Dělníci zahájili stavbu největšího teleskopu na světě. SKA bude zkoumat nevyřešené záhady astrofyziky

7. 12. 2022
Doba čtení: 3 minuty
  • V Jižní Africe a Austrálii vznikne unikátní síť dalekohledů, které vědcům umožní detekci vzdálených vesmírných signálů

  • Výzkumníci doufají, že díky tomu lépe porozumí třeba vodíku nebo takzvaným rychlým rádiovým zábleskům

  • První část projektu za dvě miliardy eur bude zprovozněná už za dva roky, kompletně hotovo pak bude za šest let

Jeden z nejvýznamnějších vědeckých projektů 21. století se konečně dostal do stavební fáze. Square Kilometer Array (SKA, česky Pole o ploše kilometr čtvereční) se po svém dokončení v roce 2028 stane největším radioteleskopem na světě. Moderní zařízení má vyřešit zásadní otázky astrofyziky, bude například testovat třeba teorie Alberta Einsteina nebo hledat mimozemské civilizace. 

Slavnostních ceremonií v odlehlém hrabství Murchison v západní Austrálii a v jihoafrické provincii Severní Kapsko se v pondělí zúčastnila delegace z osmi zemí, jež za projektem stojí. Právě v odlehlých koutech těchto dvou států budou teleskopy umístěny, vedení SKA pak sídlí v observatoři poblíž britského Manchesteru.

„K realizaci záměru vedla dlouhá, téměř třicetiletá cesta. Prvních 10 let jsme se zabývali různými koncepty a nápady, dalších 10 let se pak věnovalo vývoji technologií. Poslední dekáda už byla o detailním návrhu, zabezpečení lokalit, získání souhlasu vlád, založení smluvní organizace SKAO a shánění potřebných finančních prostředků na zahájení stavby,“ řekl BBC generální ředitel Square Kilometer Array Organisation Phil Diamond.

Teleskop zachytí signály z počátku vesmíru

V prvotní fázi stavby vznikne necelých 200 parabolických a 131 tisíc dipólových antén. Cílem vědců je vybudování efektivního zařízení pro sběr dat na ploše o velikosti stovek tisíc metrů čtverečních. To poskytne SKA bezkonkurenční citlivost a především potřebné rozlišení pro zkoumání vzdálených vesmírných objektů.

NASA a SpaceX si pohrávají s myšlenkou vylepšení Hubbleova teleskopu. Chtějí ho poslat na vyšší oběžnou dráhu
Přečtěte si také:

NASA a SpaceX si pohrávají s myšlenkou vylepšení Hubbleova teleskopu. Chtějí ho poslat na vyšší oběžnou dráhu

Systém bude pracovat ve frekvenčním rozsahu od zhruba 50 MHz do 25 GHz. Z hlediska vlnových délek je to v rozmezí centimetrů až metrů. To by mělo dalekohledu umožnit detekci velmi slabých rádiových signálů pocházející z míst vzdálených miliardy světelných let od Země. Teleskop má ale zachytit i signály, které byly odvysílané během prvníchněkolika set milionů let po Velkém třesku.

Jedním z hlavních úkolů SKA pak bude podrobné popsání historie vodíku, nejrozšířenějšího prvku ve vesmíru. Dalekohled by měl být schopen detekovat přítomnost tohoto plynu ještě předtím, než se jeho velká mračna zhroutila a vytvořila první hvězdy. 

Měsíc, k němuž po několika odkladech konečně míří raketa SLS, se stane součástí první kosmické transakce
Přečtěte si také:

Měsíc, k němuž po několika odkladech konečně míří raketa SLS, se stane součástí první kosmické transakce

„Chceme prozkoumat i takzvané rychlé rádiové záblesky. Ty vydávají energii ekvivalentní celoroční energii našeho Slunce za pouhý zlomek sekundy a my nemáme ponětí, co to je. Doufáme tedy, že díky SKA získáme odpověď,“ uvedla Shari Breenová, vedoucí vědeckých operací observatoře. 

K projektu se připojí i další státy

Teleskop se buduje v oblastech, jež radioastronomie využívá už delší dobu. Rozšíření areálu si však vyžádalo různé pozemkové dohody s domorodými farmáři australského kmene Wajarri, kteří v pondělí zorganizovali oslavu zahájení stavby. Finanční výdaje projektu se zatím pohybují těsně pod 500 miliony eur (asi 12 miliard korun), celkový rozpočet stavby je pak odhadován až na dvě miliardy eur (necelých 49 miliard korun).

První velký milník teleskopu by měl přijít v roce 2024, kdy už budou nainstalované čtyři paraboly v Austrálii a šest anténních stanic v Jižní Africe. Díky tomu bude možné, aby tato zařízení vzájemně spolupracovala a vytvořila funkční dalekohled. Po dokončení v roce 2028 pak bude mít SKA efektivní sběrnou plochu necelých 500 tisíc metrů čtverečních.

Hvězdné rendezvous na Vyšehradě. Zdejší firmy v rámci akce Czech Space Week představují své současné i budoucí vesmírné projekty
Přečtěte si také:

Hvězdné rendezvous na Vyšehradě. Zdejší firmy v rámci akce Czech Space Week představují své současné i budoucí vesmírné projekty

Platí každopádně, že v budoucnu se může zařízení dál rozrůstat, třeba až na jeden čtvereční kilometr – vše závisí na tom, zda bude k dispozici dostatek financí. I proto se nyní diskutuje, že by se k organizaci připojily další země. Mezi její současné členy patří Jižní Afrika, Austrálie, Čína, Švýcarsko, Portugalsko, Itálie, Spojené království a Nizozemsko. O zapojení do programu pak nyní jednají třeba Francie, Španělsko a Německo, přičemž podobný záměr naznačily rovněž Kanada, Indie, Švédsko, Jižní Korea či Japonsko.

  • Našli jste v článku chybu?