečně daří, letošní rok by mohl být ještě lepší. Vypuknutí americko-izraelského konfliktu s Íránem totiž ze Španělska udělalo velmi atraktivní alternativu k přímořským destinacím, jako je třeba Dubaj, Turecko nebo Kypr, kam nyní kvůli možným vojenským operacím spousta lidí cestovat odmítá.
„Kdykoli se vyskytne krize ve východním Středomoří nebo na Blízkém východě, Španělsko je vnímáno jako bezpečné místo, kam se vydat. Část turistů, kteří by normálně jeli například do Turecka nebo Egypta hlavně kvůli nízkým cenám, by letos mohla skončit ve Španělsku,“ říká Francisco Femenia-Serra, expert na geografii z madridské univerzity Complutense.
Jeho slova potvrzuje i Fede Fuster, majitel jednoho z nejstarších hotelů v Benidormu. „V krizových chvílích vojenských konfliktů a válek se rezervace vždy zvyšují. K podobné situaci došlo třeba v roce 2011 kvůli událostem takzvaného Arabského jara,“ shrnuje hoteliér.
A stejný závěr vyplývá i z oficiálních údajů o počtu turistů ve Španělsku. Letos v dubnu zemi navštívilo přibližně 9,1 milionu zahraničních návštěvníků, což je meziročně asi o 450 tisíc lidí více. Na mezinárodním letišti v Dubaji naopak v březnu klesl počet cestujících o 66 procent, protože počet letů a rezervací byl v důsledku íránských vojenských operací výrazně snížen.
„Myslím, že letos to bude skvělý rok. Jsem optimista, takže podle mě možná Španělsko dosáhne hranice sto milionů turistů. A pokud budeme tímto tempem růst i nadále, brzy se pravděpodobně staneme světovou jedničkou,“ doplňuje Fuster.
Odpor místních proti turismu roste
Nutno podotknout, že radost hoteliérů a dalších pracovníků z cestovního ruchu zdaleka nesdílí všichni Španělé. Stále více naopak roste rozhořčení místních, kterým vysoké počty turistů zkrátka a dobře už vadí. Mohou za to třeba zhoršující se dopravní zácpy, značný dopad turistických zařízení na životní prostředí a především rychle rostoucí ceny bydlení ve velkých městech, plážových destinacích a dalších atraktivních lokalitách.
„Cestovní ruch byl dlouhou dobu vnímán pozitivně. To se však změnilo zhruba od roku 2017, kdy se v několika městech, jako je Barcelona, začalo veřejně diskutovat o problémech s nadměrným turismem. Nyní už většina Španělů do 45 let vnímá cestovní ruch jako sektor, který má sice pozitivní dopad na ekonomiku země, ale také určité negativní důsledky pro jejich životy,“ vysvětluje Femenia-Serra.
Jeho slova potvrzují i výsledky celoevropského průzkumu YouGov ze září 2024. Podle nich má zhruba 28 procent Španělů negativní názor na přijíždějící zahraniční turisty, což je zdaleka nejvyšší podíl ze všech zemí Evropské unie. Analýza také zjistila, že dvě třetiny Španělů sympatizují s protesty proti nadměrnému počtu cizokrajných návštěvníků, které se v uplynulých letech odehrály například ve zmíněné Barceloně nebo na Baleárských a Kanárských ostrovech.
Barcelona zruší krátkodobé pronájmy bytů
Problém s nadměrným turismem je poslední dobou ve Španělsku už tak veliký, že si ho stále více všímají i tamní politici. Třeba premiér Pedro Sánchez loni uvedl, že v zemi „existuje příliš mnoho Airbnb, a naopak nedostatek domovů pro místní obyvatele.“ V prosinci zároveň jeho vláda uložila platformě zprostředkovávající pronájem nemovitostí pokutu ve výši 65 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun) za reklamu na byty bez patřičné licence.
K různým opatřením proti turistickým pronájmům pak přistupují i některé radnice. Třeba ta barcelonská chce do roku 2028 zrušit licence všem apartmánům určeným ke krátkodobému pobytu, kterých je ve městě asi deset tisíc. Kromě toho hodlají radní katalánské metropole zdvojnásobit turistickou daň na osm eur (asi 194 korun) pro návštěvníky přijíždějící do města na výletních lodích.
Hoteliér Fuster s výše popsanými opatřeními nesouhlasí. Bojí se, aby na straně zahraničních návštěvníků nevytvořily dojem, že je Španělé ve svých městech nechtějí. „Myslím, že způsob, jakým vítáme lidi a staráme se o ně, je něco, co turisté na naší zemi opravdu oceňují. Proto musíme pracovat na zlepšení pověsti míst, většinou měst, kde panuje pocit, že turisty už nechceme. Je to pro nás velmi důležité, protože pokud o ně přijdeme, jsme mrtví,“ uzavírá.
